Evan King
americký tenista From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Evan King (* 25. března 1992 Chicago) je americký profesionální tenista hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře a čtyřicet tři ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2018 na 185. místě a ve čtyřhře v březnu 2025 na 40. místě. Trénuje ho Sean Maymi.[1]
Remove ads
Soukromý život
Narodil se roku 1992 v illinoiském Chicagu do rodiny Vana a Evelyny Kingových. Tenis začal hrát ve třech letech. Jako 16letý se přesunul do Tréninkového centra USTA ve floridském Boca Raton, kde si jej vybral akademický tým Wolverines z Michiganské univerzity. Matka absolvovala Pensylvánskou univerzitu a zasedla v komisi usilující o chicagské pořadatelství Letních olympijských her 2016. Rovněž jako otec vystudoval Michiganskou univerzitu, na níž dosáhl nejvyššího počtu singlových a deblových výher za předchozí historii univerzity. V letech 2011–2013 byl opakovaně oceněn mezi nejlepšími hráči meziuniverzitního okruhu ITA.[3][4][5]
Remove ads
Tenisová kariéra
Na okruhu ATP Tour debutoval v 17 letech na únorovém Delray Beach International Tennis Championships 2009 po obdržení divoké karty od pořadatelů. Časnou porážku mu přivodil Kazachstánec Andrej Golubjev z počátku druhé světové stovky.[4] Druhou dvouhru odehrál až o osm let později na Los Cabos Open 2017, kde po průchodu kvalifikací vyhrál první zápas nad Mexičanem Manuelem Sánchezem, než jej zastavil pozdější vítěz a dvacátý čtvrtý hráč žebříčku Sam Querrey.[5][6]

Do kvalifikace série Masters premiérově zasáhl na torontském Rogers Cup 2014, kde jej deklasoval Australan Bernard Tomic. Hlavní soutěž mistrovské kategorie si poprvé zahrál na BNP Paribas Open 2018 v Indian Wells po kvalifikačních výhrách nad Martinem Kližanem a Dudim Selou. V zahajovacím duelu dvouhry však nestačil na krajana Jareda Donaldsona z konce elitní padesátky, po třísetovém průběhu.[4][6] V grandslamové dvouhře se poprvé představil na US Open 2017 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V úvodním kole newyorského majoru však nenašel recept na španělskou světovou devatenáctku a pozdějšího semifinalistu Pabla Carreña Bustu. Odehrál tak první kariérní utkání proti členovi ze světové dvacítky.[4][7]
První titul na okruhu ATP Tour vybojoval v únorové čtyřhře Dallas Open 2025, hrané v úrovni ATP 500, po boku krajana Christiana Harrisona. Soutěž odehráli po průchodu dvoukolovou kvalifikací. Ve finále pak zdolali Urugayce Ariela Behara s Američanem Robertem Gallowayem ziskem obou tiebreaků. Spolupráci navázali na saopaulském challengeru v listopadu 2024. Na túře ATP se jako pár představili podruhé, po účasti na Open Occitanie 2025 v předchozím týdnu.[8] Navazující týden se probojovali opět do finále, na floridském Delray Beach Open 2025. Z něho však odešli poraženi od srbsko-amerického páru Miomir Kecmanović a Brandon Nakashima. Soupeři rozhodli o výhře až v supertiebreaku. Po skončení figuroval 17. února 2025 na novém žebříčkovém maximu ve čtyřhře, 54. místě.[9]
Remove ads
Finále na Grand Slamu
Smíšená čtyřhra: 1 (0–1)
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 3 (2–1)
Remove ads
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
Dvouhra (6 titulů)
Čtyřhra (43 titulů)
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads