Albert Karel z Nostic-Rienecku

rakousko-uherský generál, nejvyšší hofmistr následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este From Wikipedia, the free encyclopedia

Albert Karel z Nostic-Rienecku
Remove ads

Albert Karel Werner Ferdinand hrabě z Nostic-Rienecku (německy Albert Karl Werner Ferdinand Graf von Nostitz-Rieneck, 19. dubna 1843 Praha3. února 1929 Vídeň) byl český šlechtic z rodu Nosticů, generál rakousko-uherské armády a dvořan. V armádě sloužil jako dobrovolník od šestnácti let, nakonec dosáhl hodnosti c. k. polního podmaršála (1897). Před odchodem do penze byl nejvyšším hofmistrem následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a v této funkci organizoval jeho svatbu s Žofií Chotkovou v Zákupech (1900).

Stručná fakta Nejvyšší hofmistr následníka trůnu Františka Ferdinanda, Předchůdce ...
Remove ads

Životopis

Pocházel ze šlechtického rodu Nosticů, patřil k falknovské větvi[1] a potomstvu vojevůdce napoleonských válek Jana Nepomuka z Nostic (1768–1840).[2] Narodil se v Praze jako starší syn generála Heřmana z Nostic (1812–1895), po matce Vilemíně byl spřízněn s knížecím rodem Auerspergů, byl synovcem dvou rakouských ministerských předsedů Karla Viléma a Adolfa z Auerspergu.

Do armády vstoupil jako dobrovolník již v roce 1859, zúčastnil se prusko-rakouské války a v roce 1871 dosáhl hodnosti rytmistra u dragounského pluku č. 6[3] V roce 1873 byl jmenován c. k. komořím a jako osobní komorník působil u dvora císařova mladšího bratra arcivévody Karla Ludvíka.[4] V hodnosti majora se v roce 1881 stal císařským pobočníkem, téhož roku byl přidělen ke dvoru korunního prince Rudolfa[5] a absolvoval s ním cestu do Palestiny.

V hodnosti plukovníka (1888) byl poté jmenován velitelem hulánského pluku č. 1 v Krakově.[6] V roce 1893 byl povýšen na generálmajora a stal se velitelem jezdecké brigády v Mariboru, [7]. V roce 1897 dosáhl hodnosti polního podmaršála a stal se divizním velitelem v Krakově.[8] V roce 1899 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence a v letech 1899–1901 zastával funkci nejvyššího hofmistra následníka trůnu Františka Ferdinanda, k jehož rodině měl blízko i Albertův bratranec Jan z Nostic (1847–1915). Jako následníkův nejvyšší hofmistr organizoval Albert svatbu Františka Ferdinanda s hraběnkou Žofií Chotkovou na zámku v Zákupech (1900).[9] V roce 1902 odešel do výslužby. [10]

V roce 1874 se v Praze oženil se svou vzdálenou sestřenicí hraběnkou Selinou Nosticovou (1852–1888), dámou Řádu hvězdového kříže. Měli spolu pět dětí, z nichž jediný syn Robert Hugo (1881–1915) padl za první světové války. Z dcer byla Karolína (1887–1970) manželkou Hugo Loewenthala (1870–1915), rakousko-uherského vyslance v Albánii, podruhé se provdala za hraběte Bedřicha Pachtu z Rájova (1890–1976).[11][12]

Remove ads

Řády a vyznamenání

Během své služby se stal nositelem několika vyznamenání nejen v Rakousku-Uhersku, jako pobočník korunního prince Rudolfa a později nejvyšší hofmistr následníka trůnu Františka Ferdinanda získal řadu ocenění také od zahraničních panovníků. Mimo jiné byl také čestným rytířem Maltézského řádu.[13]

Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads