Mattia De Sciglio
italský fotbalista From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Mattia De Sciglio (* 20. říjen 1992 Milán, Itálie) je italský fotbalový obránce, který hraje od sezony 2024/25 na levém kraji za italský klub Empoli, kam byl poslán na hostování z Juventusu.
Remove ads
Kariéra
Klubová
Milán
Fotbal začal hrát v klubu Pontesesto. V desíti letech nastoupil do mládežnické akademie Milána. V roce 2009 přechází do formace Primavera.
Premiéru za Rossoneri měl v 18 letech při utkání LM 2011/12 proti českému klubu FC Viktoria Plzeň na poslední tři minuty utkání dne 28. září 2011. První zápas v základní sestavě odehrál 6. prosince 2011 zase proti Plzni. Dne 10. dubna 2012 debutuje v lize proti Chievu (1:0).
Na následující sezonu byl potvrzen jako stálí člen klubu jak na levém, tak i na pravém kraji obrany[2]. Ve své druhé sezoně odehrál celkem 33 utkání. Další dvě sezony odehrál kvůli zranění celkem 39 utkání, ale dne 3. května 2015 byl v zápase proti Neapoli již po 43 vteřinách vyloučen, což je rekord ligy [3] (absolutní rekord patří Paolu Ammoniaciovi, vyloučen v zápase Řím-Lazio 18. března 1979 poté, co byl na hřišti pouze 2 sekundy[4]).
První utkání jako kapitán odehrál 27. září 2015 proti Janonu (0:1). Jeho první finále v kariéře byl Coppa Italia 2015/2016, jenže Juventus jej porazil v prodloužení 1:0. Svou první vyhranou trofej získal v roce 2016, když byl u vítězství ve italském superpoháru, když porazil Juventus na penalty. Sezonu zakončil s klubem 6. místem, které po 3 letech umožnil hrát evropské poháry.
Jenže, to už se jej netýkalo, protože byl po sezoně prodán do Juventusu. A tak se po šesti sezonách, ve kterých odehrál celkem 133 utkání, rozloučil s Rossoneri.
Juventus
Dne 20. července 2017 jej koupil Juventus, který měl trenéra Allegriniho, který jej vytáhl z Primavery u Rossoneri[5]. Debut odehrál 13. srpna 2017 ve finále italského superpoháru (2:3). I u Bianconeri měl smůlu na zranění a tak odehrál celkem v první sezoně 20 utkání i tak vstřelil 26. listopadu 2017 svoji první branku v kariéře při utkání proti Crotone (3:0). Na konci sezony slavil první titul v lize a také vítězství v poháru. V následující sezoně získal italský superpohár a též titul v lize. Ve třetí sezoně se opět zranil a stihl odehrát celkem jen 13 utkání, i tak slavil již třetí titul v lize a druhé vítězství v poháru.
Sezonu 2020/21 začal u Bianconeri, ale v říjnu byl zapůjčen na roční hostování s opcí do francouzského Lyonu[6]. S klubem obsadil v lize 4. místo a odehrál zde celkem 33 utkání. I když mohla být aktivována opce, opět k Bianconeri přišel trenér Allegri a ten si jej nechal stáhnout zpět do týmu. Také i tady měl smůlu na zranění a hrál jen příležitostně. Na konci sezony 2022/23 podstoupil operaci a poté zahájil šestiměsíční rehabilitaci[7]. Na hřiště se vrátil 30. března 2024 proti Laziu. Nový trenér Thiago Motta s ním na sezonu 2024/25 nepočítal a tak byl poslán na hostování do Empoli.
Reprezentační
Nastupoval za italské mládežnické reprezentace.
V A-mužstvu Itálie debutoval 21. 3. 2013 v přátelském zápase ve švýcarském městě Lancy proti reprezentaci Brazílie (remíza 2:2).[8] Zúčastnil se Konfederačního poháru FIFA 2013, MS 2014 v Brazílii a ME 2016 ve Francii.
Remove ads
Přestupy
Statistiky
Klubové
_e_Rosso_e_Nero_(Strisce).svg){kind=small}
Reprezentační
Statistika na velkých turnajích
Úspěchy
Klubové
Národní
vítěz italské ligy (3x)
Juventus: 2017/18, 2018/19, 2019/20
vítěz italského poháru (1x)
Juventus: 2017/18
vítěz italského superpoháru (3x)
Reprezentační
Individuální
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads