Jan Skopeček (politik)
český ekonom a politik From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Jan Skopeček (* 21. října 1980 Hořovice) je český ekonom a politik, od března 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, od listopadu 2021 její místopředseda, v letech 2004 až 2020 a opět od roku 2024 zastupitel Středočeského kraje (v letech 2016 až 2017 navíc radní kraje a od roku 2024 pak náměstek hejtmanky), zastupitel a v letech 2010 až 2014 a znovu od roku 2022 radní města Hořovice, člen ODS. Od prosince 2020 je předsedou dozorčí rady Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s., nemocnice Středočeského kraje.[1]
Remove ads
Život
Po absolvování střední školy ekonomického zaměření v Berouně vystudoval ekonomiku a management na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích (promoval v roce 2004). Následně ještě vystudoval hospodářskou politiku a správu na Národohospodářské fakultě Vysoké škole ekonomické v Praze (promoval v roce 2006). Na téže fakultě absolvoval v roce 2021 doktorský studijní program (pod vedením Miroslava Ševčíka).[2] Z hlediska odborného zájmu se soustředí na dějiny ekonomického myšlení, teorii ekonomické integrace a již zmíněnou ekonomii veřejného sektoru.[zdroj?]
Už na VŠE navštěvoval přednášky tehdejšího prezidenta Václava Klause, který ho od roku 2006 zaměstnal jako poradce v Kanceláři prezidenta republiky. V roce 2009 se stal výkonným ředitelem think tanku Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP).[3]
Jan Skopeček je ženatý, žije ve středočeských Hořovicích. V srpnu 2018 se mu narodil syn Jan.[4]
Remove ads
Politické působení
Od roku 2001 je členem ODS, v níž působí jako předseda Místního sdružení ODS Hořovice, předseda Oblastního sdružení ODS Beroun a je členem výkonné rady ODS. V prosinci 2013 byl zvolen předsedou ODS Středočeského kraje.[5]
Do politiky se pokoušel vstoupit, když v komunálních volbách v roce 2002 kandidoval za ODS do Zastupitelstva města Hořovice v okrese Beroun, ale neuspěl.[6] Zastupitelem se stal až po komunálních volbách v roce 2006.[7] Mandát zastupitele obhájil v komunálních volbách v roce 2010 a navíc byl zvolen radním města.[8] Také ve volbách v roce 2014 mandát obhájil, a to z pozice lídra kandidátky ODS.[9] Radním se však již znovu nestal.[10] Rovněž ve volbách v roce 2018 obhájil mandát, opět jako lídr kandidátky ODS.[11] V komunálních volbách v roce 2022 kandidoval do zastupitelstva Hořovic z 3. místa kandidátky ODS. Vlivem preferenčních hlasů však skončil druhý, a obhájil tak mandát zastupitele města.[12] Dne 24. října 2022 byl zvolen radním města.[13]
V krajských volbách v roce 2004 kandidoval za ODS do Zastupitelstva Středočeského kraje a uspěl.[14] Zastával pozici místopředsedy Finančního výboru. Mandát krajského zastupitele pak obhájil jak v krajských volbách v roce 2008[15], tak v letech 2012[16] a 2016[17] (ve všech případech za ODS). Působil také jako předseda Kontrolního výboru. Dne 18. listopadu 2016 byl zvolen radním kraje pro oblast vzdělávání a sportu.[18] Po rozpadu koalice byl ale v říjnu 2017 z funkce odvolán.[19] Ve volbách v roce 2020 opět kandidoval, ale tentokrát neuspěl.[20]
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2010 i v roce 2013 kandidoval za ODS ve Středočeském kraji, ale ani jednou neuspěl.[21][22] Nakonec se poslancem stal v březnu 2017, když na poslanecký mandát rezignoval jeho spolustraník Adolf Beznoska, který byl zvolen členem Kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu.[23]
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem ODS ve Středočeském kraji.[24] Získal 7 306 preferenčních hlasů a obhájil mandát poslance.[25]
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 byl z pozice člena ODS lídrem kandidátky koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) ve Středočeském kraji.[26] Získal téměř 23 tisíc preferenčních hlasů a byl znovu zvolen poslancem.[27] Na ustavující schůzi Poslanecké sněmovny PČR se stal dne 10. listopadu 2021 jejím místopředsedou.[28]
V dubnu 2024 původně zamýšlel kandidovat na funkci řadového místopředsedy ODS na 31. kongresu strany v Ostravě, kandidaturu nakonec na sněmu stáhnul. Dle svých slov se chtěl soustředit na nadcházející volby do zastupitelstev krajů v roce 2024, v rámci kterých ve Středočeském kraji vedl kandidátku kandidátku koalice SPOLU.[29] Mandát krajského zastupitele se mu poté podařilo získat.[30] Na konci října 2024 se pak stal náměstkem hejtmanky pro oblast regionálního rozvoje, územního plánování, dotací a sportu.[31]
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2025 kandiduje z pozice člena ODS na 2. místě kandidátky koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) ve Středočeském kraji.[32]
Remove ads
Pozice
Roku 2022 prohlásil, že se „bude muset věk odchodu do důchodu navázat na průměrnou dobu dožití, aby zůstal zachován poměr mezi dobou strávenou v práci a v penzi“. Také by zavedl dobrovolné zdravotní připojištění, aby do veřejného zdravotnictví začaly proudit soukromé zdroje. V téže době zkritizoval zavedení tzv. windfall tax, tedy daně z neočekávaných zisků.[33]
V roce 2023, v době prosazení konsolidačního balíčku vládou Petra Fialy, uvedl, že hlavním problémem veřejných financí Česka jsou vysoké výdaje. Naopak odmítl, že by v Česku byly nízké daně, které by bylo potřeba zvyšovat. Stát označil za „obézní a obalený tukem“ a zasloužil by si podle něj „drsnější dietu“. Dále uvedl, že by zavedl plošné škrty na všech ministerstvech a úřadech. Současně byl proti navyšování rodičovského příspěvku.[34]
V červnu 2023 uvedl, že podporuje další státní úspory. Ohledně sociálního systému Česka prohlásil, že bude nutné posílit adresnost dávek. Současně tvrdil, že dochází ke zneužívání dávek. Například prohlásil: „Těm, kteří jen nechtějí pracovat a sociální dávky zneužívají, těm by společnost pomáhat neměla“.[35]
V srpnu 2023, po kauze ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který se setkal s podnikatelem a lobbistou Martinem Nejedlým, řekl, že setkání sice bylo „politickou chybou“, ale že Blažek je jedním z nejlepších ministrů Fialovy vlády a jeho aktivity na Ministerstvu spravedlnosti jsou pozitivní.[36]
V době voleb do Evropského parlamentu 2024 kritizoval Zelenou dohodu pro Evropu a evropské regulace v oblasti ochrany životního prostředí. Podle jeho názoru opatření sniží konkurenceschopnost Česka.[37]
Ostatní aktivity
Od roku 2022 je členem Spolku pro výstavbu sochy Aloise Rašína. Dalšími členy jsou například Jiří Payne, Aleš Michl nebo Rašínova pravnučka Karolina Breitenmoser.[38][39]
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads