Markéta Pekarová Adamová
česká politička, předsedkyně TOP 09 From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Markéta Pekarová Adamová (* 2. října 1984 Litomyšl) je česká politička, od listopadu 2021 předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.[2] Od roku 2019 je předsedkyní TOP 09, v letech 2015–2019 byla místopředsedkyní této strany.[3] Poslankyní byla poprvé zvolena v říjnu 2013 na pražské kandidátce TOP 09 a znovuzvolena v letech 2017 a 2021. V období 2010 až 2018 působila jako zastupitelka městské části Praha 8, kde byla mezi roky 2010 až 2014 také radní.
.jpg)
Remove ads
Život
Narodila se v Litomyšli[4] jako nejstarší ze tří dětí do rodiny švadleny a řezníka, vyrůstala ve Svitavách. Studium na střední a poté vysoké škole si musela doma vybojovat. Od třinácti chodila na brigády.[5] Po absolvování Gymnázia ve Svitavách (1996 až 2004) se přestěhovala do Prahy, kde začala pracovat v obchodním oddělení společnosti T-Mobile Czech Republic. V letech 2006 až 2008 vystudovala bakalářský obor andragogika a personální řízení na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Obhájila bakalářskou práci Zaměstnavatelnost zdravotně postižených a získala titul bakalářky. Od roku 2009 studovala na Masarykově ústavu vyšších studií Českého vysokého učení technického obor podnikání a management v průmyslu. Roku 2011 obhájila diplomovou práci Diversity management a získala titul inženýrky.[6][7]
Ve společnosti T-Mobile pracovala téměř čtyři roky, především v obchodním oddělení.[6] V letech 2008 až 2010 působila v personální a vzdělávací agentuře, v níž se věnovala přípravě vzdělávacích kurzů pro firemní klientelu.[8]
Součástí jejího života se stala dobrovolnická práce. Věnovala se jednak mezinárodnímu dobrovolnictví (pracovní „workcampy“ v dětských domovech v Arménii a Maroku, pracovala s postiženými lidmi v Srbsku a absolvovala environmentální projekt ve Skotsku), jednak spoluorganizování českých dětských táborů a akcím pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. Hovoří anglicky.[6]
Na jaře 2016 se vdala, jejím manželem je IT specialista ze Slovenska Tomáš Pekara.[9]
Remove ads
Politické působení
V roce 2009 vstoupila do nově vzniklé TOP 09. Do té doby se aktivně politicky neangažovala. V květnu 2012 byla zvolena předsedkyní regionální organizace TOP 09 Praha 8, tento post v dubnu 2013 obhájila. Od září 2013 je členkou předsednictva TOP 09 Praha.[6] Na 4. celostátním sněmu strany v listopadu 2015 v Praze byla zvolena místopředsedkyní strany. Od delegátů obdržela 145 hlasů (tj. 84 %).[10]
V komunálních volbách v roce 2010 byla zvolena do Zastupitelstva Městské části Praha 8. Následně byla Markéta Adamová zvolena do Rady MČ Praha 8 jakožto uvolněná radní. Pod její gesci spadaly sociální oblast a protidrogová prevence. Od května 2012 se její gesce rozšířila o oblast evropských fondů.[6] V komunálních volbách v roce 2014 obhájila za TOP 09 post zastupitelky Městské části Praha 8.[11] Skončila však jako radní MČ.
V komunálních volbách v roce 2010 kandidovala rovněž do Zastupitelstva hlavního města Prahy, ale neuspěla.[12]
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidovala za TOP 09 ze šestého místa v hlavním městě Praze a byla zvolena.[13] Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 kandidovala ze druhého místa pražské kandidátky TOP 09 a mandát obhájila.[14] Na konci listopadu 2017 se stala první místopředsedkyní TOP 09, získala 140 hlasů a porazila tak Lukáše Otyse (33 hlasů).[15]
Na konci srpna 2019 oznámila, že se bude na podzimním sněmu TOP 09 ucházet o pozici předsedkyně strany.[16] Tou byla druhý den sněmu, v neděli 24. listopadu 2019 zvolena, když získala 96 ze 177 hlasů (53,9 %) a porazila svého protikandidáta, senátora Tomáše Czernina. Ten byl zvolen 1. místopředsedou strany.[3]
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 byla z pozice členky TOP 09 lídryní kandidátky koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v Praze.[17] Získala 49 074 preferenčních hlasů (tedy druhý nejvyšší počet v ČR po Vítu Rakušanovi) a svůj mandát obhájila.[18]
Vznikající pětikoalice SPOLU a PirSTAN se domluvila, že bude jejich společnou nominantkou na post předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR ve volebním období 2021 až 2025. Do této funkce byla zvolena dne 10. listopadu 2021 a nahradila tak Radka Vondráčka z hnutí ANO. Při tajné volbě obdržela 102 ze 122 odevzdaných platných i neplatných hlasů.[19]
V listopadu 2021 též obhájila pozici předsedkyně TOP 09. Jakožto jediná kandidátka získala 163 ze 179 hlasů (tj. 93 % hlasů).[20] Předsednický mandát následně obhájila také na sněmu v listopadu 2023. Opět byla jedinou kandidátkou a obdržela 142 ze 177 hlasů (tj. 80 % hlasů).[21]
V únoru 2025 oznámila, že ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR 2025 nebude kandidovat. Důvodem jsou blíže nespecifikované zdravotní problémy, které souvisí se zvýšenou mírou stresu.[22] Zároveň uvedla, že v listopadu 2025 předá na sjezdu TOP 09 svou funkci předsedkyně k dispozici. Mandát předsedkyně Sněmovny hodlá zastávat do konce volebního období. Řada kolegů jí vyslovila slova podpory, aby překonala zdravotní problémy. Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná však na svých sociálních sítích uvedla: „Od kdy je svědomí zdravotní problém?“ Následně se za své vyjádření omluvila.[23][24]
Remove ads
Názory
.jpg)
Podpořila ministra zahraničí Tomáše Petříčka, ministra kultury Lubomíra Zaorálka a bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, kteří ve společném prohlášení z 23. května 2020 odsoudili plánovanou izraelskou anexi židovských osad, které Izrael od roku 1967 vybudoval na okupovaném Západním břehu Jordánu. Podle Pekarové „Izrael je náš spojenec a přítel a v takových vztazích je konstruktivní kritika namístě.“[25] V prosinci 2023 přiletěla s předsedou senátu Vystrčilem do Izraele, aby mu vyjádřili morální a politickou podporu ve válce s Hamásem.[26]
V červnu 2020 odmítla povinné kvóty pro přerozdělování migrantů v rámci Evropské unie, které se snažila prosazovat Evropská komise. Podpořila naopak přijímání uprchlíků na základě dobrovolnosti a kritizovala vládu Andreje Babiše, že „odmítá pomoc našim partnerům z EU s přijetím byť i jen několika desítek dětských sirotků a odlehčením přehlcených utečeneckých táborů.“[27]
V listopadu 2020 přivítala vítězství demokrata Joe Bidena v amerických prezidentských volbách a prohlásila, že „zakopání příkopů po Donaldu Trumpovi bude nejlepší zprávou pro USA i pro nás“.[28]
Vyslovila se pro manželství stejnopohlavních párů[29] a v roce 2022 byla členkou skupiny předkladatelek a předkladatelů příslušné legislativní úpravy.[30][31]
V červenci 2024 se vyjádřila kriticky na adresu pirátského politika Mikuláše Peksy, který po setkání českého ministra zahraničí Jana Lipavského s izraelským ministrem zahraničí Jisraelem Kacem poukázal na údajné válečné zločiny během války Izraele s Hamásem, kterých se měl Izrael dopouštět v Gaze. Pekarová, která ve Sněmovně v červenci 2024 hostila předsedu izraelského Knesetu, uvedla, že „takové dětinské výstupy na sociálních sítích vypovídají především o tom, kdo je píše“, a dodala, že stojí „pevně za právem Izraele“ bránit se „agresi teroristů“.[32]
Při projevu předsedkyně ruské Rady Federace Valentiny Matvijenkové na protest opustila sál. Ke svému odchodu uvedla, že „nechtěla dělat stafáž jejím lžím“ a že Matvijenková „jen papouškuje kremelskou propagandu.“[33]
Remove ads
Kritika a kontroverze
Před parlamentními volbami 2022 v Maďarsku vyjádřila přání, aby voliči vyhnali Viktora Orbána.[34] Výrok kritizovali jako nepřijatelný například její předchůdce Radek Vondráček, europoslanec Jan Zahradil a exministr zahraničí Tomáš Petříček. Bývalý prezident Václav Klaus vyzval sněmovnu, aby svoji předsedkyni z funkce odvolala.[35] Kontroverzní byl výrok Pekarové Adamové, že lidé mají situaci s nedostatkem energií řešit tím, že si vezmou další svetr. Opozice ho kritizovala jako asociální a situaci by měla řešit především vláda.[36] Jako kontroverzní a provokativní gesto označili experti darování černého trička s anglickým nápisem, že Rusko je teroristický stát, prezidentu Volodymyr Zelenskému.[37]
V dubnu 2023 byl poprvé v historii projednáván návrh na odvolání předsedy Sněmovny, opozice vyčítala Pekarové Adamové stranění vládnímu táboru při řízení schůze. Během obstrukcí proti valorizacím penzí byla vyhlášena legislativní nouze a řečnická doba byla omezena. Předsedkyně nakonec odvolána nebyla, většina hlasujících se vyslovila proti odvolání.[38][39]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads