Formule 1 v roce 1970
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Sezóna Formule 1 1970 byla 21. sezónou Mistrovství světa Formule 1, závodní série pořádané pod hlavičkou Mezinárodní automobilové federace (FIA). Sezóna zahrnovala 13. mistrovských a 3 nemistrovské závody. Mistrovství světa se konalo mezi 7. březnem a 25. říjnem.
Remove ads
Jochen Rindt, závodící za tým Lotus, vyhrál svůj první šampionát jezdců, ačkoli zemřel čtyři závody před koncem sezóny.[1] Získal tolik mistrovských bodů, že se žádnému jinému jezdci nepodařilo jeho celkový počet překonat. Je to dosud jediná sezóna, ve které byl šampionát jezdců udělen posmrtně. Jacky Ickx, závodící za Ferrari, dokončil sezónu s pětibodovou ztrátou. Pohár konstruktérů vyhrál Team Lotus se sedmi body před Ferrari.[2]
Bruce McLaren, zakladatel a majitel slavného týmu McLaren, zemřel 2. června při testování svého vozu McLaren M8D Can-Am na okruhu v Goodwoodu. Piers Courage, jezdec týmu Frank Williams Racing Cars, byl zabit během Grand Prix Nizozemska dne 21. června.
Remove ads
Týmy a jezdci
Změny před sezónou
- Matra se rozešla s Kenem Tyrrellem a vstoupila do sezóny pod francouzskou licencí. Vůz MS120 byl poháněn vlastním dvanáctiválcovým motorem Matra. Tým Tyrrell přihlásil dva vozy March 701 s motory od Cosworth, než později v roce představil vůz Tyrrell 001, což bylo první šasi navržené týmem Tyrrell. Úřadující šampion Jackie Stewart a jeho týmový kolega z roku 1969 Johnny Servoz-Gavin se oba přestěhovali do Tyrrellu, zatímco jejich třetí týmový kolega Jean-Pierre Beltoise zůstal u Matry. Připojil se k němu Henri Pescarolo na jeho první plný závodní úvazek.
- Šampion ze sezóny 1968 Graham Hill byl přesunut z týmu Lotus jeho šéfem Colinem Chapmanem do týmu Rob Walker Racing Team. Walkerův jezdec ze sezóny 1969 Jo Siffert našel nový domov v týmu March. Tam se k němu připojil Chris Amon, který opustil tým Ferrari v polovině předchozí sezóny, jelikož byl zklamaný výkonem jejich motoru.
- Jacky Ickx, který skončil druhý v sezóně 1969, se vrátil do Ferrari poté, co strávil jeden rok v Brabhamu. Přechod Ferrari z V12 na motor F12 dal Belgičanovi naději na nový úspěch. Jeho místo v Brabhamu zaujal debutant Rolf Stommelen. Bývalý pilot Ferrari Pedro Rodríguez podepsal smlouvu s BRM.
- Šampion ze sezóny 1964 John Surtees závodil pro tým BRM v roce 1969. Ten na konci sezóny opustil a předtím než založil vlastní tým, tak řídil vůz McLaren M7C, než v polovině roku debutoval se svým vlastním šasi Surtees TS7.
- Andrea de Adamich, který byl sportovním jezdec Alfy Romeo, podepsal smlouvu s McLarenem, aby řídil třetí vůz poháněný Alfou Romeo V8.
- Frank Williams provozoval privatizovaný Brabham BT26C v roce 1969, ale spolupracoval s italským výrobcem automobilů De Tomaso. Výsledkem byl vůz De Tomaso 505/38, který nebyl konkurenceschopný a nikdy se nedokázal klasifikovat v mistrovském závodě.
Změny během sezóny
- Jezdec týmu Tyrrell Johnny Servoz-Gavin odešel z Formule 1 tři závody do konce sezóny 1970.[3][4] Jeho místo zaujal François Cevert.
- Po smrti Bruce McLarena podepsal nový vedoucí týmu Teddy Mayer amerického jezdce Petera Gethina. Tři závody za tým McLaren odjel i veterán Dan Gurney.
- Ferrari rozšířilo své působení z jednoho na tři vozy, podporovalo svého úspěšného sportovního jezdce Ignazia Giuntiho a najalo Claye Regazzoniho. Švýcar také pokračoval v šampionátu Formule 2, který vyhrál.
- Piers Courage byl zabit při Grand Prix Nizozemska. Frank Williams najal Briana Redmana a poté Tima Schenkena.
- John Miles skončil se sportem po nehodě Jochena Rindta. Kvůli tomu zůstal majitel týmu Lotus Colin Chapman bez jezdců. Najal Emersona Fittipaldiho, v té době nadějného jezdce Formule 2, a Reine Wisella, dalšího debutanta, ale s bohatými zkušenostmi.[5]
Remove ads
Kalendář
Změny v kalendáři
- Grand Prix Belgie se vrátila po zásadních bezpečnostních změnách na okruhu Circuit de Spa-Francorchamps. Jezdci bojkotovali závod v sezóně 1969 kvůli extrémnímu nebezpečí.
- Po jednorázové Grand Prix Rakouska v roce 1964 se akce vrátila do kalendáře a konala se na nově postaveném Österreichringu.
- Grand Prix Španělska se přesunula z Montjuïc do Jarama v rámci střídání události mezi dvěma okruhy. Stejně tak byla Grand Prix Velké Británie přesunuta ze Silverstone do Brands Hatch a Grand Prix Kanady byla přesunuta z Mosport Park do Circuit Mont-Tremblant.
- Grand Prix Německa se původně měla jet na Nürburgringu, ale jezdci odmítli na tomto okruhu závodit, pokud na něm nebudou provedeny zásadní bezpečnostní změny. Představitelé trati Nürburgring reagovali na seznam změn požadovaných jezdci negativně. Nakonec Hockenheimring hostil závod v sezóně 1970 v plánované datum původního okruhu.
Remove ads
Změny předpisů
Technické předpisy
- Kolem palivových nádrží byl zaveden „bezpečnostní měchýř“, aby se snížilo riziko požáru.[6][7]
- Maximální zdvihový objem pro stlačené motory, například turbomotory, byl snížen z 1500 cm³ na 500 cm³. Maximální zdvihový objem pro atmosféricky plněné motory zůstal na 3000 cm³.[6][8]
- Minimální hmotnost vozu byla zvýšena z 500 kg na 530 kg.[6][8]
Sportovní předpisy a předpisy akce
- O startovním pořadí závodu obvykle rozhodoval nejrychlejší čas jezdců během kteréhokoli z tréninků. V některých případech však místo na startovním roštu mělo zaručeno pouze deset „vyvolených“ jezdců v pořadí podle jejich nejlepšího času. Zbývající jezdci si museli zasloužit svou účast ve třicetiminutové kvalifikaci: nejrychlejším jezdcům v této části bylo umožněno odstartovat do závodu a byli umístěni na rošt v pořadí podle jejich původního nejlepšího tréninkového času. To vedlo k tomu, že se jezdci nekvalifikovali do závodu, přestože byli v tréninku rychlejší než ostatní, kteří se kvalifikovali.[9][10][11] Tento systém byl zaveden krátce před druhým závodem sezóny, což vedlo k protestům mezi týmy a jezdci.[12]
Aby mohli jezdci závodit, museli v tréninku odjet alespoň pět kol.[13][pozn. 2]
FIA zveřejnila některé úvahy o designu okruhů a oznámila, že všechny okruhy budou muset projít kontrolou:[6][7]
- Výběhové zóny musely být široké alespoň 3 m.
- Dvojité mantinely byly nyní standardem. Používání slaměných balíků bylo zakázáno.
- Diváci se museli pohybovat alespoň 3 m za oplocením.
- Boxová ulička měla být oddělena od trati bariérou.
- Dále byly stanoveny předpisy o šířce trati, povrchu trati a maximální změně sklonu.
Výsledky a pořadí
Grand Prix
Bodový systém
Body získalo šest nejlepších klasifikovaných jezdců. Mezinárodní pohár konstruktérů započítával pouze body jezdce s nejvyšším umístěním v každém závodě. Pro Mistrovství i Pohár se počítalo šest nejlepších výsledků z kol 1-7 a pět nejlepších výsledků z kol 8-13.
Čísla bez závorek jsou mistrovské body a čísla v závorkách představují celkový počet získaných bodů. Body byly udělovány v následujícím systému:
Pořadí jedzců
† Jochen Rindt utrpěl smrtelnou nehodu v tréninku před Grand Prix Itálie.
‡ Piers Courage utrpěl smrtelnou nehodu během Grand Prix Nizozemska.
Pořadí konstruktérů
- Tučné výsledky se započítávají do součtů šampionátu.
Remove ads
Nemistrovské závody
Další závody Formule 1 pořádané v roce 1970, které se nepočítávaly do mistrovství světa. International Trophy a Gold Cup se konaly souběžně s vozy Formule 5000.
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads