škatule

čeština

výslovnost

• IPA: [ʃkatʊlɛ]

dělení

• ška-tu-le

etymologie

Význam „krabice“ je odvozen z latinského scatula. Název dětské hry je snad zkomoleninou latinského scatabulum, popř. scatulum — „šachovnice“; variantně je možný i střední rod.^[1]

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	škatule	škatule
genitiv	škatule	škatulí
dativ	škatuli	škatulím
akuzativ	škatuli	škatule
vokativ	škatule	škatule
lokál	škatuli	škatulích
instrumentál	škatulí	škatulemi

význam

1. (v obecném jazyce) krabice; obal pevného tvaru, obvykle z papíru, lepenky nebo dřeva, kamene, kovu apod.
   • Anička si uložila nové boty zpátky do škatule.
2. (expresivně, hanlivě) obvykle nehezká starší žena
   • Ta stará škatule Hájková zase čumí z okna, sůva.
3. dětská hra, kdy si hráči na pokyn hráče uprostřed stojícího rychle vyměňují místa
   • Dříve se děti bavily třeba tak, že si hrály na škatule.

překlady

1. krabice

   • angličtina: box
   • esperanto: skatolo
   • francouzština: boîte ž
   • italština: scatola ž
   • latina: scatula ž
   • němčina: Schatulle ž
   • ruština: шкатулка ž, коробка ž
2. —
3. —

synonyma

1. krabice, obal
2. ochechule, bába
3. škatule, hejbejte se, škatulata, hejbejte se

související

• škatulka

slovní spojení

• škatule, hejbejte se