výslovnost
- IPA: [ˈka.pe.re] (klasická restituovaná)
- IPA: [ˈka.pɛ.rɛ] (středoevropská)
- IPA: [ˈka.pe.re] (vatikánská)
etymologie
Odvozeno z protoindoevropského kořene *kap- „uchopit, sevřít“.[1]
sloveso
- smíšené, tzv. kolísající 3. konjugace (souhláskové přecházející v i-kmeny)
- tranzitivní
- "-e-" je zde krátké, prothetické
časování
Další informace Čas, Osoba ...
| Čas |
Osoba |
Aktivum |
Pasivum |
| Infinitiv |
– |
capere |
capī |
| Prézens sg. |
1. |
capiō |
capior |
|
2. |
capis |
caperis |
|
3. |
capit |
capitur |
| Prézens pl. |
1. |
capimus |
capimur |
|
2. |
capitis |
capiminī |
|
3. |
capiunt |
capiuntur |
| Imperativ sg. |
2. |
cape! |
– |
| Imperativ pl.. |
2. |
capite! |
– |
| Imperfektum sg. |
1. |
capiēbam |
capiēbar |
|
2. |
capiēbās |
capiēbāris |
|
3. |
capiēbat |
capiēbātur |
| Imperfektum pl. |
1. |
capiēbāmus |
capiēbāmur |
|
2. |
capiēbātis |
capiēbāminī |
|
3. |
capiēbant |
capiēbantur |
| Futurum sg. (první) |
1. |
capiam |
capiar |
|
2. |
capiēs |
capiēris |
|
3. |
capiet |
capiētur |
| Futurum pl. (první) |
1. |
capiēmus |
capiēmur |
|
2. |
capiētis |
capiēminī |
|
3. |
capient |
capientur |
| Konjunktiv imperfekta sg. |
1. |
caperem |
caperer |
|
2. |
caperēs |
caperēris |
|
3. |
caperet |
caperētur |
| Konjunktiv imperfekta pl. |
1. |
caperēmus |
caperēmur |
|
2. |
caperētis |
caperēminī |
|
3. |
caperent |
caperentur |
| Konjunktiv prézenta sg. |
1. |
capiam |
capiar |
|
2. |
capiās |
capiāris |
|
3. |
capiat |
capiātur |
| Konjunktiv prézenta pl. |
1. |
capiāmus |
capiāmur |
|
2. |
capiātis |
capiāminī |
|
3. |
capiant |
capiantur |
|
Zavřít