Matematické symboly a značky

Matematický symbol je libovolný znak, používaný v matematice. Může to být znaménko pro označení operace s množinami, jejich prvky, čísly či jinými objekty, znak pro množinu, prostor, proměnnou a mnoho dalších matematických objektů.

Termín matematický symbol vznikl překladem z angličtiny a přestože je často používaný, dle jazykových doporučení ÚNMZ ^{[pozn. 1]} a české technické normy ČSN ISO 80000-2 je správné označení matematická značka.^{[pozn. 2]}

Základní matematické značky

V matematice existují zažité konvence, které značky se užívají pro konkrétní účel. Zde je přehled některých z nich včetně jejich typického užití:

Tato část článku potřebuje úpravy.

---

Značka Unicode \TeX	Název	Vysvětlení	Příklady
	Čte se
	Oblast použití
= 003D =	rovnost	x = y znamená, že x a y reprezentují stejnou hodnotu či objekt.	Jestliže x = y  a y = 1, pak x = 1 (tranzitivita)
	rovná se
	všude v matematice
≠ 2260 \neq	nerovnost	x ≠ y znamená, že x a y nereprezentují stejnou hodnotu či objekt.	1 ≠ 2
	nerovná se
	všude v matematice
< 003C > 003E ≪ 226A ≫ 226B	ostrá nerovnost	x < y znamená, že x je menší než y. x > y znamená, že x je větší než y. x ≪ y znamená, že x je mnohem menší než y. x ≫ y znamená, že x je mnohem větší než y.	3 < 4 5 > 4 0,003 ≪ 1 000 000
	je menší; je větší; je mnohem menší; je mnohem větší
	všude v matematice
≤ 2264 ≥ 2265	neostrá nerovnost	x ≤ y znamená, že x je menší nebo rovno y. x ≥ y znamená, že x je větší nebo rovno y.	3 ≤ 4; 5 ≤ 5 5 ≥ 4; 5 ≥ 5; pro všechna reálná α platí −1 ≤ sin α ≤ 1
	menší nebo roven; větší nebo roven
	všude v matematice
~ 223C ∝ 221D	úměrnost	y ~ x, resp. y ∝ x znamená, že existuje taková konstanta k,že y = kx.	jestliže y = 2x, tak y ~ x
	je úměrná
	všude v matematice
+ 002B	sčítání	4 + 6 značí součet 4 a 6.	2 + 7 = 9
	plus
	aritmetika, ale i jinde
− 2212	odčítání	36 − 5 značí rozdíl 36 a 5.	36 − 5 = 31
	minus, bez
	aritmetika, ale i jinde
	opačné číslo	−3 značí číslo opačné k číslu 3.	−(−3) = 3 36 + (−5) = 36 − 5 = 31
	negative; minus
	aritmetika, ale i jinde
	rozdíl množin	A − B značí množinu, která obsahuje všechny prvky množiny A, které nejsou prvky množiny B.	{a,b,c} − {a,c,d}  = {b}
	bez; minus
	teorie množin
× 00D7	násobení	3 × 4 značí součin 3 a 4.	7 × 8 = 56
	krát
	aritmetika
	kartézský součin	X×Y značí množinu uspořádaných dvojic (x, y) takových, že x je prvkem X a y je prvkem Y.	{1;2} × {3;4} = {(1;3);(1;4);(2;3);(2;4)}
	kartézský součin ... a ...
	teorie množin
	vektorový součin	u × v značí vektorový součin vektorů u a v	(1; 2; 5) × (3; 4; −1) = (−22; 16; − 2)
	cross
	lineární algebra
· 22C5	násobení	3 · 4 značí součin 3 a 4.	7 · 8 = 56
	krát
	aritmetika
	skalární součin	u · v značí skalární součin vektorů u a v	(1; 2; 5) · (3; 4; −1) = 6
	krát
	lineární algebra
÷ 00F7 ⁄ 002F ∶ 2236	dělení	6 ÷ 3, 6 ⁄ 3 nebo 6 ∶ 3 znamená podíl 6 ku 3. Užívá se též zlomková čára. Znak ÷ se nedoporučuje užívat, pro poměr nebo dělení je preferován znak 2236 (∶) oproti znaku 003A (:)[1].	2 ÷ 4 = 0,5; nedoporučuje se užívat 12 ⁄ 4 = 3 20 ∶ 5 = 4 ${\displaystyle {\frac {16}{8}}=2}$
	děleno; ku
	aritmetika
± 00B1	plus-minus	Výraz s ± představuje dvě hodnoty. 6 ± 3 značí jak 6 + 3, tak 6 − 3.	Rovnice x = 5 ± √4 má dvě řešení: x = 7 a x = 3.
	plus-minus
	aritmetika, algebra
	dříve: nejistota hodnoty	dříve 10 ± 2 značilo číslo z intervalu od 10 − 2 do 10 + 2; nyní totéž píšeme 10(2).	Je-li v ≥ 99,998 m/s a v ≤ 100,008 m/s, pak dříve se psalo v = 100,003 m/s ± 0,005 m/s, nyní píšeme v = 100,003(5) m/s.
	plus-minus
	aproximace; numerické metody
√ 221A	odmocnina	${\displaystyle {\sqrt[{n}]{x}}}$ značí číslo y, pro které ${\displaystyle y^{n}}$ je ${\displaystyle x}$.[pozn. 3]	${\displaystyle {\sqrt {4}}=2}$
	n-tá odmocnina
	algebra
|…| 007C...007C	absolutní hodnota	| x | značí vzdálenost (na reálné ose, v komplexní rovině) mezi x a počátkem souřadnic.	| 3 | = 3 | –5 | = | 5 | | i | = 1 | 3 + 4 i | = 5
	absolutní hodnota
	teorie čísel; matematická analýza; lineární algebra
	norma vektoru	|x| značí normu x.	Pro x = (1; 1) je |x| = ${\displaystyle {\sqrt {2}}}$
	norma
	geometrie; lineární algebra; matematická analýza
	determinant	|A| značí determinant matice A	${\displaystyle {\begin{vmatrix}1&2\\2&4\\\end{vmatrix}}=0}$
	determinant matice
	lineární algebra
	mohutnost	|X| značí počet prvků množiny X	|{3; 5; 7; 9}| = 4 |{x, y, z}| = 3
	kardinalita množiny; mohutnost množiny
	teorie množin
| 2223	dělitelnost	a|b znamená, že a dělí b, tedy: existuje celé číslo c takové, že c = b/a.	Protože 15 = 3×5, tak platí 3|15 a 5|15.
	dělí
	teorie čísel
	podmíněná pravděpodobnost	P(A|B) značí pravděpodobnost jevu A za předpokladu, že nastane jev B. Značíme-li P(X) pravděpodobnost jevu X a P(XY) pravděpodobnost současného výskytu jevů X i Y, pak P(A,B) = P(B) P(A|B) = P(A) P(A|B).	Jsou-li A, B nezávislé, je P(A|B) = P(A). Jestliže z B plyne A, pak P(A|B) = 1.
	za podmínky
	pravděpodobnost
! 0021	faktoriál	n! značí součin 1 × 2 × ... × n. Definitoricky platí 0! = 1.	4! = 1 × 2 × 3 × 4 = 24
	faktoriál
	kombinatorika
T hor.ind. 0054	transpozice matice	Záměna sloupců matice za řádky a naopak.	${\displaystyle A_{ij}=(A^{T})_{ji}}$
	transponováno
	lineární algebra
~ 223C	řádková ekvivalence	A~B znamená, že B může být vytvořena z A konečným počtem elementárních řádkových operací.	${\displaystyle {\begin{bmatrix}1&2\\2&4\\\end{bmatrix}}\sim {\begin{bmatrix}1&2\\0&0\\\end{bmatrix}}}$
	je řádkově ekvivalentní s
	lineární algebra
≃ 2243	asymptotická rovnost	${\displaystyle f\simeq g}$ značí, že ${\displaystyle \lim _{n\to \infty }{\frac {f(n)}{g(n)}}=1}$.	${\displaystyle x+1\simeq x}$
	je asymptoticky ekvivalentní
	algebra; matematická analýza
≈ 2248	aproximace	x ≈ y značí, že x je přibližně rovno y.	${\displaystyle \pi \approx 3,14}$ dříve se psalo: ${\displaystyle \pi \doteq 3,14}$ (pomocí znaku ≐)
	je přibližně rovno; je aproximováno
	všude v matematice
	izomorfismus	G ≈ H značí, že grupa G je izomorfní s grupou H.	ℕ ≈ ℤ
	je izomorfická
	algebra; teorie grup
⇒ 21D2	implikace	A ⇒ B znamená: Platí-li výrok A, tak platí i výrok B. (Jestliže A neplatí, pak se o pravdivosti B nic netvrdí.)	x = 2  ⇒ x2 = 4 je pravdivé, ale x2 = 4  ⇒ x = 2 není pravdivé (neboť x může být −2).
	implikuje; vyplývá; jestliže
	matematická logika, ale i jinde
⇔ 21D4	ekvivalence	A ⇔ B značí: A je pravdivé, jestliže B je pravdivé, a zároveň A je nepravdivé, jestliže B je nepravdivé. Neboli: A je pravdivé právě tehdy, když B je pravdivé.	x + 5 = y +2  ⇔ x + 3 = y
	právě tehdy, když
	matematická logika, ale i jinde
¬ 00AC	negace	Výraz ¬A je pravdivý právě tehdy, když A je nepravdivé.	¬(¬A) ⇔ A x ≠ y  ⇔ ¬(x = y)
	ne; negace
	matematická logika, ale i jinde
∧ 2227	konjunkce	Výraz A ∧ B je pravdivý právě tehdy, když oba A a B jsou pravdivé.	Pro přirozená n platí n < 4  ∧ n > 2  ⇔ n = 3
	a
	matematická logika, ale i jinde
∨ 2228	disjunkce	Výraz A ∨ B je pravdivý právě tehdy, když alespoň jeden z výrazů A, B je pravdivý. (Disjunkce je nepravdivá jen tehdy, když oba A, B jsou nepravdivé.)	Pro přirozená n platí n ≥ 4  ∨ n ≤ 2  ⇔ n ≠ 3
	nebo
	matematická logika, ale i jinde
∀ 2200	obecný kvantifikátor	∀ x: P(x) znamená, že P(x) platí pro všechna x.	∀ n ∈ ℕ: n2 ≥ n.
	pro všechna; pro každé
	predikátová logika, ale i jinde
∃ 2203	existenční kvantifikátor	∃ x: P(x) znamená, že existuje alespoň jedno x, pro které P(x) je pravdivé.	∃ n ∈ ℕ: n je liché.
	existuje; pro nějaké
	predikátová logika, ale i jinde
∃¹ 2203,00B9 ∃! 2203,0021	kvantifikátor jednoznačné existence	∃! x: P(x) znamená, že existuje právě jedno x, pro které P(x) je pravdivé.	∃! n ∈ ℕ: n + 5 = 2n.
	existuje právě jedno; pro právě jedno
	predikátová logika, ale i jinde
≅ 2245	kongruence; shodnost	△ABC ≅ △DEF značí, že trojúhelník ABC je shodný (má stejnou velikost odpovídajících stran) s trojúhelníkem DEF.
	je shodný s
	geometrie
≡ 2261	kongruence	a ≡ b (mod n) značí, že a a b mají stejný zbytek po dělení n, tedy že a − b je dělitelné n. Existují i jiné třídy kongruence než zbytkové.	5 ≡ 11 (mod 3)
	... je kongruentní s ... (modulo ...)
	modulární aritmetika, ale i jinde
{ , } 007B, 007D	množinové závorky	{a, b, c} označuje množinu o prvcích a, b a c. Pro čísla užíváme středník, hrozí-li záměna s desetinnou čárkou.	ℕ = { 1; 2; 3; …}
	množina ...
	teorie množin
∅ 2205 { } 007B 007D	prázdná množina	∅ značí množinu bez prvků. { } značí totéž.	{n ∈ ℕ : 1 < n2 < 4} = ∅
	prázdná množina
	teorie množin
∈ 2208 ∉ 2209	prvek množiny	a ∈ S značí, že a je prvkem množiny S a ∉ S značí, že a není prvkem S	(1/2)−1 ∈ ℕ 2−1 ∉ ℕ
	je prvkem; není prvkem
	teorie množin
⊆ 2286	podmnožina	A ⊆ B značí, že každý prvek A je též prvkem B.	(A ∩ B) ⊆ A
	je podmnožinou
	teorie množin
⊂ 2282	vlastní podmnožina	A ⊂ B značí, že každý prvek A je též prvkem B a zároveň existuje alespoň jeden prvek B, který není prvkem A. (Někteří autoři užívají tento znak i pro podmnožinu; místo ⊆.)	ℕ ⊂ ℚ ℚ ⊂ ℝ
	je podmnožinou
	teorie množin
⊇ 2287	nadmnožina	A ⊇ B značí, že každý prvek B je též prvkem A.	(A ∪ B) ⊇ B
	je nadmnožinou
	teorie množin
⊃ 2283	vlastní nadmnožina	A ⊃ B značí, že každý prvek B je též prvkem A a zároveň existuje alespoň jeden prvek A, který není prvkem B.	ℝ ⊃ ℚ
	je nadmnožinou
	teorie množin
∪ 222A	sjednocení	A ∪ B značí množinu, která obsahuje prvky, které jsou alespoň v jedné z množin A a B.	A ⊆ B  ⇔ (A ∪ B) = B
	sjednocení množin ... a ...
	teorie množin
∩ 2229	průnik	A ∩ B značí množinu, která obsahuje prvky, které jsou množinám A a B společné.	{x ∈ ℝ : x2 = 1} ∩ ℕ = {1}
	průnik množiny ... s ...
	teorie množin
∖ 2216	rozdíl množin	A ∖ B značí množinu, která obsahuje ty prvky A, které neobsahuje B. − někdy též označuje rozdíl množin.	{1; 2; 3; 4} ∖ {3; 4; 5; 6} = {1; 2}
	minus; rozdíl množin ... a ...
	teorie množin
(  ) 0028, 0029 {  } 007B, 007D [  ] 005B, 005D ⟨, ⟩ 27E8, 27E9	určení pořadí operací	Přednostně se dělá vnitřní operace.	(8/4)/2 = 2/2 = 1, ale 8/(4/2) = 8/2 = 4. V principu stačí jen kulaté závorky. Ostatní typy mívají speciální použití.
	kulaté závorky složené závorky hranaté závorky lomené závorky
	všude v matematice
( ) 0028, 0029	zápis funkce	f(x) značí funkci s jednou proměnnou, a to x. Takto se značí i zobrazení.	Jestliže f(x) := x2, pak f(3) = 32 = 9.
	funkce
	všude v matematice
: → 003A 2192	funkce	f: X → Y značí funkci (či obecně zobrazení) f z množiny X do množiny Y.	Mějme f: ℤ → ℕ definováno jako f(x) := x2.
	funkce z ... do ...
	všude v matematice
o 2218	skládání funkcí	f∘g je funkce taková, že (f ∘ g)(x) = f(g(x)).	Když f(x)=2x a když g(x)=x+3, tak (f∘g)(x)=2(x+3).
	složeno s
	matematická analýza, teorie množin
ℕ 2115 N 004E tučné	množina přirozených čísel	ℕ značí množinu { 1, 2, 3, ...} (existují i jiné definice).	ℕ = {|a| : a ∈ ℤ, a ≠ 0}
	N
	teorie čísel, matematická analýza
ℤ 2124 Z 005A tučné	množina celých čísel	ℤ značí množinu {..., −3, −2, −1, 0, 1, 2, 3, ...}. ℤ+ = ℕ. ℤ– = {..., −3, −2, −1}.	ℤ = {p, –p : p ∈ ℕ} ∪ {0}
	Z
	teorie čísel, matematická analýza
ℚ 211A Q 0051 tučné	množina racionálních čísel	ℚ značí množinu{p/q : p ∈ ℤ, q ∈ ℕ}.	3,140 00... ∈ ℚ π ∉ ℚ
	Q
	teorie čísel, matematická analýza
ℝ 211D R 0052 tučné	reálné číslo	ℝ značí množinu všech reálných čísel.	π ∈ ℝ 3 + 2 i ∉ ℝ
	R
	teorie čísel, matematická analýza
i 00	imaginární jednotka	Imaginární jednotka i je kořenem rovnice x2 = –1 V elektrotechnice se značí j. Jak i, tak j se tisknou stojatě, nikoli kurzívou.	i2 = –1; –i2 = –1; ${\displaystyle \left({\frac {\sqrt {2}}{2}}+{\frac {\sqrt {2}}{2}}\mathrm {i} \right)^{2}=\mathrm {i} }$
	R
	teorie čísel, matematická analýza
ℂ 2102 C 0043 tučné	komplexní čísla	ℂ je množina všech {a + b i : a, b ∈ ℝ}.	i2 = −1 ∈ ℂ
	C
	teorie čísel, matematická analýza
∞ 221E	nekonečno	∞ je prvek rozšířené reálné osy, který je větší než libovolné reálné číslo. (Existují i jiné definice nekonečna pro jiné matematické prostory).	${\displaystyle \lim _{x\to 0}{\frac {1}{|x|}}=\infty }$
	nekonečno
	matematická analýza
||…|| 2016... 2016	norma	|| x || značí normu prvku vektorového prostoru x.	|| x + y || ≤ || x || + || y || (pro normy indukované skalárním součinem)
	norma vektoru; velikost vektoru
	lineární algebra, matematická analýza
∑ 2211	součet řady	${\displaystyle \sum _{k=1}^{n}{a_{k}}}$ značí a1 + a2 + … + an.	${\displaystyle \sum _{k=1}^{4}{k^{2}}}$ = 12 + 22 + 32 + 42  = 1 + 4 + 9 + 16 = 30
	součet přes ... od ... do ...
	všude v matematice
∏ 220F	součin řady	${\displaystyle \prod _{k=1}^{n}a_{k}}$ značí a1a2···an.	${\displaystyle \prod _{k=1}^{4}(k+2)}$ = (1+2)(2+2)(3+2)(4+2) = 3 × 4 × 5 × 6 = 360
	součin přes ... od ... do ..
	všude v matematice
′ 2032 •	derivace	f ′(x) je derivace funkce f podle proměnné x Tečka většinou značí úplnou derivaci podle času, tedy např. ${\displaystyle {\dot {f}}={\dot {f}}(x(t),t)={\frac {\mathrm {d} f}{\mathrm {d} t}}={\frac {\partial f}{\partial x}}\cdot {\frac {\mathrm {d} x}{\mathrm {d} t}}+{\frac {\partial f}{\partial t}}}$.	Jestliže f(x) := x2, pak f ′(x) = 2x
	derivace
	matematická analýza
∫ 222B	integrál	∫ f(x) dx značí funkci, jejíž derivace je f.	∫x2 dx = x3/3 + C
	integrál funkce ...
	matematická analýza
∇ 2207	gradient	${\displaystyle \nabla f(x_{1},\dots ,x_{n})}$ je vektor parciálních derivací ${\displaystyle \left({\partial f \over \partial x_{1}},\dots ,{\partial f \over \partial x_{n}}\right)}$.	Jestliže ${\displaystyle f\left(x,y,z\right)={3xy+z^{2}}}$, pak ${\displaystyle \nabla f=\left(3y,3x,2z\right)}$
	nabla, gradient funkce
	matematická analýza, tenzorový počet
	divergence	${\displaystyle \nabla \cdot {\vec {v}}={\partial v_{x} \over \partial x}+{\partial v_{y} \over \partial y}+{\partial v_{z} \over \partial z}}$	Jestliže ${\displaystyle {\vec {v}}:=3xy\mathbf {i} +y^{2}z\mathbf {j} +5\mathbf {k} }$, pak ${\displaystyle \nabla \cdot {\vec {v}}=3y+2yz}$.
	divergence funkce
	matematická analýza, tenzorový počet
	rotace	${\displaystyle \nabla \times {\vec {v}}=\left({\partial v_{z} \over \partial y}-{\partial v_{y} \over \partial z}\right)\mathbf {i} }$ ${\displaystyle +\left({\partial v_{x} \over \partial z}-{\partial v_{z} \over \partial x}\right)\mathbf {j} +\left({\partial v_{y} \over \partial x}-{\partial v_{x} \over \partial y}\right)\mathbf {k} }$	Jestliže ${\displaystyle {\vec {v}}:=3xy\mathbf {i} +y^{2}z\mathbf {j} +5\mathbf {k} }$, pak ${\displaystyle \nabla \times {\vec {v}}=-y^{2}\mathbf {i} -3x\mathbf {k} }$.
	rotace funkce
	matematická analýza, tenzorový počet
∂ 2202	parciální derivace	Pro f (x1, …, xn) je ∂f/∂xi derivací f podle xi; ostatní proměnné jsou brány za konstanty.	Jestliže f(x,y) := x2y, pak ∂f/∂x = 2xy
	parciální derivace ... podle ...
	matematická analýza, ale i jinde
	hranice množiny	∂M značí hranici množiny M	∂{x : ||x|| ≤ 2} = {x : ||x|| = 2}
	hranice
	topologie, teorie množin, matematická analýza
δ 03B4	Diracova funkce delta	${\displaystyle \delta (x)={\begin{cases}\infty ,&x=0\\0,&x\neq 0\end{cases}}}$; Distribuce, tedy zobecněná funkce: ${\displaystyle \int f(x)\delta (y-x)\mathrm {d} x=f(y)}$	∫cos x δ(x–a) dx = cos a
	Diracova funkce delta v x
	matematická analýza
	Kroneckerovo delta	${\displaystyle \delta _{ij}={\begin{cases}1,&i=j\\0,&i\neq j\end{cases}}}$	δij
	Kroneckerovo delta
	lineární algebra, matematická analýza, ale i jinde
	(první) variace funkcionálu	(první) variace funkcionálu ${\displaystyle J(y)}$: ${\displaystyle \delta J(y)(h)=\lim _{\varepsilon \to 0}{\frac {J(y+\varepsilon h)-J(y)}{\varepsilon }}=\left.{\frac {d}{d\varepsilon }}J(y+\varepsilon h)\right|_{\varepsilon =0}}$	Jestliže ${\displaystyle J(y)=\int _{a}^{b}yy'dx,}$ pak ${\displaystyle {\begin{aligned}\delta J(y)(h)&=\left.{\frac {d}{d\varepsilon }}J(y+\varepsilon h)\right|_{\varepsilon =0}\\&=\left.{\frac {d}{d\varepsilon }}\int _{a}^{b}(y+\varepsilon h)(y^{\prime }+\varepsilon h^{\prime })\ dx\right|_{\varepsilon =0}\\&=\int _{a}^{b}(yh^{\prime }+y^{\prime }h)\ dx\end{aligned}}}$
	(první) variace
	matematická analýza (variační počet)
⟂ 27C2	ortogonalita	x ⊥ y znamená, že x je kolmé na y; nebo mnohem obecněji x je ortogonální na y.	Jestliže k ⊥ m a m ⊥ n, tak k || n.
	je kolmý, je ortogonální
	geometrie, lineární algebra, matematická analýza
|| 2225	rovnoběžnost	x || y značí, že x je rovnoběžné y.	Jestliže k || m a m ⊥ n, tak k ⊥ n.
	je rovnoběžné s
	geometrie
⊗ 2297	tenzorový součin	${\displaystyle V\otimes U}$ značí tenzorový součin V a U.	{1, 2, 3, 4} ⊗ {1, 1, 2} = {{1, 2, 3, 4}, {1, 2, 3, 4}, {2, 4, 6, 8}}
	tenzorový součin ... a ...
	lineární algebra, tenzorový počet
* 2217	konvoluce	f * g značí konvoluci funkcí f a g.	${\displaystyle (f*g)(t)=\int f(\tau )g(t-\tau )\,d\tau }$
	konvoluce ... a ...
	funkcionální analýza
𝑧̅	průměr	${\displaystyle {\bar {x}}}$ značí aritmetický průměr z hodnot ${\displaystyle x_{i}}$).	${\displaystyle x=\{1,2,3,4,5\};{\bar {x}}=3}$.
	průměr
	statistika
	perioda	Označuje nějakou číslici nebo n-tici číslic, které se v zápise čísla stále opakují	${\displaystyle 2,{\bar {3}}=2,33333\dots }$
	... periodických
	aritmetika
	uzávěr množiny	Množina všech bodů, jejichž libovolné okolí má neprázdný průnik s danou množinou. ${\displaystyle {\overline {M}}=\{x\in X:\forall U(x)\quad U(x)\cap M\neq \emptyset \}}$ (Používá se i pro zúplnění metrického prostoru.)
	uzávěr množiny
	topologie a teorie množin, ale i jinde
𝑧* 002A hor. ind.	konjugace	${\displaystyle {\overline {z}}=z^{\ast }}$ je komplexně sdružené číslo k z.	${\displaystyle {\overline {3+4\mathrm {i} }}=(3+4\mathrm {i} )^{\ast }=3-4\mathrm {i} }$
	konjungováno
	komplexní analýza
⟨, ⟩ 27E8, 27E9 [, ] 005B, 005D	uzavřený interval[2]	${\displaystyle \langle a,b\rangle =\{x\,|\,a\leq x\leq b\}\,}$ je interval čísel počínaje a včetně až po b včetně	${\displaystyle \left\langle -2,3\right\rangle }$ ${\displaystyle \left\lbrack -2,3\right\rbrack }$
	algebra, matematická analýza, analytická geometrie
(, ) 0028, 0029 ], [ 005D, 005B	otevřený interval[3]	${\displaystyle (a,b)=\{x\,|\,a<x<b\}\,}$ je interval čísel počínaje od a (kromě a) až po b (kromě b)	${\displaystyle \left(-2,3\right)}$ ${\displaystyle \left\rbrack 1,\infty \right\lbrack }$
	algebra, matematická analýza, analytická geometrie
(, ⟩ 0028, 27E9 (, ] 0028, 005D ], ] 005D, 005D	zleva polootevřený interval[4]	${\displaystyle (a,b\rangle =\{x\,|\,a<x\leq b\}\,}$ je zleva otevřený, zprava uzavřený interval čísel počínaje od a (kromě a) až po b včetně	${\displaystyle \left(-2,3\right\rangle }$ ${\displaystyle \left(-\infty ,1\right\rbrack }$ ${\displaystyle \left\rbrack -\infty ,1\right\rbrack }$
	algebra, matematická analýza, analytická geometrie
⟨, ) 27E8, 0029 [, ) 005B, 0029 [, [ 005B, 005B	zprava polootevřený interval[5]	${\displaystyle \langle a,b)=\{x\,|\,a\leq x<b\}\,}$ je zleva uzavřený, zprava otevřený interval čísel počínaje od a (včetně a) až po b (kromě b)	${\displaystyle \left\langle -2,3\right)}$ ${\displaystyle \left\lbrack 1,\infty \right)}$ ${\displaystyle \left\lbrack 1,\infty \right\lbrack }$
	algebra, matematická analýza, analytická geometrie