synovec

synovec (Tschechisch)

Substantiv, m, belebt

	Singular	Plural
Nominativ	synovec	synovci
Genitiv	synovce	synovců
Dativ	synovcovi synovci	synovcům
Akkusativ	synovce	synovce
Vokativ	synovče	synovci
Lokativ	synovcovi synovci	synovcích
Instrumental	synovcem	synovci

Worttrennung:

sy·no·vec

Aussprache:

IPA: [ˈsɪnɔvɛt͡s]

Hörbeispiele:  synovec ^(Info)

Bedeutungen:

[1] Sohn des Bruders oder der Schwester

Weibliche Wortformen:

[1] neteř

Oberbegriffe:

[1] příbuzný

Beispiele:

[1] Můj 3 lety synovec se neuměl sám oblékat.

Mein dreijähriger Neffe konnte sich nicht allein anziehen.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] neteřinka a synovec

Übersetzungen

 [1] Sohn des Bruders oder der Schwester

Deutsch: Neffe m Englisch: nephew → en Italienisch: nipote → it

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „synovec“

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „synovec“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „synovec“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „synovec“

[1] centrum - slovník: „synovec“

[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „synovec“

Verwandtschaftsgrade předek (Vorfahr) — praděd, pradědeček (Urgroßvater) praprarodiče (Urgroßeltern) prabába, prababička (Urgroßmutter) — prastrýc (Großonkel) dědeček, děda (Großvater) prarodiče (Großeltern) babička (Großmutter) prateta (Großtante) strýc (Onkel) otec (Vater) rodiče (Eltern) matka (Mutter) teta (Tante) bratranec (Cousin) bratr (Bruder) sourozenci (Geschwister) sestra (Schwester) sestřenice (Cousine) synovec (Neffe) syn (Sohn) dítě (Kind) dcera (Tochter) neteř (Nichte) — vnuk (Enkel) vnouče (Enkelkind) vnučka (Enkelin) — — pravnuk (Urenkel) pravnouče (Urenkelkind) pravnučka (Urenkelin) — potomek (Nachkomme)