Fabio Grosso

italský profesionální fotbalista From Wikipedia, the free encyclopedia

Fabio Grosso
Remove ads

Fabio Grosso (* 28. listopadu 1977, Řím, Itálie) je italský fotbalový trenér a bývalý fotbalový obránce. Od sezony 2024/25 vede italské Sassuolo. S italskou reprezentaci, vyhrál MS 2006.

Stručná fakta Osobní informace, Datum narození ...
Remove ads

Hráčská kariéra

Klubová

Fotbalové začátky

Ve věku 18 let začal hrát za Renato Curi v páté italské lize, kde hrál mezi roky 1995 a 1999, tehdy ještě jako ofenzivní záložník či (levé) křídlo a nikoliv obránce. Poté se přesunul do čtyřligové Chieti se kterou postoupil o ligu výše, čímž si vysloužil přestup do prvoligové Perugie.

Perugia

Grosso působil v Perugii od léta 2001. Trenér Serse Cosmi z něj učinil krajního obránce, tato pozice mu zůstala do konce kariéry. Debutoval proti Interu, ale debut se příliš nevyvedl a Grosso musel po červené kartě skousnout prohru svého týmu 1:4. V první části sezony se vypořádával s konkurencí v podobě Milaneseho, ale začátkem ledna 2002 dostal šanci v základní sestavě na hřišti Fiorentiny a svoji šanci využil. Odehrál všechny minuty zápasu a v 76. minutě zvýšil vedení na 3:1.[1]

První dva roky jeho působení se klub umisťoval na příčkách v klidném středu ligové tabulky, Grosso hrál pravidelně základ. V ročníku 2003/04 odešel během zimního přestupového období do druholigového Palerma a zatímco Perugia bez něho sestoupila, Palermo s jeho pomocí získalo první místo a postup mezi nejlepší.

Palermo

Grosso pomohl nováčkovi k povedenému 6. místu, v sezoně 2004/05 nastoupil do 36 utkání Serie A. V tom říjnovém proti AS Řím se gólově prosadil, za Římany pouze z penalty srovnal Francesco Totti.[2] V další sezoně sehrál důležitou roli v obsazení páté pozice. Tím si vysloužil místo v nominaci na MS 2006, kde byl důležitou postavou v úspěšné jízdě za zlatem. Po mistrovství odešel do Interu Milán, podepsal kontrakt do roku 2010.[3]

Inter

Grosso se v Interu během ročníku 2006/07 nikdy naplno neprosadil – plnil spíše roli náhradníka za brazilským krajním obráncem Maxwellem. Přesto i jemu náleželo Scudetto – pohár pro vítěze italské ligy. Po pouhém roce odešel do francouzského Olympique Lyon za částku 7,5 mil. £.

Lyon

V prvním roce s Lyonem vyhrál ligu a domácí pohár, další sezonu byl ale limitován zraněním.

Juventus

Před ročníkem 2009/10 získal Juventus Grossa za 2 mil. eur. Kontrakt měl platnost do roku 2012.[4] Nově budované mužstvo, které se snažilo oklepat z přeřazení do 2. ligy po Calciopoli se spoléhalo na výkony zkušeného Grossa. Ten se vedle defenzivních výkonů zmohl ještě na vítězné góly do sítí Udinese a Fiorentiny. Juventus přesto skončil až sedmý.

V další sezoně ztratil místo v základní sestavě a dokonce nebyl ani zapsán na soupisku pro Evropskou ligu. V Serii A se tým ale zase nezmohl na více než jen sedmé místo. Když další sezonu začal Juventus vést jeho bývalý hráč a legenda Antonio Conte, stal se Grosso nepotřebným a v lize se objevil pouze dvakrát. Po sezoně mu skončila smlouva a Grosso se rozhodl ukončit kariéru.[5]

Reprezentační

Za reprezentaci odehrál 48 utkání a vstřelil čtyři branky. První utkání odehrál 30. dubna 2003 proti Švýcarsku (2:1).[6] Až za nového trenéra Lippiho se začal více objevovat v zápasech. Od března 2005 až do MS 2006 nechyběl v žádném utkání reprezentace. Na turnaji MS 2006 odehrál šest utkání. V semifinále proti Německu vstřelil 119. minutě v prodloužení branku. Ve finále proti Francii vstřelil pokutový kop v páté sérii a rozhodl že Itálie po 24 letech získalo zlato.

I za trenéra Donadoniho hrál a dostal se i na ME 2008, kde odehrál všechna utkání. Zúčastnil se i Konfederačního poháru 2009. Byl i v širší nominaci na MS 2010, jenže místo něj na turnaj odletěl Antonio Candreva. Poslední utkání odehrál 14. listopadu 2009 proti Nizozemí (0:0).[7]

Remove ads

Přestupy

[8]

Trenérská kariéra

V letech 20132017 vedl různé mládežnické týmy v Juventusu. První trenérské angažmá měl v druholigovém týmu Bari se kterým obsadil konečné 6. místo. Na konci sezony byla ukončena smlouva, protože klub ohlásil bankrot. [9] Další jeho angažmá bylo opět ve druhé lize v klubu Verona. Jenže v květnu 2019 byl propuštěn.

Velmi krátké angažmá měl v Brescii.[10] Vedl ji pouze na tři zápasy (prohry) mezi listopadem a prosincem 2019. Sezonu 2020/21 začal u švýcarského týmu FC Sion. Vedení klubu jej ale propustilo v březnu 2021.

Již 23. března téhož roku převzal od odvolaného Nesty klub Frosinone, v tu chvíli na 12. místě. Nakonec obsadí 10. místo. Sezonu 2021/22 zakončil na 9. místě bez play off.

Statistika

Hráčská

Další informace Sezóna, Klub ...

Reprezentační

Statistika na velkých turnajích

Další informace Reprezentace, Rok ...

Trenérská

Další informace Sezóna, Klub ...
Remove ads

Hráčské úspěchy

Klubové

Reprezentační

Vyznamenání

Zlatý límec za sportovní zásluhy (23. 10. 2006) [22]

Řád zásluh o Italskou republiku (12. 12. 2006) z podnětu Prezidenta Itálie [23]

Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads