Karbonatit

Karbonatit je méně často se vyskytující intruzivní magmatická hornina, která obsahuje více než 50% podíl karbonátů (uhličitanů). Karbonatity se vyskytují ve formě výplní vulkanických přívodních komínů, dajek, sillů a brekcií, protože karbonatitová láva je na povrchu nestabilní a na vzduchu rychle reaguje. Teplota karbonatitové lávy se pohybuje v intervalu 500 až 600 °C.

Lávový výlev sopky Ol Doinyo Lengai

Karbonatit
Karbonatit z brazilského Jacupiranga (stát São Paulo. Vzorek o rozměrech asi 20 cm X 14 cm, složení: tmavý minerál – magnetit, světlý – kalcit a zelený – olivín
Zařazení	magmatická
Hlavní minerály	kalcit, dolomit, natrolit, sodalit, apatit, baryt, fluorit, pyroxeny, nefelín
Akcesorie	slídy, magnetit
Textura	porfyrická, zrnitá
Barva	šedá, tmavě šedá

Termín zavedl v roce 1921 W. C. Brøgger.^[1]

Vznik a složení

Vznik karbonatitového magmatu je předmětem diskusí a v současnosti se jejich původ odvozuje od následujících procesů:

• přímý vývoj při velmi nízkém stupni parciálního tavení a diferenciace magmatu v plášti
• nesmísitelnost karbonatitové a kremičité taveniny
• extrémně frakční krystalizace taveniny

V minulosti se vědci domnívali, že mezi možné způsoby vzniku patří i magmatická asimilace starších karbonátových hornin, ale výzkum izotopového složení tyto předpoklady nepotvrdil.

Převládajícími oxidy karbonatitové lávy jsou CO₂, Na₂O a CaO. Oproti jiným lávám se lávy karbonatitové liší i vyšším obsahem nekompaktabilních prvků (Ba, Cs, Rb). Mezi hlavní minerály karbonatitů patří především uhličitany – např. natrolit, dále apatit, baryt, fluorit, z křemičitanů pyroxeny, olivín, sodalit a nefelín.

Rozlišuje se několik druhů karbonatitů. Kalcitické karbonatity se označují jako sövity (hrubozrnné) a alvikity (jemnozrnné). Dolomitické karbonatity se nazývají beforsity.^[2] Existují i další typy železnatých a sodných karbonatitů.

Výskyt

Schéma karbonatitového vulkanického komplexu

Většinou jde o staré, proterozoické horniny (například archaické kratóny Ruska, Brazílie, Austrálie, Indie, USA, Kanady a Skandinávie), ze současnosti je známa jediná sopka, eruptující karbonatitové horniny – Ol Doinyo Lengai v Tanzanii. Celkově bylo na světě nalezeno 300 karbonatitových lokalit.

Karbonatitový vulkanismus je všobecně spojen s vnitrodeskovými extenzními strukturami, většinou v blízkosti ultrabazických nebo alkalických komplexů^[3] v asociaci s alkalickými silikátovými magmatity (ijolity, urtity, nefelinickými syenity, méně s pyroxenity, peridotity, kimberlity a lamprofyry).

Využití

Karbonatity mohou být zdrojem prvků vzácných zemin: lanthanoidů, uranu, fosforu, barya a jiných nekompatibilních prvků (hafnium, zirkonium a titan).