Superskupina (biologie)

nejvyšší systematická jednotka při klasifikaci eukaryot / From Wikipedia, the free encyclopedia

Superskupina (anglicky supergroup) slouží jako nejvyšší systematická jednotka mimo taxonomické ranky[pozn. 1] při fylogenetické klasifikaci eukaryot, která respektuje monofyletickou přirozenost a je relativně stabilní vzhledem k rozdílným hypotézám o pozici posledního společného předka.[pozn. 2] První koncept superskupin zveřejnil roku 2004 tým, který vede kanadský odborník Sina M. Adl.[1] Tehdy rozlišili šest superskupin (plus mnoho skupin a rodů incertae sedis):

Toto nové členění eukaryot představovalo radikální změnu vůči dosud používanému rozdělení do několika říší, které byly často nepřirozené. Názorným příkladem je říše Protista, která zahrnovala většinu jednobuněčných eukaryot.

Koncept prošel v průběhu let mnoha úpravami, např. v roce 2012 byl prokázán parafyletismus chromalveolát a jejich zástupci byli spolu se skupinou Rhizaria včleněni do nové superskupiny SAR, jejíž název je utvořen z počátečních písmen vnitřních skupin Stramenopiles, Alveolata a Rhizaria a dnes bývá zapisován volně Sar, již nikoli jako zkratka. Dále byla zpochybněna monofylie exkavát.[2][3]

Aktuálně (konec roku 2022) systém eukaryot zpravidla pracuje s následujícími devíti klady na pozici superskupin:[4][5][6][7][8]

Vedle těchto superskupin existuje řada taxonů v postavení incertae sedis; z potenciálních dalších superskupin jsou to metamonády, malawimonády a ankyromonády (syn. planomonády).