Vojenská přehlídka na Rudém náměstí (2015)

Přehlídka ke Dni vítězství proběhla na Rudém náměstí v Moskvě 9. května 2015 k 70. výročí konce druhé světové války od 10:00 místního času.

Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Logo oslav sedmdesátého výročí Dne vítězství v Rusku

Přehlídky se mělo zúčastnit 15 tisíc vojáků včetně 1,3 tisíce zahraničních, účast potvrdilo deset zemí.^[1]

Vojenské přehlídky k výročí ukončení druhé světové války proběhnou ve 26 městech včetně devíti měst-hrdinů (Moskvě, Sankt Petěrburgu, Smolensku, Murmansku, Tule, Novorossijsku, Volgogradě a Kerči a sporného krymského Sevastopolu).^[2]

Příprava

Příprava přehlídky začala v listopadu 2014.

Zahraniční vojáci

pozvání přijali

• 10. března bylo oznámeno, že představitelé ozbrojených sil Mongolska se poprvé v historii zúčastní vojenské přehlídky ke Dni vítězství na Rudém náměstí v Moskvě^[3].

• 6. dubna prezident Arménie Serž Sarkisjan oznámil, že jednotky arménské armády přijedou na přehlídku^[4].

• 6. dubna srbský prezident Tomislav Nikolić přijal pozvání ministra obrany RF Sergeje Šojgu a podepsal výnos o účasti příslušníků srbské armády na přehlídce^[5].

• Účast na přehlídce příslušníků granátnického pluku ozbrojených sil Indie oznámil 14. dubna na mikroblogu tiskový mluvčí ministerstva obrany Indie Sitanšu Kar^[6].

• Podle oznámení zástupce velitele pro vzdělávání Ruslana Abdulinova vyšle Kazachstán na přehlídku více než 70 frekventantů Vojenské akademie pozemních sil^[7].

• 22. dubna byla oznámena účast ozbrojených sil Kyrgyzstánu. Na přehlídku přijede 75 příslušníků Národní gardy^[8].

• Účast běloruských vojáků oznámil 22. dubna ministr zahraničí RF Sergej Lavrov^[9].

• Účast 70 příslušníků ázerbájdžánské armády oznámila 25. dubna tisková služba ministerstva obrany Ázerbájdžánu^[10].

• Podle oznámení z 25. dubna bude na Rudém náměstí pochodovat více než stovka tádžických vojáků.^[11].

• 26. dubna byla oznámena účast 110 vojáků praporu čestné stráže čínské lidové osvobozenecké armády^[12].

účast odmítli

• 1. dubna tiskový mluvčí prezidenta Moldavska Vlad Curkanum oznámil, že jednotky moldavské armády, která dostala pozvánku na přehlídku, do Moskvy nepřijedou^[13].

Hosté

Podle sdělení ministra zahraničí Ruska Sergeje Lavrova, pozvánka na oslavy byla odeslána vrcholným představitelům 68 států a hlavám OSN, UNESCO, Rady Evropy a Evropské unie.^[14]

učastníci vojenské přehlídky:

• Pan Ki-mun — generální tajemník OSN^[15][16]
• Irina Bokovová — generální ředitelka UNESCO^[17]
• Ilham Alijev — prezident Ázerbájdžánu^[18]
• Serž Sargsjan — prezident Arménie^[4]
• Mladen Ivanić – předseda předsednictva Bosny a Hercegoviny
• Nicolás Maduro — prezident Venezuely
• Trương Tấn Sang — prezident Vietnamu^[19]
• Abd al-Fattáh as-Sísí — prezident Egypta^[20]
• Pranab Mukherdží — prezident Indie^[21]
• Jacob Zuma — prezident Jihoafrické republiky
• Nursultan Nazarbajev — prezident Kazachstánu^[22]
• Nikos Anastasiadis — prezident Kypru^[23]
• Almazbek Atambajev — prezident Kyrgyzstánu^[24]
• Si Ťin-pching — prezident Čínské lidové republiky^[25]
• Kim Čong-nam — předseda prezídia Nejvyššího lidového shromáždění KLDR^[26]
• Raúl Castro — předseda vlády Kuby^[27]
• Cachjagín Elbegdordž — prezident Mongolska^[28]
• Tomislav Nikolić — prezident Srbska^[29]
• Ďorge Ivanov — prezident Makedonské republiky^[30][31]
• Emómalí-ji Rahmón — prezident Tádžikistánu^[22]
• Gurbanguly Berdimuhamedow — prezident Turkmenistánu

• Robert Mugabe — prezident Zimbabwe
• Mahmúd Abbás — prezident částečně uznané Palestiny^[32]
• Raul Chadžimba — prezident částečně uznané Abcházie^[22]
• Leonid Tibilov — prezident částečně uznané Jižní Osetie^[22]

neúčastnili se přehlídky, ale recepce a oficiálního pietního ceremoniálu:

• Miloš Zeman — prezident Česka^[33]
• Robert Fico — předseda vlády Slovenska^[34]

účast na přehlídce odmítli:

• Evropská unie Evropská unie:
  • Donald Tusk — předseda Rady Evropy^[35][22]
  • Jean-Claude Juncker — předseda Evropské komise^[36]
  • Martin Schulz — předseda Evropského parlamentu^[36]
• Heinz Fischer — prezident Rakouska^[37]
• Alexandr Lukašenko — prezident Běloruska^[38]
• Rosen Plevneliev — prezident Bulharska^[39]
• David Cameron — ministerský předseda Spojeného království^[40]
• János Áder — prezident Maďarska^[41]
• Angela Merkelová — kancléřka Německa^[42][22]
• Giorgi Margvelašvili — prezident Gruzie^[43][22]
• Izrael Izrael:
  • Re'uven Rivlin — prezident Izraele^[22]
  • Benjamin Netanjahu — premiér Izraele^[44]
• Mariano Rajoy — předseda vlády Španělska^[45]
• Sergio Mattarella — prezident Itálie^[46]
• Pak Kun-hje — prezidentka Jižní Koreje^[47]
• Kim Čong-un — vůdce strany, armády a lidu Severní Koreje^[48]
• Andris Bērziņš — prezident Lotyšska^[22]
• Dalia Grybauskaitė — prezidentka Litvy^[22]
• Nicolae Timofti — prezident Moldavska^[13][22]
• Mark Rutte — předseda vlády Nizozemska^[49]
• Erna Solbergová — předsedkyně vlády Norska^[50]
• Polsko Polsko:
  • Bronisław Komorowski — prezident Polsko^[22]
  • Ewa Kopaczová — premiérka Polska^[51]
• Andrej Kiska — prezident Slovenska^[52]
• Borut Pahor — prezident Slovinska^[53]
• Barack Obama — prezident USA^[22]
• Recep Tayyip Erdoğan — prezident Turecka^[54]
• Islom Karimov — prezident Uzbekistánu^[55]
• představitelé Ukrajiny^[56]
• Sauli Niinistö — prezident Finska^[57]
• François Hollande — prezident Francie^[58]
• Kolinda Grabarová Kitarovićová — prezidentka Chorvatsko^[59]
• Filip Vujanović — prezident Černé Hory^[60]
• Stefan Löfven — předseda vlády Švédska^[53]
• Toomas Hendrik Ilves — prezident Estonska^[22]
• Šinzó Abe — premiér Japonska^[22]

účast nepotvrdili:

• Thorbjørn Jagland — generální tajemník Rady Evropy^[61]
• Helle Thorningová-Schmidtová — ministerská předsedkyně Dánska^[62]
• Alexis Tsipras — ministerský předseda Řecka^[63]
• Ólafur Ragnar Grímsson — prezident Islandu^[22]