Nejvyšší kráječ, také nejvyšší kraječ nebo dokonce nejvyšší předkráječ[1] (německy Oberstvorschneider, případně Oberst-Vorschneider nebo oberster Vorschneider, latinsky incisor, případně structor mensae) byl dvorský úřad, jehož držitel při veřejném (slavnostním) stolování nakrájel a předložil jídlo panovníkovi.[2] Někdy vykonával i úřad mistra ochutnávače (Kredenzmeister).[3]
V Českém království úřad zastávali Sezimové z Ústí, získali ho po polovině 15. století od Ladislava Pohrobka.[4] Po jejich vymření přešel úřad na Waldsteiny, protože Jiří František Adam z Waldsteinu († 1666) byl synem Zdislavy Sezimové z Ústí († 1632) a Rudolfa Maxmiliána z Waldsteinu (1592–1649). Od roku 1656 tedy hodnost zastávala hrabata Waldsteinové, od 25. dubna 1716 dědičně.[5][6]
Během korunovační hostiny Karla VI. v roce 1723 nejvyšší kráječ podal králi vodu na umytí rukou.[7] Obdobně během korunovace Ferdinanda V. Dobrotivého v roce 1836 držel nádobu, ve které si císař umyl ruce, než zasedl k banketní tabuli. Poté krájel jídla.[8][9]
Horní a Dolní Rakousy
Císař Josef I. udělil úřad Sinzendorfům.[2] V Horních a Dolních Rakousích se jednalo o trojúřad – dědičný nejvyšší zemský kráječ, sudí (rozhodčí) a štítonoš (německy Oberst-Erbland-Vorschneider, Kampfrichter und Schildträger in Österreich ob und unter der Enns).[24] Sinzendorfové vymřeli po meči v roce 1822, kdy naposledy vydechl první kníže Prosper. O dva roky později úřad získali Althannové.[2]
Štýrsko
V letech 1596–1696 zastávali úřad dědičného zemského kráječe (Erblandvorschneider) ve Štýrském vévodství svobodní pánové a později hrabata ze Schrattenbachu.[25] V roce 1586 byl do úřadu dědičného královského kráječe ve Štýrsku jmenováni bratři Maxmilián ze Schrattenbachu (1537–1611), poradce arcivévody Karla II. Štýrského, a Jan Baltazar ze Schrattenbachu (1547–1618), hofmistr arcivévody Ferdinanda II.[zdroj?] V letech 1837–1848 zastával dědičný úřad rod svobodných pánů z Hammer-Purgstallu.[25]
- 1596 (20. 10.)[25] – 1611 Maxmilián ze Schrattenbachu (1537–1611)
Korutany
V roce 1848 zastával dědičný úřad rod hrabat ze Stürgkhu.[26]
- 1751–1801 Kristian August Seilern (22. dubna 1717 – 15. listopadu 1801 Vídeň)
Kraňsko a vindická marka
V roce 1848 nebyl úřad obsazen.[26]
Tyrolsko
V roce 1848 zastával úřad rod hrabat z Wolkensteinu.[26]
Poznámky
Jan Jáchym Karel Antonín z Waldsteinu (1679–1763) z hostinsko-miletínské větve, otec pozdějšího litoměřického biskupa Emanuela Arnošta z Waldsteinu.[16]
Reference
KOVÁŘ, Matěj. Korunovace císařovny Alžběty, chotí Karla VI., na královnu českou dne 8. září 1723 (dokončení). S. 129–139, zde 133. Sborník historického kroužku [online]. Družstvo Vlasť. Roč. (1904) V., čís. 3, s. 129–139, zde 133. Dostupné online.
PLANCK-PLANCKBURG, Karl. Die Landeserbämter und die Erbhuldigungen in Österreich ob der Enns. Linz an der Donau: F. J. Ebenhöch´sche Buchhandlung / Heinrich Korb, 1929. 46 s. Dostupné online. S. 14. (německy)
Prags gegenwärtiger Zustand unter Leopolds II. Regierung, oder Anweisung für Fremde, welche alle Merkwürdigkeiten dieser Haupstadt zu wissen wünschen. Prag: Kaiserlich königliche Hofbuchdruckerei, 1791. Dostupné online. S. 172. (německy)
NOVOTNÝ, Robert. Dvorská a zemská hierarchie v pozdně středověkých Čechách. In: DVOŘÁČKOVÁ-MALÁ, Dana. Dvory a rezidence ve středověku : sborník příspěvků z kolokvia konaného 18. března 2005 v Historickém ústavu AV ČR ve spolupráci s Ústavem českých dějin FF UK. Praha: Historický ústav AV ČR, 2006. ISBN 80-7286-095-X. S. 145–161, zde 155.
NAČERADSKÁ, Petra. Po stopách Valdštejnů. Praha: Národní památkový ústav, Územní památková správa v Praze, 2020. 168 s. ISBN 978-80-7480-152-5. S. 74. Dále jen Po stopách Valdštejnů.
VÁCHA, Štěpán; VESELÁ, Irena; VLNAS, Vít; VOKÁČOVÁ, Petra. Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723. Praha: Paseka, 2009. 528 s. ISBN 978-80-7432-002-6. S. 203. Dále jen Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723.
ADÁMEK, Karel. Z pamětí korunování českých králův. Třebíč a Praha: Jindřich Lorenz, 1890. S. 98.
SEKYRKOVÁ, Milada. 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace. Praha: Havran, 2004. 192 s. (Dny, které tvořily české dějiny). ISBN 80-86515-37-0. S. 99.
PAŘÍZKOVÁ, Kateřina. Pražská korunovace krále Matyáše dne 23. května 1611 ve světle dobových pramenů. Praha, 2012 [cit. 2023-02-07]. 115 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Katedra pomocných věd historických a archivního studia. Vedoucí práce Mlada Holá. s. 89–90. Dostupné online.
KLIČKOVÁ, Barbora. Korunovace císařovny Anny Tyrolské českou královnou v roce 1616. Praha, 2016 [cit. 2023-02-06]. 138 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin. Vedoucí práce Martin Holý. s. 99. Dostupné online.
MAREK, Miroslav. Rodokmen Waldsteinů 5 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2023-07-04]. Dostupné online.
Po stopách Valdštejnů, s. 22
Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723, s. 296
Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723, s. 331
Po stopách Valdštejnů, s. 77
Matrika zemřelých 1804–1866, rok 1832, Mnichovo Hradiště 13, pag. 114 [online]. [cit. 2022-11-27]. Dostupné online.
Matrika zemřelých 1804–1866, rok 1858, Mnichovo Hradiště 13, pag. 322 [online]. [cit. 2022-11-27]. Dostupné online.
Ottův slovník naučný. 6. díl. Čechy – Danseur. Praha: J. Otto, 1893. Dostupné online. S. 546.
Genealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen Häuser auf das Jahr 1835. Achter Jahrgang. Gotha: Justus Perthes, 1835. Dostupné online. S. 55. (německy)
Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark. [s.l.]: Landesarchiv Steiermark, 2020. 1667 s. Dostupné online. S. 1629. (německy)
FRÖLICHSTHAL, Georg. Im Jahr 1848 belehnte Familien [online]. Adler – Heraldisch-Genealogische Gesellschaft Wien, 2017-09-16 [cit. 2020-10-18]. Dostupné online. (DE)[nedostupný zdroj]