Jekatěrina Makarovová
ruská tenistka From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Jekatěrina Makarovová (rusky Екатерина Валерьевна Макарова, Jekatěrina Valerjevna Makarova, * 7. června 1988 Moskva) je bývalá ruská profesionální tenistka hrající levou rukou. V létě 2018 byla pět týdnů světovou jedničkou ve čtyřhře žen, kterou se s Jelenou Vesninovou staly společně jako druhá a třetí Ruska po Anně Kurnikovové, respektive třicátá sedmá a třicátá osmá hráčka od zavedení klasifikace v roce 1975. V deblovém žebříčku tak vytvořily 13. dvojici na vrcholu pořadí.[2][3] Na Riodejaneirské olympiádě 2016 společně získaly zlatou medaili v ženské čtyřhře.
Ve kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour tři turnaje ve dvouhře a patnáct ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF si připsala tři tituly ve dvouhře a devět ve čtyřhře.
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v dubnu 2015 na 8. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2018 na 1. místě.[1] V letech 2012–2020 ji trénovala bývalá ruská tenistka a Anastasija Myskinová, k níž se přidal Nigel Sears.[4] Mezi lety 2007–2017 se na koučování podílela také Ruska Jevgenija Maňjukovová.
Na nejvyšší grandslamové úrovni dobyla tři tituly. Po boku krajanky Vesninové vyhrála ženskou čtyřhru na French Open 2013, US Open 2014 a Wimbledonu 2017. S Brazilcem Brunem Soaresem získala titul ve smíšené čtyřhře na US Open 2012. S Vesninovou odešla jako poražená finalistka ze čtyřhry Australian Open 2014 a 2018, Wimbledonu 2015, French Open 2016 i istanbulského Turnaje Mistryň 2013. V roce 2016 získaly titul ve čtyřhře Turnaje mistryň, když ve finále zdolaly pár Bethanie Matteková-Sandsová a Lucie Šafářová.[5]
S Vesninovou tvořila stabilní pár v letech 2012–2018 až do květnového Madrid Open 2018. Dvojice vyhrála dvanáct turnajů, včetně tří grandslamů, olympijských her a Turnaje mistryň. V době rozchodu oběma patřilo druhé místo na deblovém žebříčku a na světovou jedničku Chanovou ztrácely jen 5 bodů. Na French Open 2018 se novou partnerkou stala krajanka Anna Kalinská,[6][7] s níž opustila soutěž v úvodním kole.
Ve ruském fedcupovém týmu debutovala v roce 2008 finálovým utkáním Světové skupiny na madridské antuce proti Španělsku, v němž s Jelenou Vesninovou vyhrála čtyřhru. Po ruské výhře 4:0 na zápasy se stala vítězkou Fed Cupu. V soutěži nastoupila k devíti mezistátním utkáním s bilancí 6–5 ve dvouhře a 5–0 ve čtyřhře.
Rusko reprezentovala na londýnských Letních olympijských hrách 2012, na nichž se tenisový turnaj odehrál v All England Clubu. Do ženské čtyřhry s Vesninovou vstupovaly jako šesté nasazené. Po dvou výhrách vypadly ve čtvrtfinále s americkými světovými jedničkami Liezel Huberovou a Lisou Raymondovou ve dvou setech. Na Riodejaneirské olympiádě 2016 vyhrála s Vesninovou zlatou medaili v ženské čtyřhře, když ve finále zdolaly za 1:39 hodin švýcarské turnajové pětky Timeu Bacsinszkou s Martinou Hingisovou po dvousetovém průběhu.[8] V singlové soutěži vypadla ve třetím kole s Petrou Kvitovou.
Na Letní univerziádě 2009 v Bělehradu získala s Vitalijí Ďjačenkovou zlatou medaili ve čtyřhře a také zlatý kov v soutěži družstev.
Remove ads
Soukromý život
Narodila se roku 1988 v Moskvě, tehdy stále ještě metropoli Sovětského svazu, do rodiny bankéře Valerije a ženy v domácnosti Olgy Makarovových. Má bratra Alexandra. S tenisem začala v šesti letech, když ji na doporučení přátel rodiče přivedli do olympijského komplexu v Lužnikách.[9][10]
Tenisová kariéra
První singlový titul na okruhu WTA Tour si připsala z červnového AEGON International 2010, hraného na eastbournské trávě. Do hlavní soutěže postoupila z kvalifikace. V celém průběhu neztratila žádný set. Na úvod přehrála nasazenou italskou šestku Flavii Pennettaovou. Poté deklasovala zkušenější krajanku Naděždu Petrovovou, které dovolila uhrát jen dva gamy. Po vyřazení další ruské hráčky Světlany Kuzněcovové, ji v semifinále nezastavila ani turnajová trojka Samantha Stosurová. Dobrou formu zužitkovala posledním vítězným zápasem proti Bělorusce Viktorii Azarenkové.[1]

Na druhou singlovou trofej čekala téměř čtyři roky. V únoru ji dobyla na thajském PTT Pattaya Open 2014. Mezi poslední čtyřku tenistek postoupila přes japonskou veteránku Kimiko Dateovou Krummovou ve třech setech. Přestože jí v semifinále Andrea Hlaváčková uštědřila „kanára“, zbylé dvě sady dokázala vyhrát. Jako čtvrtá nasazená vstupovala do boje o titul proti nenasazené Češce Karolíně Plíškové v roli favoritky. Tu potvrdila dvousetovou výhrou.[1]
V grandslamové dvouhře se nejdále probojovala do semifinále US Open 2014, kam přijížděla v pozici turnajové sedmnáctky. Na první nasazenou hráčku narazila ve čtvrtém kole, kde zdolala sedmičku Eugenii Bouchardovou po dvousetovém průběhu. Také čtvrtfinálový duel proti Azarenkové zvládla a stopku jí vystavila až v dalším kole světová jednička a pozdější šampiónka Serena Williamsová, které dokázala odebrat pouze čtyři hry. Již na předcházejícím Wimbledonu 2014 dosáhla čtvrtfinálové účasti. Ve čtvrtém kole lehce porazila světovou čtyřku Agnieszku Radwańskou. Mezi poslední osmičkou ji však bez zaváhání zastavila 23. nasazená Lucie Šafářová ve dvou setech.[1]
V sezóně 2013 vyhrála s Jelenou Vesninovou čtyřhru na březnovém BNP Paribas Open, kde ve finále zdolaly Petrovovou se Srebotnikovou.[11] Premiérový grandslamový triumf si připsaly na antukovém French Open[12] a také semifinálová účast na Australian Open jim zajistila start ve deblové soutěži istanbulského Tunraje mistryň 2013. Kvalifikovaly se do něj jako poslední čtvrtý pár. V semifinále přesto vyřadily světové jedničky Erraniovou s Vinciovou, aby je ve finále zastavila čínsko-tchajwanská dvojice Pcheng Šuaj a Sie Šu-wej.[1]
Z pozice deblových světových dvojek získaly s Jelenou Vesninovou první trofej roku 2018 ve čtyřhře Mutua Madrid Open 2018, když ve finále zdolaly maďarsko-francouzské turnajové trojky Tímeu Babosovou s Kristinou Mladenovicovou až v rozhodujícím supertiebreaku. Vybojovaly tak šestou společnou trofej v kategorii Premier Mandatory. Proti témuž páru odehrály v předchozí části sezóny dvě utkání. Z finále Australian Open 2018 odešly Rusky poraženy a naopak zvítězily v semifinále BNP Paribas Open 2018. S Vesninovou navázaly na finále z Madrid Open 2012, kde vůbec poprvé postoupily jako pár do závěrečného boje o titul. Přiblížily se také k pozici deblových světových jedniček, když na první Latischu Chanovou ztrácely 14. května 2018 jen 230 bodů.[13] Jednalo se o jejich poslední turnaj před ukončením šestileté spolupráce v sezónách 2012–2018. V době rozchodu oběma patřilo druhé místo na deblovém žebříčku. Na prvním následném turnaji, French Open 2018, se její novou partnerkou stala krajanka Anna Kalinská,[6] s níž vypadla v úvodním kole. Přesto po skončení pařížského grandslamu s Vesninovou vystřídala první v pořadí Chanovou a obě se tak poprvé staly světovými jedničkami ve čtyřhře, až po rozpadu dvojice.[2][3]
Remove ads
Finále na Grand Slamu
Ženská čtyřhra: 7 (3–4)
Smíšená čtyřhra: 2 (1–1)
Finále na Turnaji mistryň
Čtyřhra: 2 (1–1)
Utkání o olympijské medaile
Ženská čtyřhra: 1 (1 zlaté medaile)
Finále na okruhu WTA Tour
Dvouhra: 5 (3–2)
Čtyřhra: 36 (15–21)
Remove ads
Postavení na konečném žebříčku WTA
Dvouhra
Rok | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 |
Pořadí | 381. | ▲ 258. | ▼ 264. | ▲ 108. | ▲ 48. | ▼ 60. | ▲ 50. | ▼ 52. | ▲ 20. | ▼ 24. | ▲ 12. | ▼ 23. | ▼ 30. | ▼ 33. | ▼ 59. |
Čtyřhra
Rok | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 |
Pořadí | 766. | ▲ 448. | ▲ 248. | ▲ 140. | ▼ 151. | ▲ 62. | ▲ 20. | ▼ 72. | ▲ 57. | ▲ 11. | ▲ 7. | ▬ 7. | ▼ 10. | ▼ 8. | ▲ 3. | ▼ 6. |
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads