Jan Josef Pachta z Rájova
(1756 -1834) český šlechtic a mecenáš From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Jan Josef hrabě Pachta, svobodný pán z Rájova (německy Johann Joseph Graf Pachta, Freiherr von Rayhofen, před rokem 1756, zřejmě 4. listopad 1755[1] – 17. dubna 1834, Praha)[2] byl český šlechtic z rodu Pachtů z Rájova, milovník hudby a hudebník, hudební mecenáš a skladatel. Někdy bývá zaměňován se svým starším příbuzným Janem Josefem Filipem Pachta z Rájova.[3]
Remove ads
Život
Narodil se jako syn hraběte Huberta Karla Pachty z Rájova (asi 1720–1760) a jeho manželky Josefíny Malabaylové z Canalu. Mezi jeho příbuzné patřili strýcové Františke Josef (1710-1799), Arnošt Karel (1718–1803), Hubert Karel (asi 1720–1760) a Jan Josef Filip (asi 1723–1822). Jeho děd Jan Jáchym zahynul za války o rakouské dědictví v roce 1742, kdy byl zajat Francouzi během okupace Prahy.
Hudební činnost a mecenát
Hrabě Jan Josef Pachta byl velikým milovníkem hudby a mecenáš. Měl vlastní vyhlášenou hudební kapelu, kterou doplňoval poddanými z Pravonína. Mezi jeho hudebníky byli např. vynikající hudebník Jan Nepomuk Vent, jenž za dramatických okolností počátkem 70. let odešel od cítolibského dvorního orchestru hraběte Arnošta Karla Pachty, bratra Jana Josefa.[4] Dále hobojista a klarinetista Václav Matyáš Farník (patrně od 1796)[5], od roku 1811 prvním profesorem pro hru na tyto nástroje na nově založené konzervatoři.[6]
Sám hrabě měl vyinkající hudební vzdělání a zkomponoval několik vlastních skladeb.[7]
Ve svém pražském paláci na Anenském náměstí pořádal pravidelná hudební matiné a stýkal se s mnoha významnými hudebníky své doby, mj. s Josefem Myslivečkem. V paláci opakovaně hostil také Wolfganga Amadea Mozarta, někdy také s manželkou Konstancí.[1] Během jednoho ze svých pobytů v paláci v roce 1787 byl Mozart hrabětem na několik hodin symbolicky „uvězněn“ ve svém pokoji, neboť mu skladatel dříve opakovně přislíbil zkomponovat několik tanců. Mozart, zanechán v místnosti jen s inkoustem a několika listy papíru, zde složil svých 6 německých tanců (KV 509), kterými se vykoupil. Při svých víceméně pravidelných návštěvách Prahy Mozart často pobýval ve svém oblíbeném pokoji v tomto paláci.[8][2]
Byl to pravděpodobně právě hrabě Pachta, jenž během pražské premiéry Dona Giovanniho seznámil Mozarta s Giacomem Casanovou.[3] V paláci později pobývali též skladatelé Ludwig van Beethoven či Richard Wagner.[9]
U zrodu Pražské konzervatoře
Zásadní byl přínos hraběte Pachty k založení soukromé Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách, která stála u zrodu Pražské konzervatoře v roce 1808 - první konzervatoře ve střední Evropě a po Pařížské a Milánské konzervatoři jako třetí vůbec - a která po dalších sto let zajišťovala finanční provoz školy. Společně se skladatelem Bedřichem Divišem Weberem (1766–1842) vypracoval plán pro provoz nového ústavu, naverboval účastníky z řad svých vrstevníků a podařilo se mu zajistit oficiální zápis spolku k 31. březnu 1810. Pod listinou jsou kromě hraběte Pachty podepsáni také František Josef z Vrtby, František Josef ze Šternberka, Jan Nepomuk z Nostic, Kristián Kryštof z Clam-Gallasu, Bedřich Mořic z Nostic, Karel z Firmianu a František Josef z Klebelsbergu.[10] Jan Josef Pachta byl v letech 1833–1834, po dlouholetém působení Jana Nepomuka z Nostic-Rienecku, zvolen v pořadí druhým předsedou Jednoty pro zvelebení hudby.
V roce 1818 se stal majitelem zámku Pravoníně, kde hostil Richarda Wagnera za jeho pobytu v Čechách v roce 1832.
Hrabě Jan Josef Pachta, svobodný pán z Rájova zemřel v Praze dne 17. dubna 1834.
Tvorba
Pět rukopisnů jeho sonát pro housle a basso continuo je uloženo v Národním muzeu (sig. XXII E 14–18).[11]
Bohumír Jan Dlabač uvádí, že hrabě Jan Josef Pachta z Rájova zkomponoval také symfonii pro 2 lesní rohy, 2 hoboje a fagot, kterou napsal v roce 1780.
Je také možné, že byl také autorem spisu „Kleine Aufsätze politischen Inhalts“/„Malé eseje politického obsahu“ s označením vydání: Prag 1790, Calve, 8°., J. Graf Pachta.[12]
Manželství a potomstvo
Hrabě Jan Josef Pachta se v roce 1790 oženil s Josefínou, rozenou Malabaylovou z Canalu (1771-1833), dcerou Josefa Emanuela Malabayly z Canalu (1745–1826), zakladatele botanické zahrady v Praze, později známé pod jménem Kanálka a jeho manželky Marie Quidobaldiny Brigity, rozené hraběnky Chotkové z Chotkova (1738–1810), dcery Rudolfa Chotka z Chotkova a Vojnína a Marie Štěpánky Kinské. Z manželství Jan Josefa Pachty a Josefíny se narodil syn Karel (1787–1849), manželé však žili odděleně. Josefína i se synem žila na zámku v Bartošovicích. Vychovatelem jejich syn Karla se stal profesor Josef Georg Meinert (1773–1844). Mezi Josefínou a Meinertem vznikl silný vztah, ze kterého se narodily dvě nemanželské děti.
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads