viset

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvɪ.sɛt]

homofony

• vyset

dělení

• vi-set

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní stavové

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	visím	visíš	visí	visíme	visíte	visí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vis	visme	viste

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	visel	visela	viselo	viseli	visely	visela

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	vise	visíc	visíce

význam

1. být zachycen shora nebo za svrchní část nad prázdnem
   • Sousedovi z okna visí česká vlajka.
2. být popraven oběšením na šibenici
   • Major Wolf konečně přece jen přiklonil se k hejtmanově názoru, že tento člověk musí viset až po delší proceduře, které se říká roztomile: právní cesta.^[1]
3. (expresivně, slangově) dlužit, být dlužen
   • Hele, visíš mi ještě ty čtyři kila – kdy je vysolíš? – Poslyš, dlužíš mi dosud čtyři sta korun – kdy mi je vrátíš?

překlady

1. být zachycen nad prázdnem

   • angličtina: hang
   • francouzština: être suspendu, pendre
   • latina: pendere
   • němčina: hängen
   • ruština: висеть
   • řečtina: κρέμαμαι
   • slovenština: visieť
   • španělština: pender, ser colgado
2. —
3. —

související

• visení
• visící
• neviset
• věšet
• vis
• visačka
• viselec
• visutý
• záviset
• odvislý

fráze a idiomy

• viset na rtech
• viset na vlásku
• viset ve vzduchu