bratr

bratr (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	bratr	bratři
Genitiv	bratra	bratrů
Dativ	bratrovi bratru	bratrům
Akkusativ	bratra	bratry
Vokativ	bratře	bratři
Lokativ	bratrovi bratru	bratrech
Instrumental	bratrem	bratry

	Singular	Plural
Nominativ	—	bratří
Genitiv	—	bratří
Dativ	— —	bratřím
Akkusativ	—	bratří
Vokativ	—	bratří
Lokativ	— —	bratřích
Instrumental	—	bratřími

veraltete Pluralformen:

Worttrennung:

bra·tr

Aussprache:

IPA: [ˈbratr̩]

Hörbeispiele:  bratr ^(Info)

Bedeutungen:

[1] männlicher Verwandter; Bruder

[2] Mitglied einer religiösen oder politischen Vereinigung; Bruder

[3] Angehöriger der gleichen Nationalität; Bruder

Abkürzungen:

[1] br.

Synonyme:

[1] brácha

[2] kněz, mnich

[3] přítel

Gegenwörter:

[1] sestra

[2] jeptiška

Verkleinerungsformen:

[1] bratříček

Oberbegriffe:

[1] sourozenec, příbuzný

Beispiele:

[1] „V čtvrté třídě neuměl psát ani počítat,“ tvrdí jeho starší bratr.

„In der vierten Klasse konnte er weder schreiben noch rechnen“, behauptet sein älterer Bruder.

[2] Řádový bratr putoval po kraji a snažil se přivést křesťany na pravou cestu.

Der Ordensbruder zog durch die Lande und trachtete danach, die Christen auf den rechten Weg zu führen.

[3] Má rád příběhy o věrném přátelství Old Shatterhanda a jeho rudého bratra Vinnetoua.

Er liebt Geschichten über die treue Freundschaft zwischen Old Shatterhand und seinem roten Bruder Winnetou.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] nevlastní bratr — Stiefbruder

Wortbildungen:

bratranec, bratrstvo, bratrský, bratrsky, bratrství, bratrův

Übersetzungen

 [1] männlicher Verwandter; Bruder

Deutsch: Bruder m Englisch: brother → en Niederländisch: broer → nl

 [2] Mitglied einer religiösen oder politischen Vereinigung; Bruder

Deutsch: Bruder m Niederländisch: broeder → nl

 [3] Angehöriger der gleichen Nationalität; Bruder

Deutsch: Bruder m

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1–3] Tschechischer Wikipedia-Artikel „bratr“

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „bratr“

[1–3] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „bratr“

[1–3] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „bratr“

Verwandtschaftsgrade předek (Vorfahr) — praděd, pradědeček (Urgroßvater) praprarodiče (Urgroßeltern) prabába, prababička (Urgroßmutter) — prastrýc (Großonkel) dědeček, děda (Großvater) prarodiče (Großeltern) babička (Großmutter) prateta (Großtante) strýc (Onkel) otec (Vater) rodiče (Eltern) matka (Mutter) teta (Tante) bratranec (Cousin) bratr (Bruder) sourozenci (Geschwister) sestra (Schwester) sestřenice (Cousine) synovec (Neffe) syn (Sohn) dítě (Kind) dcera (Tochter) neteř (Nichte) — vnuk (Enkel) vnouče (Enkelkind) vnučka (Enkelin) — — pravnuk (Urenkel) pravnouče (Urenkelkind) pravnučka (Urenkelin) — potomek (Nachkomme)