C. k. Vlastenecko-hospodářská společnost v království Českém

C. k. Vlastenecko-hospodářská společnost v království Českém byl hospodářský spolek, "jehož účel byl označen uvedeným jménem"^[1] – šířil agrární osvětu mezi českou veřejnost,^[2] zejména svou publikační činností. Byl první institucí svého druhu v Čechách. Fungoval i jako zastřešující organizace vznikajících místních hospodářských spolků a stal se tak nejvyšší hospodářskou autoritou v království, jehož všichni hospodářští úředníci zde navíc skládali povinnou zkoušku.^[3] Příležitost k rozsáhlejšímu působení bylo nové racionální hospodářství, jež bralo své zásady z vědy, hledíc je všudy přizpůsobit zvláštním místním poměrům.^[4]

Tento článek potřebuje úpravy.

---

Názvy

C. k. Vlastenecko-hospodářská společnost v království Českém, též C.k. vlastenecká hospodářská společnost v Království českém; Vlastenecká hospodářská společnost; Vlasteneckohospodářská společnost; C.k. vlasteneckohospodářská společnost; Císařská a královská vlastenecká hospodářská společnost pro Království české; Císařská a královská vlastenecká hospodářská společnost v Království českém; C.k. vlastenecká hospodářská společnost pro Království české; Císařská a královská vlastenecká hospodářská společnost; C.k. vlastenecko-hospodářská společnost; K.k. ökonom. patriot. Gesellschaft im Königreiche Böhmen; K.k. patriotisch-ökonomische Gesellschaft; K.k. patriotisch-ökonomische Gesellschaft im Königreiche Böhmen.^[5]

Dějiny a struktura spolku

V roce 1767 uložila královna Marie Terezie dekretem pražskému guberniu, aby se zasadilo o založení zemědělské společnosti v Čechách. Ta svou činnost zahájila v roce 1770 pod názvem „Společnost pro orbu a svobodná umění v Království českém” (K. K. Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues und der freyen Künste im Königreich Böhmen), Josefem II. později reorganizovaná a přejmenovaná na „C. k. Vlastenecko-hospodářskou společnost v království Českém” (K. K. Ökonomisch-Patriotische Gesellschaft im Königreich Böhmen). Nové stanovy společnosti ukládaly v čele významného státního úředníka, 20 řádných členů a 32 dopisujících členů..^[6]

Své členstvo vybírala společnost převážně ze tří skupin: 1. šlechtičtí velkostatkáři, pokud se zabývali teoreticky , nebo prakticky ekonomickými problémy, 2. učení národohospodáři, či 3. vrchnostenští úředníci, opět vynikající praktikové, případně teoretikové. Mimo okruh těchto činitelů pronikali pouze jednotlivci mezi členstvo dopisující.^[7]

Společnost vytvářela ze svých členů komise (komité) k řešení speciálních otázek: k rozšiřování umělého hnojiva, pro pěstování barvivových rostlin, pro vydávání hospodářského kalendáře, pro hospodářský místopis a statistiku, ze které později vzniklo Zemské statistické ústředí.^[8] (V roce 1797 vydává tajemník Společnosti František Fuss, jinak úředník úřadu podkomořího v Praze, rozsáhlou „Skizze einer ökonomisch-statistischen Landeskunde des Königreichs Böhmen“. Toto dílo je první soustavnou prací o zemědělské statistice Čech. Tvoří jej 11 tabulek, které podle krajů poskytují údaje o základech zemědělské výroby, půdě, obyvatelstvu, o výsledcích rostlinné výroby i o stavu různých druhů dobytka. Nechybí ani textové zpracování hlavních poznatků, které obsahuje i vzájemné srovnání krajů.)^[6]

Některá odvětví se oddělila do samostatných spolků: roku 1820 Pomologický spolek, Ovocnická Jednota, roku 1828 Ovčácká Jednota. V šedesátých letech se podařilo vytvořit dokonalou síť okresních hospodářských spolků, či jednot.^[8]

Nástupcem společnosti se v letech 1873–1918 stala Zemědělská rada pro Království české.^[3]

Periodika

• Beiträge zur Verbesserung der Landwirthschaft durch alle ihre Theile^[3]
• Kalendář hospodářský na rok Páně: w kterémž mimo potřebné rubryky a powětrná oznámenj ec. následugjcý gednánj se obsahugj. W Praze: W nowě wytlačený a k dostánj v Bohumila Háze synů, 1772–1873.^[9]
• Hospodářské noviny: vydávány od c.k. vlastensko-hospodářské Společnosti v království Českém. Praha: B. Rohlíček, 1854–1876.^[10]
• Neue Schriften der kais. königl. patriotisch-ökonomischen Gesellschaft im Königreiche Böhmen. Prag: Druck und Verlag von Gottlieb Haase Söhne, 1825–1847.
• Tafeln zur Statistik der Land- und Forstwirthschaft des Königreiches Böhmen, I. Band, 6. Heft: Das Flächenmass der Kulturarten und die Vertheilung derselben unter die Kategorien des Besitzes : nebst einem Anhange: Bevölkerung und Viehstand. Kreis Königgrätz. Prag: K.k. patriotisch-ökonomische Gesellschaft, 1865. s. [Ia].^[11]

Vynikající členové

Abecední výčet^[12] některých vynikajících členů c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti: Lambert Heinrich von Babo, Clemens Bachofen von Echt, Jan Josef a jeho syn Jan von Bayerweck, hrabě Hans Ernst Berchem-Haimhausen, hrabě MUDr. Bedřich Berchtold z Uherčic, Jiří Jan Jindřich hrabě Buquoy, František August Brauner, hrabata Richard a Jindřich Jaroslav Clam-Martinic, Sigmund de Hideghet von Dalmata, Jan Marek baron Ehrenfels, Jan Ignác rytíř Ehrenwerth, Jan hr. Harrach, rytíř Horský z Horskýsfeldu, Josef Karel hrabě z Ditrichštejna, Dr. Phil. František Josef Gerstner, Antonín Emanuel rytíř von Komers, Jan Baptista Lambl, knížata Lobkowiczové Jiří a Ferdinand, hrabě Emanuel Michna z Vacínova, šlechticové Nádherní z Borutína, hrabě Nostitz Albert a Bedřich Jan, knížata Bedřich Kraft, Bedřich Jindřich a Karel Bedřich Kraft z Oettingen-Wallersteinu, hrabě František Josef Pachta z Rájova, Josef rytíř von Peche, Julius Příborský^[13], Jan Evangelista rytíř Purkyně, Josef Puteani^[14][15], jeho potomci Karel Josef a Karel Ferdinand, Mathias Werner von Riese-Stallburg, hrabě Karl von Rothkirch-Panthen, Josef Bernard von Scotti de Compostella, JUDr. Jan Ferdinand Schmid von Bergenholz, knížata ze Schwarzenbergu zejména Jan Adolf II., Bedřich, Karel II. a Karel III., Maximilian Speck baron von Sternburg, Karel Theodor baron Sturmfeder z Oppenweileru, hrabě František Xaver Taaffee, hrabě Josef Matyáš Thun-Hohenstein, Moric baron von Trautenberg, Anton šlechtic Wittmann von Denglaz, Albert Mießl Edler von Zeileisen, Anton Edler von Zürchauer.^[12]