Újezd (Malá Strana)

Újezd je název ulice a zaniklé vsi na Malé Straně v Praze 1.

Újezd
Újezd od Malostranského náměstí
Umístění
Stát	Česko Česko
Město	Praha
Městská část	Praha 1, Praha 5
Část obce	Malá Strana
Poloha	50°4′57,96″ s. š., 14°24′16,08″ v. d.
Začíná na	Karmelitská
Končí na	náměstí Kinských
Další údaje
Počet adres	51
PSČ	116 00
Kód ulice	475726
multimediální obsah na Commons
Portál Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Území Újezdu se ve 12. století rozkládalo mezi vltavským břehem (na východě) a petřínským svahem (na západě), a ve směru severojižním mezi kostelem sv. Jana Křtitele (dnešním názvem sv. Jana Křtitele na prádle) na severu a kostelem sv. Filipa a Jakuba (v prostoru dnešního Arbesova náměstí) na jihu. Neznámé je umístění kostela sv. Jana Evangelisty Odraného, který je připomínán k roku 1365 a zanikl zřejmě za husitských válek. Osada původně patřila v severní části pod správu johanitských rytířů a zbytek pod pravomoc kláštera svatého Jiří a kapituly u sv. Víta.^[1]

Při rozšíření Malé Strany vybudováním Hladové zdi v letech 1360–1362 se stala severní část Újezda spolu s územím dalších osad součástí Malé Strany. Původní újezdská brána z doby založení Malé Strany roku 1257 stála až u Malostranského náměstí v místech domu Karmelitská 516/31. Při rozšíření Malé Strany Karlem IV. byla nová újezdská brána zřízena na úpatí Petřína v místech dnešní hranice Smíchova. Nazývala se také Kartouzská brána podle nedalekého nejstaršího českého kartuziánské kláštera. Při výstavbě nového barokního opevnění v 17. století její funkci převzala nová brána z roku 1693, která se též nazývala Říšská brána podle toho, že se tudy jezdilo do říšského Bavorska. Tuto bránu nahradila v roce 1862 novogotická Újezdská brána, zbořená v rámci rušení hradeb roku 1891.^[1]

Název Újezd

Jméno Újezd pochází ze 13. století. Dnešní stejnojmenná ulice se v letech 1800–1870 nazývala Újezdská ulice a její jižní část U brány Újezdské.^[2] Dnes je Újezd jedna z hlavních malostranských ulic. Kopíruje úpatí Petřína a je pokračováním ulice Karmelitské (od křižovatky s Harantovou) a končí na náměstí Kinských na Smíchově.

Název Újezd byl přenesen i do názvů místní tramvajové zastávky a dolní stanice lanové dráhy na Petřín, na kterou vede ulice U lanové dráhy.

Pamětihodnosti

• Dúm čp. 388/III, Újezd 50/ Karmelitská 2-4, České muzeum hudby (původně kostel sv. Máří Magdaleny s dominikánským klášterem)
• Dům čp. 390/III U Popelků, renesanční dům s gotickými sklepy
• Dům čp. 400/III historizující nájemní dům s ušlechtilým secesním dekorem, stavitel Jan Petránek (1903-1904)
• Dům čp. 402/III U Černého orla, novorenesanční nájemní dům, architekt Jan Zeyer (1892-1893), v přízemí Galerie Resonance
• Dům čp. 403/III U Pavlánských, novorenesanční fasáda Otakar Materna (1894-1985)
• Dům čp. 404/III Paulhofský - od roku 1599 malostranský špitál^[3]
• Dům čp. 408/III U zlatého šneku, Újezd 31/U lanové dráhy 4, v letech 1688- 1700 byl majitelem a přestavitelem Abraham Leuthner
• Dům čp. 419/III nárožní dům Újezd 12/ Vítězná 15, klasicistní nájemní, arch. Josef Kaura
• Dům čp. 423/III Újezd 23, U černého kříže, renesanční v baroku přestavěný
• Dům čp. 432/III, ve dvoře Ateliér Josefa Sudka
• Dům čp. 450/III Palác Michny z Vacínova (Tyršův dům)
• Lanová dráha na Petřín
• Pomník obětem komunismu od Olbrama Zoubka (v místě Újezdských kasáren)
• Seminářská zahrada
• Újezdská kasárna – zbořená roku 1932, rodiště Jana Nerudy
• na blíže nezjištěném místě mezi Újezdem a Malostranským náměstím stávala do roku 1142 nejstarší synagoga v Praze;^[4] podle Václava Hájka z Libočan měla stát na Újezdě^[5]
• kartuziánský klášter Zahrada Panny Marie založený Janem Lucemburským

Fotogalerie

• 
  Újezdská kasárna, 1912
• 
  Pomník obětem komunismu na Újezdě na úpatí Petřína
• 
  Pomník obětem komunismu na Újezdě na úpatí Petřína
• 
  Újezdská brána
• 
  Někdejší kostel svaté Máří Magdalény, dnes budova Českého muzea hudby