Kirsten Flipkensová

Kirsten Flipkensová (* 10. ledna 1986 Geel) je bývalá belgická profesionální tenistka, juniorská mistryně světa 2003 po zisku juniorských grandslamů z Wimbledonu a US Open. Na okruhu WTA Tour vyhrála sedm deblových turnajů a dvouhru Bell Challenge 2012 v Québecu, po finálovém vítězství nad Lucií Hradeckou. V rámci okruhu ITF získala třináct titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.^[3]

Kirsten Flipkensová
Flipkensová na French Open 2019
Stát	Belgie Belgie
Datum narození	10. ledna 1986 (39 let)
Místo narození	Geel, Belgie
Bydliště	Mol, Belgie
Výška	165 cm
Profesionálka od	2003
Ukončení kariéry	červen 2022 (dvouhra)[1] červenec 2023 (čtyřhra)[2]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	6 239 546 USD
Tenisová raketa	Babolat
Dvouhra
Poměr zápasů	542–400
Tituly	1 WTA, 1 WTA 125K, 13 ITF
Nejvyšší umístění	13. místo (5. srpna 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	4. kolo (2013)
French Open	2. kolo (2006, 2009, 2010, 2013, 2014, 2017, 2018}
Wimbledon	semifinále (2013)
US Open	3. kolo (2009)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry	3. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů	170–166
Tituly	7 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění	23. místo (1. července 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2022)
French Open	semifinále (2019)
Wimbledon	3. kolo (2017, 2018, 2022)
US Open	čtvrtfinále (2022)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry	2. kolo (2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2020, 2022)
French Open	1. kolo (2013)
Wimbledon	3. kolo (2018)
US Open	finále (2022)
Týmové soutěže
Fed Cup	finále (2006)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231124a24. listopadu 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2013 na 13. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2019 na 23. místě. Trénovali ji Marc De Hous či Maxime Braeckman.^[4]

V belgickém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2003 moskevským semifinále Světové skupiny proti Spojeným státům, v němž podlehla Shaughnessyové. Poslední zápas odehrála v kvalifikaci 2023 proti Kanadě. V soutěži nastoupila k třiceti třem mezistátním utkáním s bilancí 14–20 ve dvouhře a 4–14 ve čtyřhře.^[5]

Belgii reprezentovala na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v ženské dvouhře zdolala světovou šestku Venus Williamsovou a Lucii Šafářovou. Vypadla ve třetím kole, když nestačila na Němku Lauru Siegemundovou. Do ženské čtyřhry nastoupila s Yanina Wickmayerovou jako náhradnice. Soutěž opustily po prohře ve druhém kole od španělských turnajových čtyřek Garbiñe Muguruzaové a Carly Suárezové Navarrové.

Ve Wimbledonu 2022 ukončila kariéru ve dvouhře a rozhodla se pokračovat jako deblová specialistka.^[6] O rok později ukončila i kariéru ve čtyřhře.

Mezi březnem 2023 a červnem 2025 byla členkou trenérského týmu Karolíny Muchové.^[7][8]

Tenisová kariéra

Juniorská kariéra

Na juniorce newyorského grandslamu US Open 2002 opanovala spolu s krajankou Elke Clijstersovou soutěž čtyřhry. Ve finále si z pozice druhých nasazených poradily s americkým párem Shadisha Robinsonová a Tory Zawacká, když je hladce přehrály ve dvou setech.^[9]

V sezóně 2003 získala dva juniorské grandslamové tituly z dvouhry, když ve finále Wimbledonu 2003 porazila Rusku Annu Čakvetadzeovou,^[10] a v boji o titul na US Open 2003 přehrála nizozemskou hráčku Michaëllu Krajicekovou.

Po zisku dvou juniorských trofejí byla nominována do belgického fedcupového týmu na semifinále Světové skupiny 2003 proti Spojeným státům.^[11] Premiérové utkání ve Fed Cupu odehrála proti světové sedmnáctce Meghann Shaughnessyové, jíž podlehla po těsné třísetové bitvě.^[12] Na konci roku 2003 se stala Talentem Belgie v anketě Nejlepší sportovec.^[13] Mezinárodní tenisová federace ji vyhlásila juniorskou mistryní světa.^[14]

Profesionální kariéra

2006

Forhend ve Wimbledonu 2013. Krátkozrakost koriguje dioptrickými brýlemi.

V hlavní soutěži seniorského grandslamu debutovala na pařížském French Open 2006, kde vypadla ve druhém kole. Do stejné fáze prošla také z kvalifikace na US Open 2006, kde podlehla pozdější semifinalistce Jeleně Jankovićové. Ve Wimbledonu 2006 nastoupila s tehdejší britskou dvojkou Andym Murraym do smíšené čtyřhry poté, co obdrželi divokou kartu.^[15] V prvním kole zdolali švédskou dvojici Robert Lindstedt a Sofia Arvidssonová, ale následně nestačili na česko-německé turnajové šestnáctky Františka Čermáka hrajícího s Annou-Lenou Grönefeldovou ve dvou setech.

Ve Fed Cupu se s družstvem probojovala až do finále, kde v polovině září Belgičanky přivítaly v charleroiské hale Spiroudome Itálii. V úvodní dvouhře nestačila na Francescu Schiavoneovou a ve druhém singlu podlehla Maře Santangelové. Poté, co dva body získala spoluhráčka Justine Heninová-Hardenneová, rozhodla o vítězkách soutěže až závěrečná čtyřhra. V ní obě belgické singlistky vytvořily pár proti italské dvojici Schiavoneová a Roberta Vinciová. Ve třetím setu za stavu 0–2 na gamy musely Belgičanky utkání skrečovat a pohár připadl Italkám.

2012

V dubnu jí byly v lýtku diagnostikovány krevní sraženiny, které ji na dva měsíce vyřadily z hraní. Během této pauzy klesla na žebříčku WTA až do třetí stovky, když jí patřilo 262. místo. Ztratila také finanční podporu od Vlámské tenisové asociace (VTV).^[16] Na profesionální okruh se vrátila červnovým turnajem UNICEF Open v Rosmalenu, kde v prvním kole zdolala Australanku Samanthu Stosurovou^[17] a došla až do semifinále.^[18]

Kvalifikovala se na poslední grandslam sezóny US Open, kde byla ve druhém kole nad její síly pozdější finalistka Viktoria Azarenková z Běloruska.^[19] Na posledním turnaji profesionální kariéry Kim Clijstersové, spolu vytvořily pár v soutěži ženské čtyřhry. Skončily však v úvodní fázi.^[20] V září získala premiérový titul na okruhu WTA, když na cestě do finále québeckého Bell Challenge přehrála^[21] nejvýše nasazenou Slovenku Dominiku Cibulkovou, Chorvatku Mirjanu Lučićovou Baroniovou, Gruzínku Annu Tatišviliovou a v semifinále Němku Monu Barthelovou. V boji o titul pak vyhrála nad českou turnajovou osmičkou Lucií Hradeckou.^[22]

Po návratu na evropský kontinent odehrála linecký Generali Ladies, kde si účast v hlavní soutěži vybojovala postupem z kvalifikace. V úvodním kole přešla přes francouzskou hráčku Alizé Cornetovou a ve čtvrtfinále zvládla utkání s favorizovanou bývalou světovou jedničkou Anou Ivanovićovou ve dvou setech.^[23][24] Mezi poslední čtyřkou tenistek ji vystavila stopku Němka Julia Görgesová.^[25] V následné pondělní klasifikaci se posunula na své kariérní maximu, když figurovala na 58. příčce. V říjnu Kim Clijstersová oznámila, že by jí ráda pomohla ve zlepšení jako trenérka na částečný úvazek.^[26] V prosinci se pak jejím novým koučem stal Maxime Braeckman, ale Flipkensová pokračovala také v započaté spolupráci s Clijstersovou.^[27]

2013

Bekhendový volej během tréninku na Rome Masters 2014

Sezónu rozehrála na tasmánském Moorilla Hobart International, kde v úvodním utkání přehrála Italku Francescu Schiavoneovou.^[28] Poté na její raketě zůstaly Srbka Bojana Jovanovská a Rumunka Monica Niculescuová. V semifinále ji vyřadila Mona Barthelová ve dvou setech.^[29] Na melbournském grandslamu Australian Open prošla do osmifinále přes lucemburskou hráčku Mandy Minellaovou, Kláru Zakopalovou a Valerii Savinychovou. Ve čtvrtém kole ji porazila Maria Šarapovová po hladkém průběhu.^[30]

Travnatou wimbledonskou přípravu zahájila na birminghamském AEGON Classic, kde startovala jako turnajová jednička. Po volném losu zdolala kvalifikantku Ajlu Tomljanovićovou.^[31] Ve třetí fázi byla nad její síly Slovenka Magdaléna Rybáriková, která ukončila její pouť turnajem.^[32] Týden před grandslamem zavítala do nizozemského Rosmalenu na Topshelf Open, kde si zahrála druhé finále okruhu WTA v kariéře. V roli turnajové čtyřky postupně porazila Schiavoneovou, Krajicekovou, sedmou nasazenou Polku Urszulu Radwańskou a konečně v semifinále španělské překvapení, kvalifikantku Garbiñe Muguruzovou. V bitvě o titul však nestačila na nenasazenou Rumunku Simonu Halepovou po dvousetovém průběhu. Halepová tak slavila první titul na okruhu.^[33]

Nejlepší grandslam dosavadní kariéry odehrála ve Wimbledonu, kam přijížděla v roli turnajové dvacítky. V prvních čtyřech kolech neztratila žádný set a po vítězství nad Italkou Flavií Pennettaovou postoupila do čtvrtfinále. V něm si ve třech setech poradila s wimbledonskou vítězkou z roku 2011 Petrou Kvitovou.

Finále na Grand Slamu

Smíšená čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalistka	2022	US Open	tvrdý	Édouard Roger-Vasselin	Storm Sandersová John Peers	6–4, 4–6, [7–10]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0–2 Č)
International / WTA 250 (1–3 D; 7–6 Č)

Dvouhra: 3 (1–3)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Vítězka	1.	16. září 2012	Québec, Kanada	koberec	Lucie Hradecká	6–1, 7–5
Finalistka	1.	22. června 2013	's-Hertogenbosch, Nizozemsko	tráva	Simona Halepová	4–6, 2–6
Finalistka	2.	6. března 2016	Monterrey, Mexiko	tvrdý	Heather Watsonová	6–3, 2–6, 3–6
Finalistka	3.	13. června 2018	's-Hertogenbosch, Nizozemsko (2)	tráva	Aleksandra Krunićová	7–6(7–0), 5–7, 1–6

Čtyřhra: 15 (7–8)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Vítězka	1.	25. září 2016	Soul, Jižní Korea	tvrdý	Johanna Larssonová	Akiko Omaeová Peangtarn Plipuečová	6–2, 6-3
Finalistka	1.	27. května 2017	Norimberk, Německo	antuka	Johanna Larssonová	Nicole Melicharová Anna Smithová	6–3, 3–6, [9–11]
Vítězka	2.	17. června 2017	's-Hertogenbosch, Nizozemsko	tráva	Dominika Cibulková	Kiki Bertensová Demi Schuursová	4–6, 6–4, [10–6]
Finalistka	2.	21. října 2017	Lucemburk, Lucembursko	tvrdý (h)	Eugenie Bouchardová	Lesley Kerkhoveová Lidzija Marozavová	7–6(7-4), 4–6, [6–10]
Finalistka	3.	25. února 2018	Budapešť, Maďarsko	tvrdý (h)	Johanna Larssonová	Georgina García Pérezová Fanny Stollárová	6–4, 4–6, [3–10]
Vítězka	3.	15. dubna 2018	Lugano, Švýcarsko	antuka	Elise Mertensová	Věra Lapková Aryna Sabalenková	6–1, 6–3
Finalistka	4.	26. května 2018	Norimberk, Německo	antuka	Johanna Larssonová	Demi Schuursová Katarina Srebotniková	6–3, 3–6, [7–10]
Finalistka	5.	16. června 2018	's-Hertogenbosch, Nizozemsko	tráva	Kiki Bertensová	Elise Mertensová Demi Schuursová	3–3skreč
Vítězka	4.	15. října 2018	Linec, Rakousko	tvrdý (h)	Johanna Larssonová	Raquel Atawová Anna-Lena Grönefeldová	4–6, 6–4, [10–5]
Finalistka	6.	leden 2019	Hobart, Austrálie	tvrdý	Johanna Larssonová	Čan Chao-čching Latisha Chan	3–6, 6–3, [6–10]
Vítězka	5.	červen 2019	Mallorca, Španělsko	tráva	Johanna Larssonová	María José Martínez Sánchezová Sara Sorribes Tormová	6–2, 6–4
Finalistka	7.	červen 2019	Eastbourne, Velká Británie	tráva	Bethanie Mattek-Sandsová	Čan Chao-čching Latisha Chan	6–2, 3–6, [6–10]
Finalistka	8.	20. října 2019	Moskva, Rusko	tvrdý (h)	Bethanie Mattek-Sandsová	Šúko Aojamová Ena Šibaharaová	2–6, 1–6
Vítězka	6.	16. října 2022	Kluž, Rumunsko	tvrdý (h)	Laura Siegemundová	Kamilla Rachimovová   Jana Sizikovová	6–3, 7–5
Vítězka	7.	14. ledna 2023	Hobart, Austrálie	tvrdý	Laura Siegemundová	Viktorija Golubicová Panna Udvardyová	6–4, 7–5

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–0 D)

Dvouhra: 1 (1–0)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Vítězka	1.	17. listopadu 2019	Houston, Spojené státy	tvrdý	Coco Vandewegheová	7–6(7–4), 6–4

Tituly na okruhu ITF

Dvouhra (13)

č.	datum	turnaj	dotace	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
1.	4. srpen 2002	Pétange, Francie	10 000 $	antuka	Tanja Hirschauerová	4–6, 6–2, 6–1
2.	18. srpen 2002	Koksijde, Belgie	10 000 $	antuka	Michelle Gerardsová	6–4, 7–6(3)
3.	5. duben 2004	Neapol, Itálie	10 000 $	antuka	Mandy Minellaová	5–7, 6–3, 6–1
4.	25. červenec 2004	Innsbruck, Rakousko	50 000 $	antuka	Michaela Paštiková	6–2, 6–3
5.	14. srpen 2005	Hechingen, Německo	25 000 $	antuka	Magdaléna Rybáriková	6–4, 6–3
6.	5. březen 2006	Las Palmas, Španělsko	25 000 $	tvrdý	Alla Kudrjavcevová	6–1, 6–4
7.	2. březen 2008	Buchen, Německo	10 000 $	koberec	Sandra Záhlavová	6–1, 3–6, 6–4
8.	30. březen 2008	Tessenderlo, Belgie	25 000 $	antuka	Caroline Maesová	7–5, 6–1
9.	15. červen 2008	Marseille, Francie	75 000 $	antuka	Stéphanie Foretzová	7–6(4), 6–2
10.	19. červenec 2009	Zwevegem, Belgie	25 000 $	antuka	Jurika Semová	6–3, 6–3
11.	2. červenec 2012	Middelbourg, Nizozemsko	25 000 $	antuka	Aravane Rezaïová	6–0, 6–1
12.	5. srpna 2012	Rebecq, Francie	25 000 $	antuka	Myrtille Georgesová	6–2, 6–1
13.	červen 2018	Southsea, Velká Británie	100 000 $+H	tráva	Katie Boulterová	6–4, 5–7, 6–3

Čtyřhra (1)

č.	datum	turnaj	dotace	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
1.	17. srpen 2003	Koksijde, Belgie	10 000 $	antuka	Elke Clijstersová	Zuzana Černá Vladimíra Uhlířová	6–2, 6–4

Výhry nad hráčkami Top 10

Přehled uvádí vyhrané zápasy Flipkensové ve dvouhře nad tenistkami, které v době utkání figurovaly do 10. místa žebříčku WTA.

Přehled sezón

Sezóna	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	Celkem
počet výher	1	2	0	0	2	0	0	5

Přehled výher

č.	hráčka Top 10	WTA	událost	povrch	fáze	výsledek
Sezóna 2012
1.	Samantha Stosurová	5.	Rosmalen, Nizozemsko	tráva	1. kolo	7–6(9–7), 6–3
2013
2.	Petra Kvitová	8.	Miami, Spojené státy	tvrdý	3. kolo	6–0, 4–6, 6–1
3.	Petra Kvitová	8.	Wimbledon, Spojené království	tráva	čtvrtfinále	4–6, 6–3, 6–4
2016
4.	Garbiñe Muguruzaová	2.	Mallorca, Španělsko	tráva	1. kolo	6–3, 6–4
5.	Venus Williamsová	6.	LOH – Rio de Janeiro, Brazílie	tvrdý	1. kolo	4–6, 6–3, 7–6(7–5)

Postavení na konečném žebříčku WTA

Dvouhra

Rok	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021
Pořadí	1122.	▲ 560.	▲ 363.	▲ 169.	▼ 201.	▲ 105.	▼ 363.	▲ 104.	▼ 81.	▲ 77.	▼ 194.	▲ 54.	▲ 20.	▼ 46.	▼ 93.	▲ 62.	▼ 76.	▲ 48.	▼ 95.	▲ 85.	▼ 305.