Elise Mertensová
belgická tenistka From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Elise Mertensová (* 17. listopadu 1995 Lovaň) je belgická profesionální tenistka. V letech 2021–2024 byla světovou jedničkou ve čtyřhře. V devíti obdobích na čele strávila třicet devět týdnů.[2] Na grandslamu se stala čtyřnásobnou vítězkou ženské čtyřhry, když triumfovala po boku Aryny Sabalenkové na US Open 2019 a Australian Open 2021 a s Tchajwankou Sie Šu-wej ve Wimbledonu 2021 a Australian Open 2024. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála devět singlových a dvacet jedna deblových turnajů, včetně dvou „doublů“ z australského Hobart International 2018 a švýcarského Ladies Open Lugano 2018 i Sunshine doublu 2019 ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala jedenáct titulů ve dvouhře a třináct ve čtyřhře.[3]
_(52144074831).jpg)
Remove ads
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v listopadu 2018 na 12. místě a ve čtyřhře v květnu 2021 na 1. místě. V juniorské kombinované světové klasifikaci ITF nejvýše figurovala v roce 2013 na 7. příčce. Trénuje je ji Christopher Heyman. Dříve tuto roli plnili Alexander Kneepkens, Robbie Ceyssens, Dieter Kindlmann, Daniel Goffin, Philippe Dehaes a Rick Vleeshouwers. Připravuje se v tenisové akademii Kim Clijstersové.[1]
V belgickém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2017 bukurešťským čtvrtfinálem 2. světové skupiny proti Rumunsku, v němž vyhrála dvouhru nad Irinou-Camelií Beguovou. Belgičanky zvítězily 3:1 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k deseti mezistátním utkáním s bilancí 9–5 ve dvouhře a 4–2 ve čtyřhře.[4]
Remove ads
Tenisová kariéra
Na juniorce Grand Slamu si zahrála čtvrtfinále dvouhry na Australian Open 2013 a ve Wimbledonu 2013, kde ji zastavila Američanka Louisa Chiricová. V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v dubnu 2010, když do čtyřhry turnaje v belgickém Torhoutu s dotací 50 tisíc dolarů obdržela v páru s Elke Lemmensovou divokou kartu. V prvním kole podlehly belgické dvojici Sofie Oyenová a An-Sophie Mestachová.[3] V červenci téhož roku si na události ITF s dotací 10 tisíc dolarů v Bree zahrála první singlový zápas, z něhož odešla poražena od krajanky Michaely Boevové.[3]
_(42077293665).jpg)
Ve čtyřhře okruhu WTA Tour debutovala na srpnovém Copa Colsanitas 2015, kde hrála po boku Slovinky Nastji Kolarové. Na úvod podlehly čtvrtému nasazenému páru Elena Bogdanová a Nicole Melicharová.[1] Premiérové finále na túře WTA odehrála na lednovém ASB Classic 2016 a Barbora Strýcová, kde spolu s Anou-Sophií Mestachovou prošly do závěrečného boje o titul, v němž zdolaly černohorsko-českou dvojici Danka Kovinićová a Barbora Strýcová.[1] Debut na grandslamu zaznamenala v kvalifikaci dvouhry Wimbledonu 2015, kde po výhrách nad Maríou Irigoyenovou a Katerynou Bondarenkovou postoupila do třetího, závěrečného kola. Do hlavní soutěže však neprošla po porážce od Petry Cetkovské.[1]
Začátkem sezóny 2017 získala první singlový titul okruhu WTA Tour, když jako kvalifikantka porazila ve finále australského Hobart International 2017 turnajovou trojku Monica Niculescuovou z Rumunska po jednoznačném průběhu. Přitom chtěla ve 2. kole z turnaje odstoupit, aby stihla kvalifikaci ženské dvouhry Australian Open 2017, jenže její soupeřka Američanka Sachia Vickeryová měla podobné plány a po prvním gemu stihla skrečovat dříve.[5] Do sezóny 2018 vstoupila mistrovstvím světa smíšených družstev, Hopman Cupem 2018, na němž debutovala v belgickém týmu po boku světové jedenáctky Davida Goffina. Po prohře od Angelique Kerberové zvítězila nad Gavrilovovou a Eugenií Bouchardovou. Belgičané však těsně obsadili druhé – první nepostupové, místo základní skupiny.
Z Perthu odjela na Hobart International 2018, kde obhájila singlovou trofej ve finále přerušovaném deštěm. V něm přehrála rumunskou 29letou hráčku a 57. ženu žebříčku Mihaelu Buzărnescuovou po třísetovém průběhu. Stala se tak první hráčkou na Hobart International, jíž se podařilo vyhrát dva tituly.[6] Navíc triumfovala i v soutěži čtyřhry s Nizozemkou Demi Schuursovou po vítězství nad ukrajinsko-japonskými turnajovými čtyřkami Ljudmylou Kičenokovou a Makoto Ninomijovou.[7]
_09_(cropped).jpg)
Navazující melbournský Australian Open 2018 pro ni znamenal premiérovou účast v grandslamovém čtvrtfinále[8] i následném semifinále, čímž se stala první Belgičankou v této fázi Grand Slamu od Kirsten Flipkensové a Wimbledonu 2013.[9] Ve druhém kole vyřadila dvacátou třetí nasazenou Australanku Darju Gavrilovovou, aby pokračovala na vítězné vlně s Francouzkou Alizé Cornetovou i Chorvatkou Petru Martićovou. Ani ve čtvrtfinále ji nezastavila ukrajinská světová čtyřka Elina Svitolinová, jíž ve druhé sadě uštědřila „kanára“. Navýšila tak neporazitelnost na devět zápasů a na cestě do semifinále v Melbourne Parku neztratila žádný set.[9][10] V něm však nenašla recept na dánskou světovou dvojku Caroline Wozniackou, jíž podlehla ve dvou setech, přestože zahrála o tři vítězné údery méně. Rozhodl však nízký počet chyb Dánky, která vyprodukovala o šestnáct nevynucených chyb méně. Mertensová měla po sérii deseti vítězných míčů v závěru druhé sady dva setboly, které nevyužila. Šňůra 10zápasové neporazitelnosti tak pro ni skončila, ovšem bodový zisk ze dvou lednových turnajů ji poprvé v kariéře zajistil posun do elitní světové dvacítky.[11]
Na dubnovém Ladies Open Lugano 2018 vybojovala druhý „double“ kariéry. Ve finále dvouhry zdolala běloruskou 19letou teenagerku Arynu Sabalenkovou, figurující na 61. příčce klasifikace,[12] po dvousetovém průběhu a připsala si třetí singlovou trofej. Po boku krajanky Kirsten Flipkensové pak ovládly i čtyřhru.[12] Bodový zisk ji po turnaji posunul na nová kariérní maxima, když figurovala na 17. místě singlového a 30. místě deblového žebříčku WTA.[13] Antukovou neporazitelnost navýšila na dvanáct utkání navazující týden, kdy se objevila na rabatském Grand Prix SAR La Princesse Lalla Meryem 2018. V soutěži splnila roli nejvýše nasazené, aby po hladké výhře nad Tchajwankou Sie Šu-wej prošla do pátého kariérního finále. V něm zdolala Australanku Ajlu Tomljanovićovou po dvousetovém průběhu a opět posunula žebříčkové maximum, když jí ve dvouhře patřila 16. příčka.[14]
S Běloruskou Arynou Sabalenkovou vyhrála čtyřhru na BNP Paribas Open 2019 a Miami Open 2019. Staly se tak historicky pátou dvojicí, která zvítězila na obou březnových amerických turnajích v jedné sezóně, označovaných za „Sunshine double“. Jako pár odehrály teprve druhý a třetí turnaj.[15] Premiérové grandslamové finále si zahrála v ženské čtyřhře US Open 2019, do níž nastoupila s Běloruskou Arynou Sabalenkovou. Ve finále přehrály bělorusko-australské turnajové osmičky Viktoriji Azarenkovou s Ashleigh Bartyovou po zvládnutých koncovkách obou setů. Devátý deblový titul na okruhu WTA Tour znamenal posun na 2. místo žebříčku WTA ve čtyřhře.[16][17]
Remove ads
Finále na Grand Slamu
Ženská čtyřhra: 6 (4–2)
Remove ads
Finále Turnaje mistryň
Čtyřhra: 2 (1–1)
Finále na okruhu WTA Tour
Dvouhra: 15 (9–6)
Čtyřhra: 34 (21–13)
Remove ads
Finále série WTA 125
Čtyřhra: 1 (0–1)
Finále na okruhu ITF
| 100 000 $ tournaments |
| 75 000 $ tournaments |
| 50 000 $ tournaments |
| 25 000 $ tournaments |
| 15 000 $ tournaments |
| 10 000 $ tournaments |
Dvouhra: 13 (11–2)
Čtyřhra (14 titulů)
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads