Želnavská hornatina
geomorfologický podcelek v severovýchodní části Šumavy From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Želnavská hornatina je geomorfologický podcelek v severovýchodní části Šumavy. Rozprostírá se na ploše 179 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 921 m.[1] Na západě a na jihu sousedí s Vltavickou brázdou, na severu s Prachatickou hornatinou a na východě s Českokrumlovskou vrchovinou. Hornatina je plochá. Jedná se o homogenní vrásno-zlomový horský masív, se zbytky zarovnaného povrchu ve vrcholových partiích a s příkrými okrajovými svahy (na východě zlomový svah). Vyskytují se zde četné skalní útvary periglaciálního zvětrávání a odnosu žul.
Remove ads
Geologická stavba
Želnavská hornatina je v severní části tvořena granulity moldanubika. V jižní části se nacházejí porfyrovité žuly moldanubického plutonu.
Nejvyšší vrcholy
Celkem je v tomto geomorfologickém podcelku 28 tisícovek[2].
|
|
|
V různých mapách bývají k vrcholům uvedeny pouze geodetické body, ty však nemusí být na skutečně nejvyšším místě vrcholu. Např. tak může být Lysá považována mylně za vyšší než Knížecí stolec.
Remove ads
Geomorfologické okrsky
Hornatina se člení na dva geomorfologické okrsky:
- Knížecí hornatina
- Křišťanovská vrchovina
Podrobné geomorfologické členění uvádí následující tabulka[3]:
Remove ads
Vodstvo
V Želnavské hornatině pramení Blanice a Olšina. Celé území tak patří do povodí Vltavy.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Želnavská hornatina na Wikimedia Commons
Reference
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads