cuk

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈt͡sʊk]

dělení

• cuk

etymologie

Ve významu 1 z cukat. Ve významu 2 z německého Zug.

varianty

• (pro význam 2) cug

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	cuk	cuky
genitiv	cuku	cuků
dativ	cuku	cukům
akuzativ	cuk	cuky
vokativ	cuku	cuky
lokál	cuku	cukách
instrumentál	cukem	cuky* / cukama**

• * tvar spisovného skloňování
• ** tvar obecného skloňování

význam

1. náhlý prudký pohyb
2. (v obecném jazyce, zastarale, nářečně) vlak^[1]

synonyma

1. cuknutí, škubnutí, trhnutí, škub, trh
2. (neutrálně) vlak

související

• cuknutí
• cukat
• cuknout
• cukací

slovní spojení

• v cuku letu