Yersinia pseudotuberculosis

Bakterie Yersinia pseudotuberculosis (rod Yersinia, čeleď Enterobacteriaceae) je původcem pseudotuberkulózy – bakteriálního onemocnění savců i ptáků, které je charakterizováno akutní septikémií a tvorbou sýrovitých uzlů (kaseózních nodulů) ve viscerálních orgánech, připomínajících tuberkulózní granulomy.

Yersinia pseudotuberculosis
Vědecká klasifikace
Doména	bakterie (Bacteria)
Oddělení	Proteobacteria
Třída	Gammaproteobacteria
Řád	Enterobacteriales
Čeleď	Enterobacteriaceae
Rod	Yersinia
Binomické jméno
Yersinia pseudotuberculosis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Morfologie

Y. pseudotuberculosis představuje gramnegativní (G-) pleomorfní tyčky o průměrné velikosti 0,5 x 0,8-5,0 µm. Netvoří spory ani pouzdro. V zorném poli se nachází jednotlivě, ve shlucích nebo v krátkých řetízcích. Mohou se vyskytovat i kokoidní nebo dlouhé vláknité formy. Při kultivaci za teploty 20-28 °C tvoří peritrichózní bičíky, takže je pohyblivá, při teplotě nad 30 °C nikoliv. U městských holubů byla izolována v L-formě.

Kultivace

Y. pseudotuberculosis roste na běžných půdách v rozmezí teplot 4-42 °C, s optimem při 30 °C. Některé sérotypy rostoucí při 28 °C vyžadují thiamin nebo pantotenát. Při 37 °C většina kmenů roste jen po přidání minimálně tří ze 4 faktorů – kyselina glutamová, thiamin, cystin a pantotenát. Jiné kmeny vyžadují všechny 4 faktory a nikotinamid. Na obyčejném agaru tvoří zpočátku hladké a průsvitné kolonie velikosti 0,5-1,0 mm, později šedé barvy a zapáchající po másle. V bujónu tvoří kroužek a stejnoměrný zákal, později sedimentující. Krevní agar nehemolyzuje.

Biochemické vlastnosti

Y. pseudotuberculosis zkvašuje bez tvorby plynu arabinózu, dextrin, fruktózu, glukózu, glycerol, maltózu, mannitol, manózu, ramózu a trehalózu, obvykle také xylózu a salicin. Nezkvašuje sacharózu, dulcitol, inozitol, laktózu, rafinózu a sorbitol. Produkuje močovinu, katalázu a čpavek, sirovodík většinou nikoliv. Redukuje nitráty i metylénovou modř. Indol neprodukuje a želatinu nezkapalňuje.

Odolnost v prostředí

Y. pseudotuberculosis je rychle inaktivována slunečním světlem, suchem, teplem i běžnými dezinfekčními prostředky. V lyofilizovaném stavu přežívá po roky.

Antigenní struktura

U Y. pseudotuberculosis bylo prokázáno 15 termostabilních somatických O antigenů a 5 termolabilních bičíkových H antigenů. Podle O antigenů se rozlišuje 6 sérotypů, z nichž 4 se ještě dělí na subtypy (viz tab.). Existuje určitá antigenní příbuznost mezi O antigeny Y. pseudotuberculosis, E. coli a salmonel séroskupin B, D a E .

Sérotypy a antigeny Y. pseudotuberculosis

Sérotyp	Subtyp	O antigeny	H antigeny
I	A	1,2,3	a,c
	B	1,2,4	a,c
II	A	1,5,6	a,d
	B	1,5,7	a,d
III		1,8	a
IV	A	1,9,11	a,b;b
	B	1,9,12	a,b,d
V	A	1,10,14	a; a,b,e
	B	1,10,15	a
VI		1,13	a

U ptáků jsou nejčastěji izolovány kmeny patřící do sérotypu I, pak následují sérotypy II a IV. Sérotyp III se vyskytuje vzácně a sérotypy V a VI ještě nebyly u ptáků prokázány. Většina kmenů skupiny III produkovala termolabilní exotoxiny.

Odkazy

Literatura

• JURAJDA, Vladimír. Nemoci drůbeže a ptactva – bakteriální a mykotické infekce. 1. vyd. Brno: ES VFU Brno, 2003. 185 s. ISBN 80-7305-464-7.
• RITCHIE, B.W. et al. Avian Medicine: Principles and Application. Florida, USA: Wingers Publ., 1994. 1384 s. ISBN 0-9636996-5-2. (anglicky)
• SAIF, Y.M. et al. Diseases of Poultry. 11. vyd. Ames, USA: Iowa State Press, Blackwell Publ. Comp., 2003. 1231 s. Dostupné online. ISBN 0-8138-0423-X. (anglicky)

Související články

Enterobakteriální infekce ptáků
Pseudotuberkulóza ptáků

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Yersinia pseudotuberculosis na Wikimedia Commons