Ignazio Abate

italský fotbalista From Wikipedia, the free encyclopedia

Ignazio Abate
Remove ads

Ignazio Abate (* 12. listopadu 1986, Sant'Agata de' Goti, Itálie) je italský fotbalový trenér, který od léta 2024 trénuje třetiligovou Ternanu. Je bývalý Fotbalový obránce a reprezentant Itálie. Jedenáct sezon odehrál za mateřský klub Milán se kterým vyhrál titul v sezoně 2010/11.

Stručná fakta Osobní informace, Datum narození ...

Jeho otec je bývalý brankář Beniamino Abate, který čtyři roky chytal v Interu a od roku 2001 působí jako trenér brankařů v mládežnických týmech v Milánu.

Remove ads

Hráčská kariéra

Klubová

Začátky a hostování

Fotbalovou kariéru začal v mládežnickém týmu týmu Rescaldina. V roce 1999 odešel do mládežnického Milána. První utkání za dospělí tým odehrál 3. prosince 2003 v italském poháru proti Sampdorii (1:0) ve věku 17 let. V evropských pohárech nastoupil prvně 9. prosince 2003 proti Celtě Vigo (1:2) a ustanovil rekord jako nejmladší hráč Rossoneri, který nastoupil v LM (ve věku 17 let a 27 dnů).[1] Tento rekord byl později překonán o osm let později Bryanem Cristantem, který debutoval proti Viktorii Plzeň v 16 letech 9 měsících a 6 dnech.

Do sezony 2004/05 nastoupil v dresu třetiligové Neapole, kde byl poslán na hostování. Odehrál zde 33 utkání a vstřelil 2 branky. V následující sezoně byl opět poslán na hostování a to do druholigové Piacenze, kde odehrál jen 13 utkání. Více času na hřišti dostal v sezoně 2006/07 v druholigové Modeně. Nastoupil celkem do 41 utkání a pomohl tak zachránit klub v soutěži.

Empoli a Turín

Před sezonou 2007/08 se Rossoneri rozhodli druhou polovinu prodat do Empoli, která hrála v nejvyšší lize. Uplatnil se jako pravý záložník. Svůj první branku v nejvyšší lize vstřelil proti Janovu (1:0) dne 27. dubna 2008. Celkem v sezoně odehrál 38 utkání a vstřelil 2 branky, ale sestupu do 2. ligy nezabránil. Po skončení sezony si jej Rossoneri vykoupili zpět[2] a později jej opět druhou polovinu prodali do Turína.[3] V říjnu se zranil a chyběl dva měsíce. I tak nastoupil do celkem 29 utkání, při kterých vstřelil 2 branky, ale sestupu do 2. ligy nezabránil.

Milán

Dne 24. června 2009, ve věku 22 let se vrátil k Rossoneri, která jej vykoupila. Kouč Leonardo s ním už počítal natrvalo a on se od začátku sezony usazoval na pravém kraji obrany. V první sezoně pomohl klubu k 3. místu v lize a v LM byl vyřazen v osmifinále. V následující sezoně pod novým trenérem Allegrim získal titul v lize a opět v LM byl vyřazen v osmifinále. V sezoně 2011/12 vyhrál italský superpohár a v lize obsadil 2. místo. V LM byl vyřazen ve čtvrtfinále. V následující sezoně obsadil 3. místo a opět v LM byl vyřazen v osmifinále. Sezona 2013/14 se jemu i klubu nevedlo dobře. V lize obsadil až 8. místo a on sám odehrál v lize jen 19 utkání. V sezoně vstřelil první branku v dresu Rossoneri do sítě Boloně 25. září 2013 (3:3). V LM odehrál své poslední zápasy, když byl vyřazen v osmifinále.

V sezoně 2014/15 získal důvěru trenéra k nošení kapitánské pásky, když byl zraněn kapitán Montolivo. Jako kapitán zvedl pohár za vítězství v italském superpoháru 2016. V sezonách 2017/18 a 2018/19 již nenastupoval často, protože byl zraněný a tak se na konci sezony 2018/19 po ukončení smlouvy rozhodl rozloučit s Rossoneri.[4] Po roce a půl oficiálně ukončil fotbalovou kariéru. Celkem za Rossoneri odehrál 306 utkání a vstřelil 3 branky.

Reprezentační

Reprezentoval Itálii v mládežnických kategoriích U18, U19, U20, U21 a U23. Nastoupil i na OH 2008 jako střídající hráč.

V A-mužstvu Itálie debutoval 11. listopadu 2011 v přátelském utkání ve Wroclawi proti Polsku (2:0).[5] Zúčastnil ME 2012 v Polsku a na Ukrajině, kde se Itálie probila až do finále proti Španělsku, kde podlehla 0:4.[6]
Zúčastnil se i MS 2014 v Brazílii.[7] Poslední utkání odehrál 31. března 2015 proti Anglii (1:1).[8]

Remove ads

Trenérská kariéra

V létě 2021 získal trenérskou licenci a hned získal angažmá v Miláně u mládeže. Hned v první sezoně prohrál finálové finále o juniorský titul. [9] V následující sezoně povýšil k juniorům (Primavera). Tým dovedl do semifinále juniorské LM UEFA a v následující sezoně až do finále soutěže. To již měl udělanou nejvyšší trenérskou licenci. Po sezoně 2023/24 se rozhodl Rossoneri opustit.[10]

Dne 21. června 2024 byl v Ternaně oficiálně představen jako hlavní trenér.[11]

Remove ads

Přestupy

[12]

Statistika

Klubová

Další informace Sezóna, Klub ...

Reprezentační

Na velkých turnajích

Další informace Reprezentace, Rok ...

Reprezentační branka

Další informace Datum, Stadion ...

Trenérská

Další informace Sezóna, Klub ...
Remove ads

Úspěchy

Klubové

Milán: 2010/11

Milán: (2011, 2016)

Reprezentační

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads