Jan van der Croon

Jan van der Croon (zvaný také Jan Lacron, Jan della Croon, Johann de la Corona nebo von der Cron, * kolem roku 1600, Weert – 6. listopadu 1665, Praha) byl holandský voják z povolání a vojenský velitel ve španělských a říšských císařských službách, který dosáhl hodnosti polního podmaršála.

Jan van der Croon
Vrchní zemský velitel v Českém království
Ve funkci: 1657 – 1665
Předchůdce	Rudolf hrabě Colloredo
Nástupce	Wolfgang Cob von Neuding
Vojenská služba
Hodnost	polní podmaršál 1665
Narození	1600 Weert
Úmrtí	6. listopadu 1665 (ve věku 64–65 let) Praha
Titul	svobodný pán 1651
Profese	voják a vojenský velitel
Commons	Jan van der Croon
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojenská kariéra

Během třicetileté války se z prostého vojáka stal významným důstojníkem, majitelem pluku a městským velitelem. Po vestfálském míru pokračoval v kariéře ve vojenské správě Čech. Od roku 1652 působil jako vojenský velitel Prahy^[1], od roku 1657 byl nakonec vrchním zemským velitelem v Českém království.^[2] Posiloval opevnění a verboval vojáky pro druhou severní válku a rakousko-tureckou válku.

Croon se také stal šlechtickým statkářem a patronem katolické církve v Čechách. Byl jedním z mála vojáků své doby, kteří dosáhli hodnosti generála i přes nešlechtický původ. Kvůli této skutečnosti byl často zaměňován s generálem kavalérie Janem z Werthu.

Po skončení třicetileté války zůstal Croon v císařských službách. V říjnu byl jmenován velitelem Chebu. V listopadu téhož roku získal český inkolát a byl povýšen do hodnosti svobodného pána (Johann Freiherr von der Cron).^[3] V roce 1651 získal zemský majetek v Čechách s obcí Zahořany u Litoměřic a okolí ^[4] a byl mu udělen titul dvorského válečného rady. Následujícího roku byl jmenován velitelem Prahy a zástupcem vojenského velitele Čech a zároveň povýšen do hodnosti generálního polního vachtmistra (tj. generálmajora). V roce 1653 se stal majitelem bývalého valdštejnského pluku, který tvořil pražskou posádku. Výměnou předal Peteru de Buschiere svůj starý dragounský pluk, který pod různými názvy existoval až do konce Rakouska-Uherska v roce 1918.^[5] Do hodnosti polního podmaršála byl povýšen krátce před smrtí v srpnu 1665.^[6]

Majetek v Čechách

V roce 1651 získal Croon ves Zahořany (dnes součást Křešic) a okolní obce Horní a Dolní Týnec a Řepčice (dnes části Třebušína), kromě Lovečkovic, Tašova, Řetouně (dnes součást Malečova), Valtířov (dnes část Velké Březno) a další vsi. Toto panství koupil v roce 1651 od hrabat Šliků za 50 000 zlatých.^[7] V roce 1663 koupil také Divice (dnes část Vinařic) jižně od Loun. V Praze vlastnil dva domy na Malé Straně, jeden na místě dnešního Lichtenštejnského paláce na ostrově Kampa u Vltavy, druhý na Malostranském náměstí, dnešní Kaiserštejnský palác, který jeho dědicové kolem roku 1700 přestavěli do současné podoby.^[4]

Croon také sám financoval výstavbu kostela Nejsvětější Trojice v Zahořanech, která byla dokončena v roce 1657, ^[3] a výzdobu kaple Máří Magdalény v ambitu svatohorského kláštera v Příbrami. ^[4]

Zemřel v Praze a byl pohřben v kostele sv. Tomáše na Malé Straně.