nutit

čeština

výslovnost

• IPA: [nʊcɪt]

dělení

• nu-tit

sloveso

• tranzitivní
• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	nutím	nutíš	nutí	nutíme	nutíte	nutí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	nuť	nuťme	nuťte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	nutil	nutila	nutilo	nutili	nutily	nutila
trpné	nucen	nucena	nuceno	nuceni	nuceny	nucena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	nutě	nutíc	nutíce

význam

1. ovlivňovat něčí chování proti jeho vůli
   • Nenuťte mě, abych vám řekl, co si opravdu myslím.
   • Domácí vstal, podal starému nájemníku přívětivě ruku a nutil ho, aby usedl.^[1]

překlady

1. ovlivňovat něčí chování

   • angličtina: force, oblige, compel, urge
   • francouzština: forcer, contraindre, obliger
   • němčina: zwingen, dringen
   • romština: kerel
   • ruština: заставлять
   • řečtina: αναγκάζω, υποχρεώνω, καταναγκάζω
   • slovenština: nutiť
   • španělština: compeler, forzar, obligar
   • švédština: tvinga

synonyma

1. donucovat, (hovorově) tlačit

související

• donutit
• přinutit
• vynutit
• nucený
• nuceně
• nenucený
• nutnost
• nucení
• nutný
• nutně