ukrojit

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊkrɔjɪt]

dělení

• ukro-jit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	ukrojím	ukrojíš	ukrojí	ukrojíme	ukrojíte	ukrojí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	ukroj	ukrojme	ukrojte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	ukrojil	ukrojila	ukrojilo	ukrojili	ukrojily	ukrojila
trpné	ukrojen	ukrojena	ukrojeno	ukrojeni	ukrojeny	ukrojena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	ukrojiv	ukrojivši	ukrojivše

význam

1. oddělit od sebe či přerušit postupně ostrým nástrojem, zejména nožem
   • Domácí byli všickni na poli, jenom babička pomohla mu s kravami a ukrojila pěkný krajíc domácího chleba.^[1]

překlady

1. oddělit nožem

   • angličtina: cut off, slice off
   • francouzština: découper, trancher, couper
   • němčina: abschneiden
   • ruština: oтрезать
   • slovenština: krájať
   • španělština: cortar

synonyma

1. uříznout, ušmiknout, (hovorově, expresivně) ufiknout

související

• krájet
• ukrajovat
• skrojek