Jenson Brooksby
americký tenista From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Jenson Tyler „J. T.“ Brooksby (* 26. října 2000 Sacramento, Kalifornie) je americký profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře.[2]
_(51376192761).jpg)
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2022 na 33. místě Trénuje ho Joseph Gilbert.[3][1]
Asociace tenisových profesionálů jej v roce 2021 vyhlásila nováčkem roku. [4]
Remove ads
Soukromý život
Narodil se roku 2000 v kalifornském Sacramentu do rodiny anesteziologa Glena a Tanii Brooksbyových. Křestní jméno získal po pilotovi formule 1 Jensonu Buttonovi. Tenis začal hrát ve čtyřech letech. Praktikuje fyzicky náročný, útočný styl tenisu.[3]
Tenisová kariéra
V roce 2018 na divokou kartu ovládl juniorský Easter Bowl. Trofej z juniorského mistrovství USA do 18 let, po finálové výhře nad Brandonem Nakashimou, mu zajistila divokou kartu do hlavní soutěže US Open 2018.[5] V ní debutoval na okruhu ATP Tour. Na úvod podlehl pozdějšímu australskému čtvrtfinalistovi Johnu Millmanovi.[6][3] V akademickém roce 2019/2020 měl hrát univerzitní tenis na Baylorově univerzitě v texaském Wacu. Kvůli zranění palce na noze[3] ale nenastoupil do žádného zápasu. V závěru roku 2020 oznámil, že se další tenisové kariéry na akademické půdě vzdává, s plánem vstoupit mezi profesionály.[7]
Jako hráč z konce čtvrté světové stovky obdržel divokou kartu do kvalifikace US Open 2019, z níž postoupil do newyorské hlavní soutěže. V prvním kole dvouhry přehrál 98. hráče žebříčku Tomáše Berdycha v jeho posledním utkání profesionální kariéry.[8] Následně však nenašel recept na gruzínskou turnajovou sedmnáctku Nikoloze Basilašviliho.[9] Po turnaji nehrál čtrnáct měsíců kvůli zraněním ramena a vykloubenému palci u nohy.[3]
V sezóně 2021 získal první tři tituly na challengerech v jihoafrickém Potchefstroomu a ve floridském Orlandu a Tallahassee.[10] Debutové finále na túře ATP si zahrál na travnatém Hall of Fame Open 2021 v rhodeislanském Newportu, kde postupně vyřadil Rusa Jevgenije Donského,[11] Američana Denise Kudlu,[12] Němce Petra Gojowczyka[13] a sedmého nasazeného Australana Jordana Thompsona.[14] Ve 45leté historii newportského turnaje se tak jako 20letý hráč stal druhým nejmladším finalistou, po 19letém Gregu Rusedskim z roku 1993.[15] V přímém boji o titul však podlehl Jihoafričanu Kevinu Andersonovi.[16] Jednalo se rovněž o jeho první účast ve čtvrtfinále a semifinále okruhu ATP Tour.[3]
Do premiérového čtvrtfinále i semifinále v kategorii ATP 500 se probojoval na srpnovém Citi Open 2021 ve Washingtonu, D.C., kde poprvé porazil člena elitní světové padesátky, patnáctého v pořadí Félixe Augera-Aliassimeho.[17] Poté zdolal Johna Millmana.[18] Až v semifinálové fázi jej zastavil dvacátý čtvrtý tenista pořadí, Ital Jannik Sinner.[19] Na Washington Open se z pozice 130. hráče žebříčku stal nejníže postaveným semifinalistou od Johna Isnera v roce 2007, jemuž patřila 416. příčka.[3] Bodový zisk jej 9. srpna 2021 poprvé posunul do první světové stovky, na 99. místo klasifikace ATP.[20] V sérii Masters prožil první start na kanadském National Bank Open 2021, kde jej v zahajovacím zápase zastavil Nikoloz Basilašvili.[21] Na divokou kartu zasáhl do US Open 2021. Po výhrách nad Švédem Mikaelem Ymerem,[22] krajanem Taylorem Fritzem[23] a Rusem Aslanem Karacevem v pěti setech postoupil do osmifinále. Člena první světové desítky premiérově porazil ve třetím kole BNP Paribas Open 2022 v Indian Wells, když vyřadil pátého v pořadí Stefanose Tsitsipase.[24]
První titul na okruhu ATP vybojoval ve 24 letech, když z pozice kvalifikanta ovládl antukový U.S. Men's Clay Court Championships 2025 v Houstonu. Na cestě za vítězstvím vyřadil tři nejvýše nasazené a odvrátil pět mečbolů, jeden Federicu Agustínu Gómezovi v úvodním kvalifikačním kole, tři Alejandru Tabilovi ve druhém kole[25] a jeden Tommymu Paulovi v semifinále.[26][27] Ve finále pak zdolal turnajovou dvojku Francese Tiafoea po dvousetovém průběhu. Z pozice 507. hráče žebříčku v představoval Houstonu nejníže postaveného čtvrtfinalistu, semifinalistu, finalistu i vítěze. Na túře ATP se, od jejího založení v roce 1990, stal třetím nejníže postaveným šampionem, po 777. hráči pořadí Čilićovi v Chang-čou 2024 a 550. muži klasifikace Hewittovi v Adelaide 1998. Po skončení se na žebříčku vrátil do Top 175.[28][29]
Remove ads
Finále na okruhu ATP Tour
Dvouhra: 5 (1–4)
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
Dvouhra (6 titulů)
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads