obejmout

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔɔ.bɛ.jmɔʊ̯t]

dělení

• obe-jmout

varianty

• (nářečně) vobejmout, vobémót, obémót, obejmút, obejmuť, vobejmouť

sloveso

• dokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	obejmu	obejmeš	obejme	obejmeme	obejmete	obejmou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	obejmi	obejměme	obejměte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	objal / obejmul	objala / obejmula	objalo / obejmulo	objali / obejmuli	objaly / obejmuly	objala / obejmula
trpné	objat	objata	objato	objati	objaty	objata

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	obejmuv / objav	obejmuvši / objavši	obejmuvše / objavše

význam

1. položit své paže okolo něčeho, zejména kolem něčího trupu; sevřít rukama v náručí
   • Tu i tam dovolil si chlapec děvče i pobozkat a obejmout, ale nebylo žádné rozpustilosti přitom.^[1]
2. (knižně) obklopit
   • Když chodil s apoštoly Pan Ježíš po zemi, kdys vonný chlad je objal pod háje větvemi,^[2]

překlady

1. sevřít v náručí

   • angličtina: hug
   • francouzština: embrasser
   • latina: amplecti
   • němčina: umarmen
   • ruština: обхватить, обнять
   • řečtina: αγκαλιάζω
2. —

související

• obejmutí
• objetí
• objímat