Konfederované státy americké
historický státní útvar From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Konfederované státy americké (anglicky Confederate States of America – zkráceně CSA), nazývané též Konfederace, Dixie nebo Konfederační státy, byla vláda formovaná jedenácti jižními státy Spojených států amerických, mezi lety 1861 a 1865.
Sedm států vyhlásilo svou nezávislost na Spojených státech předtím, než byl Abraham Lincoln inaugurován jako prezident, další čtyři státy tak učinily poté, co začala Americká občanská válka bitvou u Fort Sumter. Spojené státy americké („Státy Unie“) považovaly odštěpení těchto států za nezákonné a odmítaly Konfederaci uznat. Ačkoliv žádná evropská mocnost CSA oficiálně neuznala, Velká Británie tam měla své obchodní zájmy a pomáhala státům Konfederace prolomit blokádu. Jediným prezidentem Konfederovaných států amerických se v únoru 1861 stal Jefferson Davis.
Rozpad CSA nastal, když se Robert E. Lee a další generálové Konfederace v dubnu 1865 vzdali. Poslední schůze konfederační vlády se konala v květnu a téměř všechny vojenské síly se vzdaly do konce června.
Remove ads
Historie
Příčiny odtržení

Historici uvádějí, že příčinou odtržení byla hrozba omezení nebo zrušení otroctví Republikány, případně omezení práv vlastnit otroky, což u jižních států bylo důvodem pro vystoupení z Unie. Abraham Lincoln však sám pronesl: "Mým prvořadým cílem je boj o záchranu Unie. Nejde mi o obranu ani o likvidaci otroctví."[1] Někteří jižanští duchovní se ve svých kázáních zabývali odtržením. Benjamin M. Palmer (1818–1902), pastor První Presbytariánské církve v New Orleans, bouřlivě podporoval odtržení ve svém kázání na Den díkůvzdání v roce 1860, zatímco argumentoval, že bílí Jižané mají právo a povinnost zachovat otroctví vedle ekonomické a sociální sebezáchovy, působit jako „strážci oddaných a loajálních bezmocných“ černochů, střežit globální ekonomické zájmy a obhajovat víru proti „ateistickému“ abolicionismu.[2] Jeho kázání bylo rozšiřováno po celém regionu.
Odštěpené státy

Sedm států odštěpených v únoru 1861:
- Jižní Karolína (20. prosince 1860)[3]
- Mississippi (9. ledna 1861)[4]
- Florida (10. ledna 1861)[5]
- Alabama (11. ledna 1861)[6]
- Georgie (19. ledna 1861)[7]
- Louisiana (26. ledna 1861)[8]
- Texas (1. února 1861)[9]
Potom, co Lincoln vyhlásil válku, se přidaly další čtyři státy:
- Virginie (17. dubna 1861)[10][11]
- Arkansas (6. května 1861)[12]
- Severní Karolína (20. května 1861)[13]
- Tennessee (8. června 1861)[14][15]
Další dva státy měly znesvářené vlády. Konfederace je přijala, ale tyto státy nebyly nikdy ovládány prokonfederační vládou, sídlící v exilu:
- Missouri – stát se nikdy neoddělil, ale odpadlíky z vlády bylo vyhlášeno odtržení od USA (31. října 1861).[16][17]
- Kentucky – stát se neoddělil, ale část nezvolené vlády vyhlásila odtržení od USA (20. listopadu 1861).[18][19]
Oba státy povolovaly otroctví a v obou byly unionistické i konfederační okresy, někteří otrokáři byli dokonce Unionisty, což bývá dodnes předmětem diskuzí.
Remove ads
Vlajka
Podrobnější informace naleznete v článku Vlajky Konfederovaných států amerických.
- „Stars and Bars“ byla první státní vlajka s původně sedmi hvězdami podle států odštěpených v únoru 1861, poté byly přidávány další hvězdy (dohromady 9, 11 a nakonec 13)
Remove ads
Ekonomika
Konfederace měla agrárně zaměřenou ekonomiku s exportem na světové trhy. Hlavním artiklem byla bavlna, v menší míře tabák a cukrová třtina. Místně bylo pěstováno obilí a zelenina, hovězí a vepřový dobytek. Všech 11 států produkovalo v roce 1860 průmyslové zboží v hodnotě 155 milionů dolarů, a to především v závodech na zpracování zrna a řeziva, zpracování tabáku, bavlněného zboží a potřeb pro námořnictvo jako terpentýn apod. Státy Konfederace přijaly nízké sazby cla ve výši 15 %, ale uplatnily je na všechny importy ze zbytku Spojených států.[20] Tarify však nebyly mnoho platné, protože Konfederační přístavy byly pod Unionistickou blokádou a pouze pár lidí platilo daně ze zboží propašovaného z Unie. Vláda vybrala kolem 3,5 milionu dolarů daní od začátku války proti Unii do konce roku 1864. Nedostatek odpovídajících finančních zdrojů donutil Konfederaci k vydávání peněz, což vedlo k vysoké inflaci.
Ozbrojené síly
Související informace naleznete také v článku Ozbrojené síly Konfederovaných států amerických.


Ozbrojené síly Konfederace se skládaly ze tří složek:
Konfederační vojenské velení se skládalo z mnoha veteránů Armády Spojených států a Námořnictva Spojených států, kteří rezignovali na svá postavení ve federálních komisích a získali vyšší postavení v Konfederačních ozbrojených silách. Mnozí z nich se účastnili Mexicko-americké války (včetně Roberta E. Leea a Jeffersona Davise), ale ostatní měli málo vojenských zkušeností (jako Leonidas Polk, který navštěvoval vojenskou akademii ve West Point, kterou nedokončil). Konfederační velitelský sbor byl složen jednak z mladých mužů pocházejících z rodin vlastnících otroky, ale byli v něm i muži z rodin obyčejných. Konfederace sbor vybírala ze zkušených i nezkušených důstojníků volbou ze všech hodností.
Sbor Konfederační armády byl tvořen z bílých mužů ve věku mezi 16 a 28 lety, na které se vztahovala mobilizace vyhlášená Konfederačním Kongresem roku 1862. Tisíce otroků sloužily jako dělníci, kuchaři, zvědové a v ostatních nebojových funkcích. Konfederace provedla odvody v roce 1862. Oslabena ztrátami, trpěla armáda nedostatkem lidských sil. Po agitaci ze strany armády a na žádost generála Leea, byli na jaře 1865 do bojových jednotek nabíráni a cvičeni i otroci s příslibem emancipace. Válka však záhy skončila a tak neměli příležitost zúčastnit se přímého boje.[21]
Vojenští vůdci

Vůdci Konfederace (se státem narození a nejvyšší dosaženou hodností):
- Robert E. Lee (Virginie) – generál a vrchní velitel (1861–1865)
- Albert Sidney Johnston (Kentucky) – generál
- Joseph E. Johnston (Virginie) – generál
- Braxton Bragg (Severní Karolína) – generál
- P.G.T. Beauregard (Louisiana) – generál
- Richard Stoddert Ewell (Virginie) – generálporučík
- Samuel Cooper (New York) – generál
- James Longstreet (Jižní Karolína) – generálporučík
- Thomas Jonathan Jackson (Virginie) – generálporučík
- John Hunt Morgan (Kentucky) – brigádní generál
- A.P. Hill (Virginie) – generálporučík
- John Bell Hood (Texas) – generálporučík
- Wade Hampton III (Jižní Karolína) – generálporučík
- Nathan Bedford Forrest (Tennessee) – generálporučík
- John Singleton Mosby, tzv. „Šedý duch Konfederace“ (Virginie) – poručík
- J.E.B. Stuart (Virginie) – generálmajor
- Edward Porter Alexander (Georgie) – brigádní generál
- Franklin Buchanan (Maryland) – admirál
- Raphael Semmes (Maryland) – týlový admirál
- Josiah Tattnall (Georgie) – velitel loďstva
- Stand Watie (Indiánské teritorium, dnes Oklahoma) – brigádní generál (vzdal se jako poslední)
- Leonidas Polk (Severní Karolína) – generálporučík
- Sterling Price (Virginie) – generálmajor
- Jubal Anderson Early (Virginie) – generálporučík
- Richard Taylor (Kentucky) – generálporučík (syn amerického prezidenta Zachary Taylora)
- Lloyd J. Beall (Jižní Karolína) – poručík – velitel Konfederačních námořních sil
- Stephen Dodson Ramseur (Severní Karolína) – generálmajor
- Camille Armand Jules Marie, Prince de Polignac (Francie) – generálmajor
- John Austin Wharton (Tennessee) – generálmajor
- Thomas L. Rosser (Virginie) – generálmajor
- Patrick Cleburne (Irsko) – brigádní generál
- Albert Pike (Massachusetts) – brigádní generál
Remove ads
Tabulka států Konfederace
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads