Julio Peralta

Julio Leonardo Peralta Martínez, v profesionálním tenisu známý jen jako Julio Peralta (* 9. září 1981 Paramaribo, Surinam) je chilský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál šest deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal osm titulů ve dvouhře a osmnáct ve čtyřhře.^[2]

Julio Peralta
Julio Peralta na French Open 2016
Stát	Chile Chile
Datum narození	9. září 1981 (43 let)[1]
Místo narození	Paramaribo, Surinam
Bydliště	Santiago, Chile[1]
Výška	188 cm[1]
Hmotnost	79 kg[1]
Profesionál od	2000
Držení rakety	pravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek	682 146 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	0–1
Tituly	0 ATP, 1 challenger, 7 Futures
Nejvyšší umístění	212. místo (1. prosince 2003)
Čtyřhra
Poměr zápasů	79–61
Tituly	6 ATP, 10 challengerů, 8 Futures
Nejvyšší umístění	29. místo (16. října 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2017, 2018)
French Open	čtvrtfinále (2017)
Wimbledon	2. kolo (2017, 2018)
US Open	2. kolo (2015, 2018)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry	1. kolo (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20200229a29. února 2020 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v prosinci 2003 na 212. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2017 na 29. místě. Trénuje ho Dan Grossman.^[1]

V chilském daviscupovém týmu debutoval v roce 2016 čtvrtfinálem 1. skupiny americké zóny proti Dominikánské republice, v němž vyhrál debla s krajanem Podlipnikem-Castillem. Chilané postoupili po výhře 5:0 na zápasy. Do září 2017 v soutěži nastoupil k jedinému mezistátnímu utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.^[3]

Chile reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde nastoupil do mužské čtyřhry s Hansem Podlipnikem-Castillem na divokou kartu Mezinárodní tenisové federace. Soutěž opustili po prohře v úvodním kole od pozdějších bronzových medailistů Steva Johnsona a Jacka Socka ze Spojených států.

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v dubnu 1998, když na turnaj v Santiagu obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl Brazilci Danielu Melovi.^[2] Premiérový singlový titul na challengerech si odvezl z Belo Horizonte, kde v červenci 2003 ve finále přehrál thajského hráče Danaie Udomčokeho.^[1][2]

Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval na lednovém Movistar Open 2008 ve Viña del Mar. Ve druhém kole kvalifikace vypadl se Španělem Marcelem Granollersem.^[1] Hlavní soutěž v této úrovni tenisu si, vyjma grandslamu, poprvé zahrál v únorové mužské čtyřhře Ecuador Open Quito 2016, kde se stabilním argentinským spoluhráčem Horaciem Zeballosem skončili ve čtvrtfinále. Premiérový kariérní titul pak získal v závěru téhož měsíce v deblu Brasil Open 2016, probíhajícího v São Paulo poté, co se Zeballosem ver finále zdolali španělskou dvojici Pablo Carreño Busta a David Marrero..^[1][2]

Po dvouleté přestávce způsobené zraněním se na tenisové dvorce vrátil červnovým challengerem Sparkassen Open 2011 v Braunschweigu. Po zvládnuté tříkolové kvalifikaci vypadl ve druhém kole dvouhry s Portugalcem Fredem Gilem. Posledním turnajem před zraněním se stal kvaliční turnaj červencového Allianz Suisse Open Gstaad 2009.^[2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužské čtyřhře US Open 2015, do níž obdržel s Američanem Mattem Seebergerem divokou kartu. V úvodním kole však podlehli kolumbijsko-australskému páru Santiago Giraldo a Rameez Junaid.^[1][2]

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda D – dvouhra; Č – čtyřhra Grand Slam (0) Turnaj mistrů (0) ATP Tour Masters 1000 (0–0) ATP Tour 500 (1–0 Č) ATP World Tour 250 (5–4 Č)

Čtyřhra: 10 (6–4)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	27. února 2016	São Paulo, Brazílie	antuka	Horacio Zeballos	Pablo Carreño Busta David Marrero	4–6, 6–1, [10–5]
Vítěz	2.	24. července 2016	Gstaad, Švýcarsko	antuka	Horacio Zeballos	Mate Pavić Michael Venus	7–6(7–2), 6–2
Vítěz	3.	25. září 2016	Mety, Francie	tvrdý	Horacio Zeballos	Mate Pavić Michael Venus	6–3, 7–6(7–4)
Finalista	1.	11. února 2017	Quito, Ekvádor	antuka	Horacio Zeballos	James Cerretani Philipp Oswald	3–6, 1–2skreč
Vítěz	4.	16. dubna 2017	Houston, Spojené státy	antuka	Horacio Zeballos	Dustin Brown Frances Tiafoe	4–6, 7–5, [10–6]
Finalista	2.	25. srpna 2017	Winston-Salem, Spojené státy	antuka	Horacio Zeballos	Jean-Julien Rojer Horia Tecău	3–6, 4–6
Finalista	3.	září 2017	Petrohrad, Rusko	tvrdý (h)	Horacio Zeballos	Roman Jebavý Matwé Middelkoop	4–6, 4–6
Finalista	4.	říjen 2017	Antverpy, Belgie	tvrdý (h)	Santiago González	Scott Lipsky Divij Šaran	4–6, 6–2, [5–10]
Vítěz	5.	červenec 2018	Båstad, Švédsko	antuka	Horacio Zeballos	Simone Bolelli Fabio Fognini	6–3, 6–4
Vítěz	6.	červenec 2018	Hamburk, Německo	antuka	Horacio Zeballos	Oliver Marach Mate Pavić	6–1, 4–6, [10–6]

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (1–0 D; 10–6 Č)
Futures (7–6 D; 8–4 Č)

Dvouhra: 14 (8–6)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	28. srpna 2000	Peru F1, Peru	antuka	Júlio Silva	6–7(4–7), 6–3, 3–6
Finalista	2.	4. prosince 2000	Chile F9, Chile	antuka	Patricio Rudi	6–3, 6–7(2–7), 0–6
Finalista	3.	16. července 2001	Romania F3, Rumunsko	antuka	Gabriel Moraru	6–7(6–8), 6–7(3–7)
Vítěz	1.	3. září 2001	Peru F2, Peru	antuka	Yohny Romero	6–3, 6–3
Vítěz	2.	24. září 2001	Bolivia F2, Bolívie	antuka	Phillip Harboe	6–3, 6–4
Finalista	4.	8. října 2001	Paraguay F1, Paraguay	antuka	Sebastián Decoud	3–6, 1–6
Vítěz	3.	14. dubna 2003	Chile F3, Chile	antuka	Phillip Harboe	4–6, 6–4, 6–2
Vítěz	4.	28. července 2003	Belo Horizonte, Brazílie	tvrdý	Danai Udomčoke	7–6(8–6), 1–6, 6–1
Vítěz	5.	2. srpna 2004	Chile F1-A, Chile	antuka	Damián Patriarca	6–2, 6–1
Finalista	5.	9. srpna 2004	Chile F1-B, Chile	antuka	Cristian Villagrán	4–6, 4–6
Vítěz	6.	27. října 2008	Chile F4, Chile	antuka	Jorge Aguilar	6–4, 6–2
Vítěz	7.	3. listopadu 2008	Chile F5, Chile	antuka	Bruno Tiberti	6–0, 6–2
Vítěz	8.	4. listopadu 2014	USA F5, Spojené státy	antuka	Jean-Yves Aubone	6–2, 6–1
Finalista	6.	1. prosince 2014	Chile F9, Chile	antuka	Hans Podlipnik-Castillo	2–6, 3–6

Čtyřhra (18 titulů)

č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	27. října 2008	Chile F4, Chile	antuka	Mathieu Guenat	Cristóbal Saavedra-Corvalán Angel Torres	6–2, 6–2
2.	3. listopadu 2014	USA F30, Spojené státy	antuka	Matt Seeberger	Catalin-Ionut Gard Alex Rybakov	6–3, 6–4
3.	8. prosince 2014	Chile F10, Chile	antuka	Mathieu Guenat	Martin Cuevas Gustavo Guerses	6–2, 6–3
4.	15. prosince 2014	Chile F11, Chile	antuka	Ricardo Urzúa-Rivera	Nicolás Arreche Tomás Lipovsek	7–5, 6–0
5.	22. prosince 2014	Chile F12, Chile	antuka	Hans Podlipnik	Ariel Behar Gonzalo Lama	7–6(7–3), 6–2
6.	23. února 2015	Panama F1, Panama	antuka	Darian King	Iván Endara Eduardo Agustín Torre	w/o
7.	2. března 2015	Nicaragua F1, Nikaragua	antuka	Juan Sebastián Gómez	Keith-Patrick Crowley Hans Hach Verdugo	6–3, 6–3
8.	27. dubna 2015	Tallahassee, Spojené státy	antuka	Dennis Novikov	Somdev Devvarman Sanam Singh	6–2, 6–4
9.	1. června 2015	USA F16-A, Spojené státy	tvrdý	Matt Seeberger	Tennys Sandgren Rhyne Williams	3–6, 6–3, [10–8]
10.	12. října 2015	Corrientes, Argentina	antuka	Horacio Zeballos	Guillermo Duran Máximo González	6–2, 6–3
11.	2. listopadu 2015	Bogotá, Kolumbie	antuka	Horacio Zeballos	Nicolás Barrientos Eduardo Struvay	6–3, 6–4
12.	9. listopadu 2015	Buenos Aires, Argentina	antuka	Horacio Zeballos	Lucas Arnold Ker Guido Andreozzi	6–2, 7–5
13.	25. ledna 2016	Bucaramanga, Kolumbie	antuka	Horacio Zeballos	Sergio Galdós Luis David Martínez	6–2, 6–2
14.	7. března 2016	Santiago, Chile	antuka	Hans Podlipnik	Facundo Bagnis Máximo González	7–6(7–4), 4–6, [10–5]
15.	25. dubna 2016	Tallahassee, Spojené státy	antuka	Dennis Novikov	Peter Luczak Marc Polmans	3–6, 6–4, [12–10]
16.	25. července 2016	Janov, Itálie	antuka	Horacio Zeballos	Aleksandr Buryj Andrej Vasilevskij	6–4, 6–3
17.	10. října 2016	Buenos Aires, Argentina	antuka	Horacio Zeballos	Sergio Galdós Fernando Romboli	7–6(7–5), 7–6(7–1)
18.	17. října 2016	Santiago, Chile	antuka	Horacio Zeballos	Máximo González Sergio Galdós	6–3, 6–4