tebou

Checo/Tcheco

Forma de pronome

te.bou, pessoal

1. caso instrumental singular de ty
   • "Pokoj s tebou." ("A paz esteja convosco.")

Pronúncia

• AFI /ˈtɛbou̯/

Ver também

No Wikcionário

Os pronomes pessoais em checo/tcheco

Caso Singular Plural Reflexivo 1ª 2ª 3ª m. 3ª f. 3ª n. 1ª 2ª 3ª m. 3ª f. 3ª n. Nominativo já ty on ona ono my vy oni ony ona – Genitivo mne, mě1 tebe, tě1 jeho, jej, ho1, něho2, něj2 jí, ní2 jeho, jej, ho1, něho2, něj2 nás vás jich, nich2 jich, nich2 jich, nich2 sebe Dativo mně, mi1 tobě, ti1 jemu, mu1 němu2 jí, ní2 jemu, mu1 němu2 nám vám jim, nim2 jim, nim2 jim, nim2 sobě, si1 Acusativo mne, mě1 tebe, tě1 jeho, jej, ho1, něho2, něj2 jí, ní2 je, jej, ho1, ně2, něj2 nás vás je, ně2 je, ně2 je, ně2 sebe, se1 Locativo mně tobě něm ní něm nás vás nich nich nich sobě Instrumental mnou tebou jím, ním2 jí, ní2 jím, ním2 námi vámi jimi, nimi2 jimi, nimi2 jimi, nimi2 sebou

1 formas clíticas 2 formas usadas após preposições

Eslovaco

Forma de pronome

te.bou, pessoal

1. caso instrumental singular de ty

Pronúncia

• AFI /ˈtɛbou̯/

Ver também

No Wikcionário

Os pronomes pessoais em eslovaco

Caso Singular Plural 1ª 2ª 3ª m. 3ª f. 3ª n. 1ª 2ª 3ª m./misto 3ª outros Nominativo ja ty on ona ono my vy oni ony Genitivo mňa, ma1 teba, ťa1 jeho, ho1, neho2 ju jeho, ho1, neho2 nás vás ich, nich2 ich, ne2 Dativo mne, mi1 tebe, ti1 jemu, mu1, nemu2 jej jemu, mu1, nemu2 nám vám im, nim2 im, nim2 Acusativo mňa, ma1 teba, ťa1 jeho, ho1, neho2 ju ho nás vás ich, nich2 ich, ne2 Locativo mne tebe ňom nej ňom nás vás nich nich Instrumental mnou tebou ním ňou ním nami vami nimi nimi

1 formas clíticas 2 formas usadas após preposições