Kropidlák černý
druh houby From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Kropidlák černý (Aspergillus niger) je houba patřící mezi nejrozšířenější druhy rodu Aspergillus. Způsobuje chorobu nazývanou „černá plíseň“ na ovoci a zelenině, např. na hroznovém víně, cibuli nebo arašídech, a je častým kontaminantem potravin. Tato plíseň je velmi rozšířená v půdě a často se objevuje i ve vnitřním prostředí, kde si její černé kolonie lze plést s koloniemi plísně Stachybotrys (též se označuje jako „černá plíseň“).[1]
U některéch kmenů A. niger se zjistilo, že produkují silné mykotoxiny nazývané ochratoxiny,[2] jiné zdroje s tím však nesouhlasí a považují to za chybnou identifikaci druhu houby. Důkazy napovídají, že některé kmeny A. niger skutečně produkují ochratoxin A.[1][3]
Houba je odolná a vysoce rezistentní vůči radiaci, takže zamořila i Mezinárodní kosmickou stanici ISS.[4]
Remove ads
Patogenita
Onemocnění rostlin
A. niger způsobuje černou plíseň na cibuli. Infekce sazenic cibule houbou A. niger může být systémová a projevit se jen za příznivých podmínek. A. niger způsobuje běžně posklizňovou chorobu cibule, kdy lze černá konidia pozorovat mezi slupkami na jednotlivých cibulích. Plíseň napadá také arašídy a hroznové víno.
Onemocnění člověka a zvířat
A. niger způsobuje onemocnění člověka méně často než jiné druhy rodu Aspergillus, ovšem pokud člověk vdechne velkém množství spor, může se u něj vyvinout vážné onemocnění, aspergilóza. Aspergilóza se často vyskytuje hlavně u pracovníků v zahradnictví, kteří vdechují rašelinový prach, obsahující velké množství spor hub rodu Aspergillus. Byly nalezeny také ve zdech hrobek starověkých Egypťanů a lze je tedy vdechnout, pokud se příslušné místo rozruší. A. niger je jednou z nejčastějších příčin otomykózy (houbové infekce uší), která způsobuje bolest, dočasnou ztrátu sluchu a ve vážných případech i poškození zvukovodu a bubínku.
Remove ads
Využití v průmyslu
Houba A. niger se kultivuje pro průmyslovou výrobu mnoha různých látek. Různé kmeny A. niger mohou průmyslově vyrábět kyselinu citronovou (E330) a kyselinu glukonovou (E574), byly vyhodnoceny WHO jako přijatelné pro denní požívání. Fermentace pomocí A. niger je americkou FDA "všeobecně považována za bezpečnou" (GRAS).[5]
Průmyslovou fermentací pomocí A. niger se vyrábí mnoho užitečných enzymů. Například glukoamyláza A. niger se využívá k výrobě fruktózového kukuřičného sirupu, pektináza se zase používá k čiření moštu a vína. α-galaktózidáza, enzym štěpící některé složité cukry, je složkou beana a jiných léčiv, o kterých výrobci tvrdí, že snižují flatulenci. Jiným použitím A. niger v biotechnologickém průmyslu je výroba magnetických izotopových variant biologických molekul pro NMR analýzu.
Remove ads
Jiná použití
V roce 2006 bylo ohlášeno, že RNáza vylučovaná houbou A. niger, nazývaná actibind, má antiangiogenní a antikarcinogenní vlastnosti.
A. niger se také kultivuje pro získávání enzymů glukózaoxidázy (GO) a alfa-galaktózidázy (AGS). Glukózaoxidáza se používá při návrhu biosenzorů glukózy, díky vysoké afinitě pro β-D-glukózu.[6] Alfa-galaktózidázu lze vyrábět fermentací pomocí A. niger; využívá se pro hydrolýzu vazeb alfa 1-6 v melibióze, rafinóze a stachyóze.
Výzkum publikovaný v letech 2006-2008 zkoumal prolylendoproteázu A. niger (AN-PEP), mikrobiální prolylendoproteázu štěpící lepek. To má silné implikace pro léčbu celiakie nebo jiných metabolických chorobných procesů s citlivostí na lepek.[7] V prosinci 2008 byla spuštěna placebem kontrolovaná, dvojitě zaslepená studie, která má určit účinnost tohoto enzymu při léčbě celiakie.[8]
Při rozmachu obchodu s opiem bylo vyráběno chandoo opium (určené ke kouření) pomocí dlouhodobé fermentace surového opia plísní A. niger a jinými plísněmi.[9]
A. niger je hlavním činidlem při fermentaci čaje pchu-er.[10]
Genetika
Byl plně sekvenován genom dvou různých kmenů A. niger.[11]
Související články
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads