Želnavská hornatina

geomorfologický podcelek v severovýchodní části Šumavy From Wikipedia, the free encyclopedia

Želnavská hornatinamap
Remove ads

Želnavská hornatina je geomorfologický podcelek v severovýchodní části Šumavy. Rozprostírá se na ploše 179 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 921 m.[1] Na západě a na jihu sousedí s Vltavickou brázdou, na severu s Prachatickou hornatinou a na východě s Českokrumlovskou vrchovinou. Hornatina je plochá. Jedná se o homogenní vrásno-zlomový horský masív, se zbytky zarovnaného povrchu ve vrcholových partiích a s příkrými okrajovými svahy (na východě zlomový svah). Vyskytují se zde četné skalní útvary periglaciálního zvětrávání a odnosu žul.

Stručná fakta Nejvyšší bod, Rozloha ...
Remove ads

Geologická stavba

Želnavská hornatina je v severní části tvořena granulity moldanubika. V jižní části se nacházejí porfyrovité žuly moldanubického plutonu.

Nejvyšší vrcholy

Celkem je v tomto geomorfologickém podcelku 28 tisícovek[2].

  • Skalky (1125 m)
  • Kapradinec (1099 m)
  • Dlouhý hřbet (1089 m)
  • Suchá hora (1088 m)
  • Křemenná (1085 m)
  • Nad Vískou (1053 m)
  • Doupná hora (1052 m)
  • Větrný (1051 m)
  • Zlatovec (1042 m)
  • Kamenitý vrch (1039 m)
  • Černá stěna (1018 m)
  • Na skále (1011 m)
  • Skalky (1008 m)
  • Černý les (1007 m)
  • Nad myslivnou (1006 m)

V různých mapách bývají k vrcholům uvedeny pouze geodetické body, ty však nemusí být na skutečně nejvyšším místě vrcholu. Např. tak může být Lysá považována mylně za vyšší než Knížecí stolec.

Remove ads

Geomorfologické okrsky

Hornatina se člení na dva geomorfologické okrsky:

  • Knížecí hornatina
  • Křišťanovská vrchovina

Podrobné geomorfologické členění uvádí následující tabulka[3]:

Další informace Geomorfologické členění Šumavy ...
Remove ads

Vodstvo

V Želnavské hornatině pramení Blanice a Olšina. Celé území tak patří do povodí Vltavy.

Související články

Externí odkazy

Reference

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads