Paulo Dybala

argentinský fotbalový útočník From Wikipedia, the free encyclopedia

Paulo Dybala
Remove ads

Paulo Bruno Exequiel Dybala (* 15. listopadu 1993 Laguna Larga) je argentinský profesionální fotbalista s polskými a italskými kořeny, který hraje na pozici útočníka či ofenzivního záložníka za italský klub AS Řím a za argentinský národní tým.[2][3][4]

Stručná fakta Osobní informace, Celé jméno ...

Dybala se jakožto talentovaný kreativní ofenzivní fotbalista stal srovnávaným s krajanem a později reprezentačním spoluhráčem Lionelem Messim, jejich podobná úloha na hřišti však Dybalovi ztěžuje etablování se v základní sestavě národního mužstva.[1]

Remove ads

Klubová kariéra

V Argentině hrál na začátku profesionální kariéry za klub Instituto Atlético Central Córdoba, za který debutoval již v 17 letech. Když vsítil svůj první gól ve druhé argentinské lize, stal se nejmladším skórujícím hráčem v této soutěži. Překonal tak i rekord Maria Kempese. V premiérové sezóně celkem nastřádal 40 odehraných utkání a 17 vstřelených gólů.[5]

Palermo

V červenci 2012 odešel do Evropy do italského klubu US Palermo,[6] kde podepsal kontrakt do června 2016.[7] Během první sezóny v Palermu – onehdy vlastněném byznysmenem Mauriziem Zamparinim – vstřelil pouze tři ligové góly a jeho Palermo tak čekal sestup do Serie B.[5] Trenér Gennaro Gattuso byl ještě v září zastoupen Giuseppem Iachinim, který podpořil Dybalův růst ve velkého hráče, který během jednoho roku ve druhé lize zaznamenal na 30 utkání (včetně poháru), vstřelil sedm gólů a na další nahrával.[5] Třetí sezóna za Palermo byla opět prvoligová a 20letý Dybala se začal řadit mezi nadějné prospekty italské ligy.[8] V rozestavení 3–5–2 utvořil nebezpečnou útočnou dvojici vedle Franca Vázqueze, vstřelil 13 gólů a 10 jich pro spoluhráče připravil. Palermo skončilo sezónu v bezpečí středu tabulky.[5]

Juventus

Začátkem června 2015 se dohodl na pětiletém kontraktu s mistrem Serie A Juventusem Turín (přestoupil za min. 32 milionů eur).[9] V Juventusu nosil číslo 21, ovšem později oblékal dres už s číslem 10.

Zkraje nové sezóny se jedním gólem přičinil o zisk italského superpoháru proti Laziu pořádaném v čínské Šanghaji. Do utkání byl vyslán jako náhrada za střídajícího Kingsleyho Comana.[10] Trenér Massimiliano Allegri Dybalu nasadil do utkání na hřišti AS Řím 30. srpna a ten se odvděčil gólem – svým prvním za Juve – do římské brány. Juventus přesto prohrál výsledkem 1:2 a poprvé v dějinách prohrál rovnou úvodní dvě ligová utkání.[11] V polovině prosince se gólově prosadil v domácím poháru proti městskému rivalovi Turín FC, utkání nakonec skončilo 4:0 pro Juventus.[12] V únoru se trefil do sítě Bayernu Mnichov v prvním utkání v osmifinále Ligy mistrů a jeho premiérový gól v této soutěži pomohl mužstvu otočit výsledek z 0:2 na 2:2.[13] Odveta v Mnichově se obešla bez Dybalovy účasti, neboť se během tréninku zranil.[14] Juventus následně proti Bayernu neuspěl, získal ale Scudetto – italský mistrovský titul.

Allegri dosáhl na Scudetto rovněž v sezóně 2016/17, při které Dybalovi svěřil úlohu staženého útočníka za jeho reprezentačním kolegou a čerstvou posilou Gonzalem Higuaínem v rozestavení 4–2–3–1.[15] Zpočátku se ale museli oba hráči navzájem přizpůsobit, Dybala se navíc k tomu stahoval více do středu pole v případě netvořivosti zálohy, což snížilo jeho gólovou potenci.[16] Prvně se v sezóně gólově prosadil v průběhu září v Lize mistrů proti Dinamu Záhřeb, čímž podepřel výhru „Staré dámy“ 4:0 nad chorvatským mužstvem.[17] Při cestě za triumfem v domácím poháru Coppa Italia v sezóně 2016/17 byl se 4 góly nejlepším střelcem soutěže (společně s Marcem Borriellem a Goranem Panděvem.[18]

V sedmém říjnovém ligovém kole na půdě rivala Interu Milán vstřelil svůj první gól v sezóně už po čtyřech minutách a pomohl utkání vyhrát (2:1).[19] Na začátku prosince 2019 nastoupil v základní sestavě po boku Cristiana Ronalda v utkání Serie A proti Laziu Řím, ten však Juventus nezvládl a podlehl 1:3. Pro Dybalu to bylo jeho 200. utkání za Juventus napříč všemi soutěžemi.[20]

V březnu 2020 u něj byla, jako u třetího hráče Juventusu, potvrzena nákaza nemocí covid-19.[21]

V ligovém zápase 12. května 2021 pomohl vyhrát 3:1 nad Sassuolem svým 100. gólem za Juventus. V klubové historii je prvním Jihoameričanem, jemuž se toto zdařilo.[22]

Sezóna 2021/22

Dybala otevřel skóre úvodního zápasu ligové sezóny 2021/22 hraného 22. srpna 2021 již po třech minutách a jakožto kapitán pomohl uhrát venkovní remízu 2:2 s Udinese ještě asistencí na druhý gól Juve, který dal Juan Cuadrado.[23] S letním odchodem Cristiana Ronalda začal Juventus pomalu, prohrál druhý zápas ligy doma s Empoli, ovšem první skupinový zápas Liga mistrů UEFA 2021/22 Juventus 14. září vyhrál. Pod touto výhrou 3:0 proti Malmö se gólem z penalty podepsal i Dybala, který v evropské soutěži skóroval po 10 měsících a byl navíc vyhlášen hráčem zápasu.[24][25] Jeho význam pro mužstvo se projevil 19. září výkonem před domácími diváky v derby s AC Milán v rámci 4. kola Serie A. Asistencí na gól Álvara Moraty se zapsal mezi nejlepší hráče na hřišti, ovšem soupeř dokázal vyrovnat na konečných 1:1.[26] Derby d'Italia na stadionu Interu Milán 24. října skončilo nerozhodně 1:1, poté co Dybala zachránil bod z jím proměněné penalty v 89. minutě.[27]

Juventus vedený po několika letech opět trenérem Massimilianem Allegrim si zajistil postup do osmifinále Ligy mistrů 2. listopadu, to vyhrál 4:2 nad Zenitem i svůj čtvrtý zápas ze čtyř. Argentinec vstřelil góly dva – jeden z penalty – navrch si připsal další asistenci Moratovi.[28]

Dybala se na podzim 2021 se "Starou dámou" ústně domluvil na prodloužení kontraktu, Juventus však posléze nabídku stáhl, vzájemná spolupráce tak po sedmi letech skončila.[29]

AS Řím

V létě 2022 AS Řím oficiálně potvrdil podpis Paula Dybaly. Argentinský reprezentant byl po odchodu z Juventusu volným hráčem a s Giallorossi se dohodl na smlouvě do roku 2025.[29] Premiérou mu byl úvodní ligový duel na hřišti Salernitany 14. srpna 2022, ve kterém římské mužstvo vyhrálo 1:0.[30] Poprvé se v lize gólově prosadil proti Monze 30. srpna a konečnému výsledku 3:0 přispěl dvěma góly, z nichž druhý byl zároveň jeho 100. trefou v italské lize.[31] Proti Lecce 9. října stanovil vítězné skóre 2:1 proměněnou penaltou, po níž následovalo jeho vystřídání vynucené svalovým zraněním.[32]

Remove ads

Reprezentační kariéra

V A-mužstvu Argentiny debutoval pod trenérem Gerardem Martinem 13. října 2015 v kvalifikačním zápase proti reprezentaci Paraguaye (remíza 0:0).[33] Do konce roku 2015 stihl odehrát ještě další dvě utkání.[34]

V roce 2018 se zúčastnil Mistrovství světa v Rusku, ale nenáležel mezi hráče základní sestavy a odehrál celkově pouhých 20 minut.[1]

Copa América 2019

Dybalovo jméno bylo trenérem Lionelem Scalonim zahrnuto v předběžné květnové nominaci čítající celkově 40 fotbalistů. Nakonec se vměstnal do závěrečné nominace pro turnaj Copa América, jehož hostitelem byla Brazílie.[35][36] Argentina byla proti Kataru v závěrečném třetím skupinovém zápase hraném 23. června nucena vyhrát. Uhrála postupovou výhru 2:0, o níž se prvním gólem postaral Lautaro Martínez, jehož pro závěrečných 15 minut vystřídal Dybala. Ten ve svém prvním turnajovém zápase následně asistoval Sergiu Agüerovi na druhý gól Argentinců.[37][38] Ve čtvrtfinále dostal před Dybalou opět přednost Martínez, jenž 29. června pomohl postoupit přes Venezuelu. Naopak Dybala odehrál jen pár závěrečných minut.[39] Následkem vyřazení domácí Brazílií v semifinále hrála Argentina o bronz s Chile. Dybala dostal důvěru v základní sestavě a splatil ji gólem na 2:0. Argentina nakonec vyhrála 2:1.[40]

Remove ads

Styl hry

Dybala je moderní útočník s vytříbenou technikou umožňující vynikající driblink a mimořádnou kontrolu balónu.[41] Jeho herní styl je přirovnáván k Lionelu Messimu, Diego Forlán jej přirovnal k Sergiu Agüerovi, Enzo Maresca zase k Vincenzu Montellovi.[41]

Úspěchy

Klubové

Palermo SSD

Juventus FC

Reprezentační

Argentinská reprezentace

Individuální
  • 4× Tým roku Serie A – 2015/16,[42] 2016/17,[43] 2017/18,[44] 2019/20[45]
  • 1× nejlepší nahravač Serie A – 2014/15 (10 asistencí)[46]
  • 1× nejlepší střelec Coppa Italia – 2016/17 (4 góly, společně s dalšími dvěma hráči)[18]
  • 1× nejužitečnější hráč Serie A – 2019/20[47]
  • Nejlepší jedenáctka podle ESM – 2016/17[48]

Zdroj:[49]

Remove ads

Osobní život

Jeho oblíbeným klubem je FC Barcelona.[7]

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads
Remove ads