Прага

Пра́га (чех. Praha [ˈpraɦa]) — Чехия башкаласы.

Прага
чех. Praha
Байрак[d]	Илтамга[d]
Нигезләнү датасы	VIII гасыр
Рәсми исем	Praha[1] һәм hlavní město Praha[2]
Кушамат/тәхәллүс	Mater urbium, Stověžatá Praha[3], Praga Caput Regni һәм Praga Caput Rei publicae
Архивлары саклана	Prague City Archives[d]
Демоним	Pražan, Pražanka, Pražák, Pražačka, Praguer, Pragano, Pragois[4], Pragoise[4] һәм praghesi
Оешма җиткәчесе вазыйфасы	приматор Праги[d]
Дөнья кисәге	Европа
Дәүләт	Чехия[5]
Нәрсәнең башкаласы	Чехия
Административ-территориаль берәмлек	Чехия
Сәгать поясы	UTC+01:00 һәм UTC+02:00
Тарихи регион	Богемия[d]
Диңгез, күл яки елга эчендә яки янында урнашуы	Влтава[d], Čertovka[d], Botič[d], Далейский ручей[d], Прокопский ручей[d], Říčanský potok[d], Lochkovský potok[d] һәм Rokytka[d]
Анклав буларак әлеге территориягә керә	Урта Чехия төбәге[d]
Иң көнчыгыш ноктасы	50°05′13″ т. к. 14°42′24″ кч. о.
Иң төньяк ноктасы	50°10′39″ т. к. 14°31′37″ кч. о.
Иң көньяк ноктасы	49°56′31″ т. к. 14°23′44″ кч. о.
Иң көнбатыш ноктасы	50°06′11″ т. к. 14°13′28″ кч. о.
Геомәгълүматлар	Data:Czech Republic/Hlavní město Praha.map
Иң югары ноктасы	Teleček[d]
Иң түбән ноктасы	Влтава[d]
Хөкүмәт башлыгы вазыйфасы	приматор Праги[d]
Башкарма хакимият башлыгы	Богуслав Свобода[d]
Канунбирү органы	Пражское городское собрание[d]
Әгъзалык	Креатив шәһәрләр челтәре[d][6], Бөтендөнья туристик шәһәрләр федерациясе[d][7], Тарихи шәһәрләр лигасы[d][8] һәм Бөтендөнья мирас шәһәрләре оешмасы[d][9]
Оештыру-хокук формасы	край Чехии[d][10]
Халык саны	1 397 880 (1 гыйнвар 2025)[11]
Йортлар саны	108 146[12]
Административ бүленеше	Радотин[d][13], Кбелы[d][13], Уезд над Лесы[d][13], Кунратице[d][13], Сливенец[d][13], Сухдол[d][13], Лысолайе[d][13], Небушице[d][13], Пржедни Копанина[d][13], Троя[d][13], Дяблице[d][13], Бржезиневес[d][13], Дольни Хабры[d][13], Шеберов[d][13], Уезд[d][13], Кржеслице[d][13], Либуш[d][13], Ржепорие[d][13], Дольни Почернице[d][13], Дольни Мехолупы[d][13], Штербоголы[d][13], Петровице[d][13], Дубеч[d][13], Велка-Хухле[d][13], Лохков[d][13], Збраслав[d][13], Липенце[d][13], Чаковице[d][13], Винорж[d][13], Саталице[d][13], Клановице[d][13], Колодее[d][13], Беховице[d][13], Краловице[d][13], Недвези[d][13], Коловраты[d][13], Бенице[d][13], Богнице[d][13], Браник[d][13], Бржевнов[d][13], Бубенеч[d][13], Чёрный мост[d][13], Чимице[d][13], Дейвице[d][13], Гайе[d][13], Гайек[d][13], Глоубетин[d][13], Глубочепы[d][13], Годковички[d][13], Голешовице[d][13], Голыне[d][13], Horní Měcholupy[d][13], Hostavice[d][13], Hostivař[d][13], Градчаны[d][13], Грдлоржезы[d][13], Ходов[d][13], Холупице[d][13], Йинонице[d][13], Йозефов[d][13], Камык[d][13], Карлин[d][13], Кобылисы[d][13], Коморжаны[d][13], Коширже[d][13], Крч[d][13], Кыйе[d][13], Лаговице[d][13], Летняны[d][13], Лготка[d][13], Либень[d][13], Либоц[d][13], Липаны[d][13], Мала-Хухле[d][13], Мала-Страна[d][13], Малешице[d][13], Михле[d][13], Мишковице[d][13], Модржаны[d][13], Мотол[d][13], Нове-Место[d][13], Нусле[d][13], Писнице[d][13], Питковице[d][13], Подоли[d][13], Просек[d][13], Радлице[d][13], Рузине[d][13], Ржепы[d][13], Седлец[d][13], Смихов[d][13], Собин[d][13], Старе-Место[d][13], Стодулки[d][13], Страшнице[d][13], Стржешовице[d][13], Стржижков[d][13], Точна[d][13], Тршебонице[d][13], Тршеборадице[d][13], Угржиневес[d][13], Велеславин[d][13], Винограды[d][13], Воковице[d][13], Вршовице[d][13], Вышеград[d][13], Забеглице[d][13], Задни Копанина[d][13], Зличин[d][13], Жижков[d][13], Vysočany[d] һәм Горни Почернице[d]
Әлеге административ-территориаль берәмлеккә керүче авыллар	Прага 5[d], Прага-1[d], Прага 7[d], Прага 8[d], Прага 14[d], Прага 2[d], Прага 10[d], Прага 3[d], Прага 6[d], Прага 4[d], Прага 13[d], Прага 9[d], Прага 22[d], Прага 15[d], Прага 12[d], Прага 11[d], Прага 17[d], Прага 18[d], Dolní Černošice[d][13], Kateřinky[d][13], Jenerálka[d][13] һәм Zátiší[d][13]
Су өслеге өлеше	2,2[14]
Диңгез дәрәҗәсе өстендә биеклек	235 метр[15]
Номиналь тулаем эчке продукт	1 193 200 000 000 Чех кронасы
Кардәш шәһәр	Тайпей[16]
Бәйле оешмалар	Modrá škola[d], Základní škola pro žáky se specifickými poruchami chování[d], Odborné učiliště Vyšehrad[d], Základní škola pro slabozraké Koperníkova[d], Uměleckoprůmyslová škola Žižkov[d], Vyšší odborná škola ekonomická a Obchodní akademie Kollárova[d], Vyšší odborná škola grafická a Střední průmyslová škola grafická[d], SOŠP and Grammar School Prague 6[d], Vyšší odborná škola a Střední umělecká škola Václava Hollara[d], Vyšší odborná škola ekonomických studií a Střední průmyslová škola potravinářských technologií[d], Gymnázium Arabská[d], Gymnázium Botičská[d], Gymnázium Elišky Krásnohorské[d], Гимназия имени Яна Неруды[d], Gymnázium Jaroslava Heyrovského[d], Jiří Guth-Jarkovský Gymnasium[d], Gymnasium Sladkovského náměstí[d], Gymnázium Na Pražačce[d], Gymnázium Nad Alejí[d], Gymnázium Opatov[d], Q12018656?, Gymnázium Ústavní[d], Gymnázium Českolipská[d], Gymnázium Christiana Dopplera[d], Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky hlavního města Prahy[d], College of Information Services in Prague[d], Gymnázium Na Zatlance[d], Gymnázium prof. Jana Patočky[d], Gymnázium Postupická[d], Smíchovská střední průmyslová škola[d], Střední průmyslová škola elektrotechnická a gymnázium V Úžlabině[d], SPŠS Betlémská[d], Střední průmyslová škola elektrotechnická Ječná[d], Secondary Technical School for Surveyors in Prague[d], Střední průmyslová škola sdělovací techniky[d], Gymnázium Nad Kavalírkou[d], Gymnázium Na Vítězné pláni[d], Gymnázium a hudební škola hlavního města Prahy[d], Gymnázium Písnická[d], Střední škola obchodní, Belgická 29, Praha 2[d], Q30152862?, Gymnázium Litoměřická[d], Gymnázium U Libeňského zámku[d], Mateřská škola Aloyse Klara[d], Základní škola Práčská[d], Základní umělecká škola Olešská[d], Jedličkův ústav[d], Gymnázium Špitálská[d], Technologie hlavního města Prahy[d], Základní umělecká škola Klapkova[d], Mateřská škola speciální, základní škola praktická a základní škola speciální, Bártlova[d], Základní umělecká škola Prosek[d], ZUŠ Hostivař[d], Základní škola Vokovice[d], Základní umělecká škola Bajkalská[d], VOŠ a SPŠE Františka Křižíka[d], Gymnázium Oty Pavla[d], Gymnázium Omská[d], Střední odborné učiliště gastronomie a podnikání Praha, Hloubětín[d], Obchodní akademie Heroldovy sady[d], Obchodní akademie Kubelíkova[d], Střední odborné učiliště Ohradní[d], Hotelová škola Praha 10[d], Střední odborné učiliště Praha-Radotín[d], Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Praha, Drtinova[d], Střední odborné učiliště gastronomie, U krbu[d], Střední odborné učiliště kadeřnické, Karlínské náměstí[d], Střední škola elektrotechniky a strojírenství, Jesenická[d], Střední odborná škola stavební a zahradnická[d], Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, 5. května[d], Střední škola technická Zelený pruh[d], Obchodní akademie Vinohradská[d], Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Alšovo nábřeží[d], Hotelová škola Radlická[d], Střední odborné učiliště potravinářské Praha 4[d], Střední škola dostihového sportu a jezdectví[d], ZUŠ Adolfa Voborského[d], Základní umělecká škola Praha 5 - Stodůlky[d], Škola pro sluchově postižené[d], Základní umělecká škola Štítného[d], Q57776970?, Základní umělecká škola Charlotty Masarykové[d], Základní umělecká škola, Praha 1, Biskupská 12[d], Základní umělecká škola, Praha 9, Učňovská 1[d], Základní umělecká škola Ilji Hurníka[d], Konzervatoř Duncan centre[d], Základní umělecká škola Jižní Město[d], Základní umělecká škola, Praha 1, U půjčovny 4[d], Základní umělecká škola, Praha 4 - Nusle, Lounských 4/129[d], Základní umělecká škola, Praha 5, Štefánikova 19[d], Základní umělecká škola, Praha 5 - Košíře, Na Popelce 18[d], Základní umělecká škola, Praha 8, Taussigova 1150[d], Základní umělecká škola, Praha 9, Ratibořická 30[d], Obchodní akademie Dušní[d], Základní umělecká škola Marie Podvalové[d], Základní umělecká škola, Praha 7, Šimáčkova 16[d], ZUŠ Jana Hanuše[d], Základní umělecká škola Kl. Slavického[d], VOŠ stavební a SPŠ stavební[d], Higher Vocational School of Textile Crafts and Secondary Art School of Textile Crafts[d], VOŠ a SPŠ dopravní[d], Masarykova střední škola chemická[d], Českoslovanská AO Dr. E. Beneše, SOŠ[d], SPŠ stavební Josefa Gočára[d], Střední škola a VOŠ umělecká a řemeslná[d], VOŠ oděvního návrhářství a SPŠ oděvní[d], Obchodní akademie Bubeneč[d], Českoslovanská AO, SOŠ[d], Obchodní akademie[d], Gymnázium Čakovice[d], SOŠ a SOU, Praha - Čakovice[d], Střední průmyslová škola[d], Středisko praktického vyučování[d], Střední zdravotnická škola Ruská[d], Vyšší odborná škola sociálně právní[d], ZŠ a SŠ K.Herforta, fakultní škola PFUK[d], ZŠ a MŠ při Všeobecné fakultní nemocnici[d], Základní škola a Střední škola[d], Základní škola Zahrádka[d], Základní škola[d], Základní škola Lužiny[d], MŠ speciální[d], Základní škola spec. a Praktická škola[d], Gymnázium, SOŠ, ZŠ a MŠ pro sluchově postižené[d], Gymnázium[d], ZŠ pro žáky se specifickými poruchami učení[d], Základní škola LOPES[d], ZŠ při Psychiatrické nemocnici Bohnice[d], Střední škola, ZŠ a MŠ[d], Základní Škola Vachkova[d], Základní škola speciální[d], ZŠ a MŠ při Nemocnici Na Bulovce[d], ZŠ a střední škola waldorfská[d], Základní škola, Praha 5, Pod Radnicí 5[d], Dům dětí a mládeže Praha 2[d], Q61484219?, Dům dětí a mládeže Praha 3 - Ulita[d], Dům dětí a mládeže Modřany[d], Dům dětí a mládeže Jižní Město[d], Dům dětí a mládeže Praha 5[d], Dům dětí a mládeže Praha 6[d], Hobby centrum 4[d], Q61484254?, Dům dětí a mládeže Praha 6 - Suchdol[d], ZŠ a MŠ při FN Motol[d], Karlínské gymnázium[d], Пражская консерватория[d], Budějovická High School[d], Malostranské gymnázium[d], Lesy hl. m. Prahy[d], Gymnázium Jana Keplera[d], Штепански урамындагы академик гимназия[d], Dům dětí a mládeže Praha 7[d], Dům dětí a mládeže Praha 9[d], Dům dětí a mládeže Praha 8 - Spirála[d], Taneční konzervatoř hlavního města Prahy[d], Q61484275?, Pedagogicko-psychologická poradna pro Prahu 1, 2 a 4[d], Pedagogicko-psychologická poradna pro Prahu 3 a 9[d], Pedagogicko-psychologická poradna pro Prahu 11 a 12[d], Q61487991?, PPP pro Prahu 5[d], Q61484274?, Pedagogicko-psychologická poradna pro Prahu 6[d], Pedagogicko-psychologická poradna pro Prahu 7 a 8[d], Pedagogicko-psychologická poradna pro Prahu 10[d], Jaroslav Ježek Conservatory[d], Dům dětí a mládeže Praha 10 - Dům UM[d], Dům dětí a mládeže hlavního města Prahy[d] һәм Dětský domov Charlotty Masarykové[d]
Моның хуҗасы	Villa Müller[d] һәм Pražská vodohospodářská společnost[d]
Штаб-фатирының урнашуы	Прага, Чехия[17]
Хезмәткәрләр саны	4787 (2018)[18]
Нәрсә белән чиктәш	Зеленеч, Здиби, Ували[d], Черношитсе[d], Пржезлетице, Ржичани[d], Кветнице, Боржановице, Енштейн, Говорчовице, Ржадонице (Прага-виход), Һостивтисе[d], Розтоки[d], Йиловиште, Сибржина, Подоланка, Йиночани, Храштяни, Добровиз, Вестец, Есенице[d], Унетице, Збузани, Велень, Шестайовице (Прага-виход), Крженице (Прага-виход), Оржех, Кнежевес, Пругонице, Златники-Годковице, Горомержице, Косорж, Честлице, Тухомержице, Нупаки, Йирни, Долни Бржежани, Зволе, Прага-Восток[d], Прага-Запад[d] һәм Урта Чехия төбәге[d]
Туризм мәгълүмати үзәге	Q12046910?
Кулланылган тел	чех теле[19]
Бүләкләр	Европаның агачлар шәһәре[d] (2010) Город-спасатель[d] (28 октябрь 2022) [20]
Телгә алынган хезмәтләр	Civilization V[d]
Мәйдан	496,21 км²[21]
Почта индексы	100 00–199 00[22], 252 26[22] һәм 252 28[22]
E-mail	mailto:[e-mail][23]
Рәсми веб-сайт	praha.eu​(чех.)
Һәштәге	Praha һәм Prag
Һәйкәлләр исемлеге	Q12052213?
Ачык мәгълүматлар порталы	opendata.praha.eu[d]
Феноменның икътисады	экономика Праги[d]
Беренче язма телгә алу	965[24]
Хуҗалыклар саны	579 509[25]
Уртача яшь	42[26] һәм 41,4[12]
Социаль медиаларда күзәтүчеләре	27 736
Җирле телефон коды	2
Номер тамгасы коды	A[27]
Шәрәфле ватандашлар төркеме	[d] һәм Q64364725?
Монда җирләнгәннәр төркеме	[d]
Бу якта төшерелгән фильмнар төркеме	[d]
Объектның күренешләре өчен төркем	[d]
Прага Викиҗыентыкта

X гасырдан Чех дәүләте башкаласы. 1526-1918 елларда Богемиянең төп шәһәре; 1918 елдан 1992 елга кадәр Чехословакиянең башкаласы; 1918 елдан Чехословакия башкаласы, Уртачеш краеның һәм аның ике районының административ үзәге: Прага-көнчыгышка таба һәм Прага-Көнбатышка таба. Илнең мөстәкыйль административ-территориаль берәмлеген тәшкил итә.. 1960 елдан ЧССР башкаласы, ә 1993 елдан бирле Чехия башкаласы.

Халык саны: 1,28 млн кеше (2017 ел). Влтавы елгасы ярларында аның Лабага койган кырык чакрым ераклыкта урнашкан.

Чехиянең Баш сәяси, икътисади һәм мәдәни үзәге. Европаның эре туристик үзәге. 2012 елда туристлар саны 5,4 млн кешедән артып киткән.

Тарихи үзәк ЮНЕСКО Бөтендөнья мирасы исемлегенә кертелде.

Табигать шартлары

Праһа Влтава елгасының ике ягында урнашкан. Шәһәр эчендә елганың озынлыгы — 23 км, урта тирәнлеге — 2,75 м, максимум тирәнлеге — 10,5 м. Шәһәр биш тауда урнашкан. Гыйнвар аенда урта температура -1,7 °C, июль аенда +18,3 °C.

Тарих

1945 елның 9 маенда Беренче Украин Фронты 3-нче, 4-нче танк гаскәре Праһа шәһәренә бәреп керәләр.

Халык