Karel Maria Alexandr z Auerspergu
českou-rakouský šlechtic a politik From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Karel Maria Alexandr kníže z Auerspergu (německy Karl Maria Alexander von Auersperg, 26. února 1859 Vídeň[1][2] – 19. října 1927 Goldegg[2] nebo Vídeň[3]) byl rakouský šlechtic z rodu Auerspergů a politik německé národnosti, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.
Remove ads
Biografie

Pocházel z vlivného šlechtického rodu Auerspergů, byl nejstarším synem prince Adolfa Vilém z Auerspergu (1821–1885) a jeho druhé manželky Johanny, rozené hraběnky Feštetićové (1830–1884). Otec Adolf byl v letech 1871–1879 rakouským předsedou vlády, tuto funkci zastával i jeho bratr Karel Vilém z Auerspergu (1814–1890) v letech 1867–1868.[4][5] Princ Karel studoval na Skotském gymnáziu ve Vídni a poté práva na Univerzitě Karlově (1878–1883). Poté sloužil v c. k. armádě a byl poručíkem u 3. dragounského pluku.[6]
Po smrti svého strýce Karla Viléma z Auerspergu zdědil titul knížete (1890) a téhož roku byl jmenován dědičným členem Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady).[2] Byl i místopředsedou Panské sněmovny.[3] V několika obdobích zastával i funkci viceprezidenta Panské sněmovny (1897–1898, 1901–1907).[7] Jako politik rozhodně odmítal všeobecné volební právo.[2]
Zasedal i jako poslanec Dolnorakouského zemského sněmu. Zvolen sem byl v roce 1894 coby kandidát Strany ústavověrného velkostatku za kurii velkostatkářskou. Mandát na sněmu obhájil roku 1896 a mandát zastával do roku 1902.[2]
Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Kraňsko 12.[8] Po volbách roku 1907 byl uváděn coby člen poslaneckého klubu Německý národní svaz, v jehož rámci patřil do Německé agrární strany.[8] Od 90. let se profiloval jako stoupenec agrárního hnutí. Zapojil se do debat o obchodních a celních stycích s Uherskem.[3]
Zastával také řadu čestných funkcí, byl mimo jiné Zemědělské společnosti ve Vídni (1897–1908) nebo předsedou Rakouského lesnického spolku (1902–1919). V roce 1898 byl jmenován c. k. tajným radou[9] a v roce 1900 získal prestižní Řád zlatého rouna.[10][11]
Byl majitelem velkostatků v Čechách a Dolním Rakousku. Hlavním sídlem rodiny byl zámek Goldegg poblíž Sankt Pölten,[1] k tomuto velkostatku patřilo bezmála 1 000 hektarů půdy, tento majetek ještě za Karlova života převzal nejstarší syn Adolf.[12] Větší majetek patřil rodině ve Vlašimi,[13] kde k velkostatku kromě zámku patřilo 4 864 hektarů půdy.[14] Po zániku monarchie a vzniku Československa byl Karl Auersperg konfrontován s pozemkovou reformou, která rozsah vlašimského velkostatku znatelně zmenšila.[15]
Zemřel v říjnu 1927.[3][16] a byl pochován v rodinné hrobce v Losensteisleitenu v Horním Rakousku.[17]
Remove ads
Rodina

V roce 1885 se ve Vídni oženil s hraběnkou Eleonorou Breunerovou (1864–1920), která byla dcerou Augusta Breunera (1828–1894), posledního mužského potomka staré šlechtické rodiny Breunerů.[18] Sňatek byl uzavřen 10. listopadu 1885 ve Votivním kostele ve Vídni, svatebního obřadu se kromě příbuzných z rodin Colloredo-Mansfeldů, Rohanů zúčastnili i zástupci císařského dvora, například nejvyšší hofmistr Konstantin Hohenlohe-Schillingsfürst nebo nejvyšší ceremoniář Koloman Hunyady.[19]Eleonora (zvaná též Lori) byla c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z manželství se narodilo pět dětí:[20]
- 1. Adolf (1886–1923), c. k. rytmistr, čestný rytíř Maltézského řádu, ∞ 1914 Gabriela hraběnka Clam-Gallasová (1890–1979), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, majitelka velkostatku Lemberk
- 2. Agatha (1888–1973), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1913 Alexandr kníže Schönburg-Hartenstein (1888–1956)
- 3. Johanna (1890–1967), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1917 Rudolf hrabě von Meran (1872–1959), c. k. tajný rada, místodržitel v Horním Rakousku a Tyrolsku
- 4. Eleonora (1892–1967), ∞ 1910 Erwin Wallner (1879–1945)
- 5. Karel Alain (1895–1980), 1929 princ Auersperg-Breunner, ∞ 1927 Marie Henrietta hraběnka von Meran (1904–2000), dáma Řádu hvězdového kříže
Díky sňatkům svých sester měl Karel Auersperg příbuzenské vazby na další významné osobnosti, jeho švagry byli mimo jiné kníže Alain Benjamin Rohan (1853–1914) nebo císařský nejvyšší štolba Ferdinand Vincenc Kinský (1866–1916).
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads
