Alessandro Altobelli
italský fotbalista From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Alessandro Altobelli (* 28. listopadu 1955 Sonnino, Itálie) je bývalý italský fotbalový útočník.
Je považováán za jednoho z nejlepších italských útočníků po 2. sv. válce. Po ikoně Nerazzurri Meazzy (284 branek) je druhý nejlepší střelec (209 branek). Vyhrál jeden titul (1979/80) a dva italské poháry (1977/78, 1981/82).
S italskou reprezentací vyhrál mistrovství světa ve Španělsku roku 1982[2] a získal bronzovou medaili na mistrovství Evropy roku 1988[3]. Zúčastnil se též Eura 1980 (kde Italové skončili čtvrtí)[4] a světového šampionátu 1986[5] Celkem za národní tým odehrál 61 utkání a vstřelil 25 gólů.[6]
Je nejlepším italským střelcem v poháru UEFA (25 branek).[7]
Remove ads
Klubová kariéra
Fotbal začal hrát v mládežnickém sektoru v Latině, kde si odbyl premiéru za dospělé v roce 1973. Po odehrané jedné sezony jej koupila Brescia, která hrála druhou ligu. V Brescii hrál tři roky a celkem vstřelil 29 branek z 84 utkání.
V roce 1977 podepsal smlouvu z Interem se kterým zůstal spjat 11 let. S klubem získal titul v sezoně 1979/80 a dva italské poháry (1977/78, 1981/82). Stal se nejlepší střelcem poháru PVP (1978/79 - 7branek) a také v italském poháru (1981/82 - 9 branek). V lize se mu střelecky nejlépe dařilo v sezoně 1984/85 - 17 branek (2. místo). Po konfliktu s trenérem Giovanni Trapattonim[8] v roce 1988, se rozhodl raději odejít. Celkem za Nerazzurri odehrál 466 utkání a vstřelil 209 branek.
Jako velká posila byl představen v Juventusu.[9] Jenže kvůli zranění se představí celkem do 34 utkání a vstřelí 15 branek.[10] V lize skončil s klubem na 4. místě a tak byl po sezoně propuštěn. Sezonu 1989/90 odehrál v Brescii a po sezoně se rozhodl ukončit kariéru.[11]
Remove ads
Po kariéře
Po fotbalové kariéře byl v letech 1995 až 1998 sportovním manažerem Padovy. Poté působil v Interu jako pozorovatel. Věnoval se i plážovém fotbalu. Byl nejlepším střelcem na MS v letech 1995 a 1996 - bronz. Od roku 1991 se věnuje i politice a od roku 2000 moderuje v televizi.
Hráčská statistika
Reprezentační kariéra
Za reprezentaci odehrál 61 utkání a vstřelil 25 branek. První utkání odehrál na ME 1980 18. června 1980 proti Belgie (0:0).[12] Zúčastnil se MS 1982. Zasáhl sice jen do tří utkání jako náhradník, ale ve finále vystřídal již v 8. minutě zraněného Grazianiho a vstřelil branku. Domů si odvezl zlatou medaili. Byl i na MS 1986, kde odehrál všechna utkání, při kterým vstřelil celkem 4 branky. Poté se stal i kapitánem v sedmi utkání. Posledním turnajem bylo ME 1988, kde získal bronz. Po turnaji se rozloučil s reprezentací. Je na 6. místě v tabulce střelců.
Statistika na velkých turnajích
Remove ads
Hráčské úspěchy
Klubové
- 1× vítěz italské ligy (1979/80)
- 2× vítěz italského poháru (1977/78, 1981/82)
Reprezentační
- 2× na MS (1982 - zlato, 1986)
- 2× na ME (1980, 1988 - bronz)
- 1× na ME 21 (1980)
Individuální
- nejlepší střelec v poháru PVP (1978/79)
Vyznamenání
Zlatý límec za sportovní zásluhy (2017)[25]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads