Silvio Piola
italský fotbalista a trenér From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Silvio Gioacchino Italo Piola zkráceně jen Silvio Piola (29. září 1913 Robbio, Italské království – 4. říjen 1996 Gattinara, Itálie) byl italský fotbalový útočník a trenér.
.jpg)
Je považován za nejlepšího útočníka v historii fotbalu, drží několik rekordů v nejvyšších národních ligách: přestože vynechal sezónu kvůli 2. světové válce, je nejlepším střelcem Italské ligy s 290 góly a také je nejlepším střelcem ve třech různých týmů (Pro Vercelli, Lazio a Novara). Od roku 1933 drží také rekord v počtu vstřelených branek v jednom utkání (6), který v roce 1961 vyrovnal Omar Sívori.
S reprezentaci získal zlatou medaili na MS 1938. Ve finále vstřelil dvě branky. Patří mezi tří fotbalisty, kteří vstřelili 30 branek a víc za reprezentaci (Luigi Riva a Giuseppe Meazza).
V roce 2011 získal uznání v Síni slávy italského fotbalu. [1]
Remove ads
Fotbalová kariéra
Pro Vercelli
První utkání za mateřský klub odehrál v 16 letech 16. února 1930 na hřišti Boloni (2:2). V sezoně 1930/31 již odehrál 32 utkání a první branku vstřelil 2. listopadu 1930 proti Laziu. Prezident klubu Seconda Ressie o něm poté prohlásil: Tento chlapec se stane nejlepším útočníkem, kterého Vercelli měli. V sezoně vstřelil 13 branek a pomohl tak k 10. místu v lize. Dne 22. listopadu 1931 proti Alessandrii (5:4) vstřelil 4 branky a ustanovil nový rekord ligy. Celkem v lize v sezonách 1931/32 a 1932/33 vstřelil 23 branek. Toto číslo mu v tuto chvíli nedovolilo vyrovnat se slávy jiných hráčů jako byli Borel, Meazza a Schiavio, ale i tak již dostal první pozvánku do národního týmu. V létě 1933 byl pro klub Pro Vercelli finančně náročný. Museli prodat pár dobrých hráčů a taky se blížil prodej i Silvia. Prezident klubu ale rázně prohlásil: Nikdy se ho nevzdáme, ani kvůli všemu zlatu na světě. Protože v den, kdy ho prodáme, bude tento den znamenat konec klubu. To vedlo hráče a klub ke konfliktu. Nehrál první utkání sezony, nakonec se našel kompromis jakmile mu byl zaručen odchod do Ambrosiany. Dne 29. října vstřelil 6 branek při vítězství nad Fiorentinou (7:2), což se stal rekord který zatím nikdo nepřekonal. Svůj poslední zápas odehrál 29. dubna 1934 na hřišti Boloni, kde debutoval. Celkem za Leoni odehrál 127 utkání a vstřelil 51 branek.
Lazio
Silvio odešel do Lazia, které vedl jako sponzor mocný generál Giorgio Vaccaro. Aby odradili ostatní kluby které o něj stáli, administrativní tajemník fašistické strany Giovanni Marinelli osobně sledoval jednání a ovlivnil výsledek tím, že nařídil přesun hráče, který prováděl vojenskou službu. Silvio, který se zpočátku zdráhal přijmout smlouvu, nakonec podepsal na 70 000 lir ročně (která pak v roce 1938 vzrostla na 38 000 měsíčně). Klubu FC Pro Vercelli 1892 přišel šek na 200 000 lir.
První utkání odehrál 30. září proti Livornu (6:1) a vstřelil branku. V prvních dvou sezónách klub obsadil 5. a 7. místo v lize. Proto Silvio byl i několikrát nahrazen jiným hráčem. Poté se nakoupili kvalitní hráči a výsledky se zlepšili. Nakonec sezona 1936/37 byla úspěšná. Klub se v lize umístil na 2. místě o 3 body za vítězem a Silvio se stal s 21 brankami nejlepším střelcem. Zahrál si i finále o středoevropský pohár. V něm podlehli Maďarskému klubu Ferencvárosi. Na turnaji se s 10 brankami stal nejlepším střelcem.
V sezoně 1937/38 tým byl několik měsíců blízko nejvyšších pozic ale poté klesal až na konečné 8. místo. Poté již Silvio měl prudký pokles výkonnosti, které v sezonách 1938/39 a 1939/40 vstřelil po 9 brankách. Střelecky se probudil v sezoně 1941/42, když vstřelil 18 branek a byl na 2. místě v tabulce střelců. V sezoně 1942/43 se stal ve 29 letech nejstarším hráčem, který vstřelil alespoň 10 branek v prvních 8 zápasech ligy (rekord, který pak překonal v sezoně 2020/21 Zlatan Ibrahimović) a na konci sezony vyhrál s 21 brankami tabulku střelců. Celkem za klub vstřelil 149 branek ve všech oficiálních soutěžích. Rekord který byl překonán až za 78 let v roce 2021 překonán hráčem Immobilem.
Turín a Juventus
Jelikož se fotbalové soutěže po sezoně 1942/43 nehráli, získal povolení připojit se na sever Itálie do Turína, který hrál v náhražce ligy Národní divize. Vytvořil silné útočné duo s Gabettem, podporované záložníky Loikem a Mazzolou. Vstřelil 27 branek, což ale nestačilo na vítězství v turnaji.
Usadil se v Turíně a požádal vedení Lazia o prodej. Dne 19. září 1945 jej koupil Juventus za asi 2 (některé nedávné zdroje mylně hovoří o 3) milionech lir. V té době rekordní přestup, který spočíval v zaplacení jednoho a půl milionu v hotovosti, a přátelský zápas, který se měl hrát v Římě se sbírkou, odhadovanou na půl milionu, ve prospěch Lazia. [2] Za Bianconeri hrál 2 sezony. V obou tým neúspěšně soutěžil o titul s rivalem od vedle. Býci je vždy porazili.
Remove ads
Hráčská statistika
Remove ads
Hráčské úspěchy
Klubové
- 1× vítěz 2. italské ligy (1947/48)
Reprezentační
- 1x na MS (1938 - zlato)
- 3x na MP (1933-1935 - zlato, 1936-1938, 1948-1953)
Individuální
Vyznamenání
Řád zásluh o Italskou republiku
Řád zásluh o Italskou republiku
Trenérská statistika
Klubová
Remove ads
Související články
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads