nahodit

Czech

Etymology

From na- +‎ hodit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaɦoɟɪt]

Verb

nahodit pf (imperfective nahazovat)

1. to throw
2. to raise, to pose
3. to splash, to splatter
4. to start up

Conjugation

Conjugation of nahodit

infinitive nahodit, nahoditi active adjective nahodivší verbal noun nahození passive adjective nahozený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person nahodím nahodíme — nahoďme 2nd person nahodíš nahodíte nahoď nahoďte 3rd person nahodí nahodí — — The verb nahodit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate nahodil nahodili nahozen nahozeni masculine inanimate nahodily nahozeny feminine nahodila nahozena neuter nahodilo nahodila nahozeno nahozena transgressives present past masculine singular — nahodiv feminine + neuter singular — nahodivši plural — nahodivše

Related terms

• nahodile
• nahodilost
• nahodilý
• náhoda

Further reading

• “nahoditi”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “nahoditi”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “nahodit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025