Difenyldiselenid

Difenyldiselenid je organická sloučenina se vzorcem (C₆H₅)₂Se₂, zkracovaným na Ph₂Se₂, jedná se o oxidovaný derivát benzenselenolu. Používá se v organické syntéze jako zdroj PhSe skupin.

Difenyldiselenid
Strukturní vzorec
Model molekuly
Obecné
Systematický název	difenyldiselenid
Ostatní názvy	1,1′-diselandiyldibenzen
Funkční vzorec	C6H5-Se-Se-C6H5
Sumární vzorec	C12H10Se2
Vzhled	žluté krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS	1666-13-3
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	216-780-2
PubChem	15460
SMILES	c1ccc(cc1)[Se][Se]c2ccccc2
InChI	InChI=1S/C12H10Se2/c1-3-7-11(8-4-1)13-14-12-9-5-2-6-10-12/h1-10H
Číslo RTECS	JM9152500
Vlastnosti
Molární hmotnost	312,09 g/mol
Hustota	1,84 g/cm3
Rozpustnost ve vodě	nerozpustný
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech	rozpustný v tetrahydrofuranu
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech	rozpustný v dichlormethanu a hexanu
Bezpečnost
GHS06 GHS07 GHS09
H-věty	H301 H331 H373 H410
P-věty	P260 P261 P264 P270 P271 P273 P301+310 P304+340 P311 P314 P321 P330 P391 P403+233 P405 P501
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příprava a vlastnosti

Ph₂Se₂ se připravuje oxidací benzenselenoátu, konjugované zásady benzenselenolu, získávané z odpovídajícího Grignardova činidla:^[1]

PhMgBr + Se → PhSeMgBr

2 PhSeMgBr + Br₂ → Ph₂Se₂ + 2 MgBr₂

Molekula vykazuje C₂-symetrii, podobně jako peroxid vodíku a jiné podobné molekuly. Délka vazby Se-Se činí 229 pm, dihedrální úhel C-Se-Se-C má velikost 82° a vazebný úhel C-Se-Se je přibližně 110°.^[2]

Použití

Dfenyldiselenid zmírňuje následky otravy methylrtutí u amurů bílých.^[3]

Reakce

Typickou reakcí Ph₂Se₂ je jeho redukce:

Ph₂Se₂ + 2 Na → 2 PhSeNa

PhSeNa je nukleofil používaný na tvorbu fenylselenylových skupin nukleofilními substitucemi alkylhalogenidů, alkylsulfonátů (mesylátů nebo tosylátů) a epoxidů. Níže je uvedena reakce použitá při přípravě morfinu.^[4]

Další reakcí je chlorace:

Ph₂Se₂ + Cl₂ → 2 PhSeCl

PhSeCl má elektrofilní vlastnosti a slouží k zavádění PhSe skupin reakcemi s nukleofily, jako jsou enoláty, silylenolethery, Grignardova činidla, organolithné sloučeniny, alkeny, a aminy. V níže zobrazené posloupnosti reakcí, tvořící ranou část syntézy strychnofolinu, se PhSe skupina tvoří reakcí laktamenolátu s PhSeCl;^[5]

Tímto způsobem lze převádět karbonylové sloučeniny na jejich α,β-nenasycené analogy.^[6]

Difenyldiselenid je také zdrojem slabě elektrofilní skupiny PhSe v reakcích se silnými nukleofily, jako jsou Grignardova činidla, organolithné sloučeniny a enoláty esterů (ale ne enoláty ketonů nebo slabšími nukleofily). PhSeCl je reaktivnější i účinnější, protože u Ph₂Se₂ se spotřebuje jen polovina selenu.

Ph₂Se₂ + Nu⁻ → PhSeNu + PhSe⁻

PhSeCl může být nahrazen N-fenylselenoftalimidem (N-PSP) tam, kde by sám byl příliš silný a difenyldiselenid příliš slabý.^[7]