Max Purcell
australský tenista From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Max Purcell (* 3. dubna 1998 Sydney) je australský profesionální tenista. Ve čtyřhře grandslamu zvítězil s Matthewem Ebdenem ve Wimbledonu 2022 a po boku Jordana Thompsona na US Open 2024. Jako poražený finalista skončil v deblových soutěžích Australian Open 2020 i 2022 a také ve Wimbledonu 2024. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál osm deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal devět titulů ve dvouhře a šestnáct ve čtyřhře.[2]
_(52191375459).jpg)
Remove ads
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2023 na 40. místě a ve čtyřhře v září 2024 na 8. místě. Trénuje ho Dayne Kelly. Dříve tuto roli plnil Nathan Healey.[1]
V australském daviscupovém týmu debutoval v roce 2022 na malažském finálovém turnaji, kde odehrál tři čtyřhry a jednu dvouhru ve skupinové fázi a poté i debla v semifinále. Stal se tak členem družstva, které ve světovém finále podlehlo Kanadě. Do září 2024 v soutěži nastoupil k osmi mezistátním utkáním s bilancí 0–2 ve dvouhře a 7–1 ve čtyřhře.[3]
Austrálii reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. Až jako náhradník za Murrayho zasáhl do mužské dvouhry, v níž z pozice 190. hráče světa vyřadil Félixe Augera-Aliassimeho.[4] Ve druhém kole podlehl Dominiku Koepferovi. Do mužské čtyřhry zasáhl s Johnem Peersem. V prvním kole nestačili na pozdější semifinalisty Austina Krajicka s Tennysem Sandgrenem.
Remove ads
Tenisová kariéra
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v únoru 2014, když na turnaji v jihoaustralském Port Pirie s dotací 15 tisíc dolarů nastoupil s Matthewem Bartonem do čtyřhry. Ve čtvrtfinále podlehli Alexi Boltovi a Andrewovi Whittingtonovi.[2] Během května 2016 získal na challengerech premiérový titul v jihokorejském Kimčchonu, kde mu v závěru třetí sady finále skrečoval krajan a hráč třetí světové stovky Andrew Whittington. V turnaji vyhrál sedm zápasů poté, co z pozice 762. muže žebříčku musel projít kvalifikací. V šestnácti letech se tak stal druhým nejníže postaveným vítězem na challengerech.[5][2]
_(52144288659).jpg)
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Australian Open 2017, do nějž obdržel s krajanem Alexem de Minaurem divokou kartu. Na úvod je zastavili Španělé Pablo Carreño Busta a Guillermo García-López. V melbournské kvalifikaci jej v prvním kole vyřadil Rus Andrej Rubljov. Po zvládnuté tříkolové kvalifikační soutěži Australian Open 2020, v jejíž závěrečné fázi zdolal Slováka Jozefa Kovalíka, si poprvé zahrál grandslamovou dvouhru. Nad jeho síly však byl v první fázi 18letý Ital Jannik Sinner, figurující na osmdesáté druhé příčce žebříčku.[5][2]
Do premiérového finále na okruhu ATP Tour i grandslamu postoupil s krajanem Lukem Savillem ve čtyřhře Australian Open 2020, do níž obdrželi divokou kartu. V semifinále vyřadili čtvrtý nasazený, chorvatsko-slovenský pár Ivan Dodig a Filip Polášek. V boji o titul pak podlehli americko-britským turnajovým jedenáctkám Rajeevu Ramovi s Joem Salisburym.[6] První singlový zápas na okruhu ATP Tour vyhrál na únorovém Great Ocean Road Open v Melbourne Parku, kde vyřadil Slováka Norberta Gombose z konce první stovky.[7] Ve druhém kole prohrál s ruskou světovou dvacítkou Karenem Chačanovem.[8] Ve druhé fázi navazující kvalifikace Australian Open 2021 nestačil na Rusa Aslana Karaceva.[5]
_09_(cropped).jpg)
Do prvního finále dvouhry okruhu ATP Tour se probojoval na wimbledonské generálce, travnatém Rothesay International Eastbourne 2024. Do hlavní soutěže postoupil z kvalifikace. Ve finále i podruhé v kariéře podlehl nejvýše nasazenému Američanu Tayloru Fritzovi.[9][10] První grandslam vybojoval s krajanem Matthewem Ebdenem ve čtyřhře Wimbledonu 2022. Ve finále zdolali za 4 hodiny a 11 minut obhájce titulu a druhé nasazené Chorvaty Nikolu Mektiće s Matem Pavićem po pětisetovém boji s třemi tiebreaky. Vylepšili tak společné grandslamové maximum z finále Australian Open 2022 a jako pár ovládli druhý turnaj po houstonském U.S. Men's Clay Court Champion's 2022. V průběhu londýnského grandslamu se přitom několikrát ocitli na prahu vyřazení. Celkem odvrátili osm mečbolů, z toho tři v úvodním kole McLachlanovi a Göranssonovi a dalších pět v semifinále proti prvnímu světovému páru Ram a Salisbury. Dvakrát otočili průběh z nepříznivého stavu 0–2 na sety a z celkových šesti zápasů museli podstoupit pět pětisetových bitev.[11]
Ze souboje o titul odešel poražen s krajanem Jordanem Thompsonem v deblové soutěži Wimbledonu 2024. V nejtěsnějším možném poměru podlehli finsko-britské dvojici Harri Heliövaara a Henry Patten, když každou sadu rozhodl až tiebreak. Ve druhé sadě nevyužili tři mečboly.[12][13] Formu z letní sezóny s Thompsonem přetavili v zisk trofeje na US Open 2024. V závěrečném utkání porazili německé turnajové desítky Kevina Krawietze s Timem Pützem. Newyorský grandslam vyhráli jako první ryze australský pár od Woodbridge s Woodfordem v roce 1996. Již ve druhém kole mohli soutěž opustit, když odvrátili dva mečboly Miesovi se Smithem. Po skončení debutoval 9. září 2024 v první desítce deblového žebříčku ATP, když mu patřilo 8. místo.[14][15]
Remove ads
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 5 (2–3)
Remove ads
Finále na okruhu ATP Tour
Dvouhra: 1 (0–1)
Čtyřhra: 15 (8–7)
Remove ads
Finále na challengerech ATP a okruhu ITF
Dvouhra: 17 (9–8)
Čtyřhra (16 titulů)
Remove ads
Finále soutěží družstev: 2 (0–2)
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads