chytit

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈxɪcɪt]
•  chytit^{? • info}

dělení

• chy-tit

varianty

• (spíše na Moravě) chytnout^[1]
• (nářečně) chytnót, chytnút, chytiť
• (zastarale) chytiti, chytnouti

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	chytím	chytíš	chytí	chytíme	chytíte	chytí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	chyť	chyťme	chyťte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	chytil	chytila	chytilo	chytili	chytily	chytila
trpné	chycen	chycena	chyceno	chyceni	chyceny	chycena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	chytiv	chytivši	chytivše

význam

1. aktivně dostat do držení či pod kontrolu to, co bylo do té doby v pohybu
   • Lovci chytili nebezpečnou šelmu do pasti.
2. (intranzitivní) začít hořet
   • Škrtám tu už osmou sirku, ale nějak to dnes v těch kamnech nechce chytit — asi je zvlhlé dříví.
3. (intranzitivně) začít provoz (motoru apod.)
   • Jednou kolem poledne pálilo sluníčko tak silně, že od toho chytil motor tatínkova auta.^[2]
4. (hovorově) dostat (onemocnění), nakazit se

překlady

1. dostat do držení či pod kontrolu

   • angličtina: catch
   • arabština: يمسك
   • francouzština: attraper
   • italština: prendere
   • latina: capere
   • němčina: fangen
   • řečtina: πιάνω
   • slovenština: chytiť
   • švédština: gripa, fatta
2. —
3. —
4. nakazit se

   • angličtina: catch
   • francouzština: attraper

synonyma

1. lapit, polapit, popadnout
2. vzplanout, vzplát, vznítit se
3. naskočit, nastartovat
4. —

související

• chytat
• chycení
• chycený
• pochytat
• pochytit