Kopalové
moravský rod, svobodní pánové From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Kopalové jsou původně moravský rod, jehož dvě linie byly povýšeny do stavu svobodných pánů (baronů).[1] Vlastnili majetek v různých částech Českého království. Významnou osobností rodu byl Karel Kopal (1788–1848), důstojník v armádě Rakouského císařství.
_Klein-Wetzdorf_Heldenberg.JPG)
Remove ads
Historie rodu
Nejstarším známým předkem rodu byl Georg Kopal (1670–1735), sídlící na moravském panství Rosice. Jeho potomek Jiří Václav Kopal byl kapitánem v Moravských Budějovicích. Jeho syn Karel Josef Kopal (16. ledna 1721 Moravské Budějovice – 16. května 1787 Znojmo) zastával vysoký post na radnici ve Znojmě. Karel Josef se 4. května 1749 v obci Blížkovice oženil s Marií Antonií.[2] Karel a Marie měli syna Jana (Johanna). Johann Kopal (13. dubna 1758 Česká Kamenice – 23. května 1831 Znojmo) stejně jako jeho otec zastával funkci na znojemské radnici a byl správcem majetku v obci Ctidružice, oženil se s Annou Marií.[3][4] Jejich potomci rozdělili rod do několika linií, z nichž dvě byly později povýšeny do stavu svobodných pánů.[5][6]
Starší linie
Starší linie je reprezentována Aloisem Kopalem (14. února 1774 – 19. října 1840 Znojmo).[7]
Díky jeho synovi generálmajorovi Josefovi (27. srpna 1819 Lvov – 29. srpna 1894 Baden) byla v roce 1879 povýšena do šlechtického stavu.[8][9] Syn Josefa Kopala Wilhelm (* 5. listopadu 1853 Lvov) byl v roce 1900 povýšen do stavu svobodných pánů. Wilhelm se v roce 1890 oženil se svobodnou paní Hermínou von Berlichingen, rozenou Götz (* 17. prosince 1863 Vídeň), měli spolu jediného syna Karla Josefa Wilhelma Götz von Kopala (* 27. srpna 1891 Mediaș).
Aloisova dcera Rosa Adamina (* 23. října 1823 Lvov) se dne 3. listopadu 1857 ve Lvově provdala za krajského soudce Josefa von Schenka. Měli spolu syna Josefa, jež zastával v letech 1916–1917 post ministra spravedlnosti Předlitavska.[10][11][12]
Prostřední linie
Johannův prostřední syn Leopold Kopal (15. listopadu 1785 Miroslav – 27. ledna 1872 Olomouc) absolvoval v letech 1801–1802 studia inženýrství, zemědělství a lesnictví na pražské univerzitě. Od roku 1852 žil v Olomouci jako kapitulní lesní rada. Měl velké zásluhy na založení rozsáhlých lesních komplexů. Po smrti mladšího bratra Karla sepsal obsáhlou biografii jeho života.[13][14][15]
Mladší linie
Johannův nejmladší syn Karel Kopal (3. února 1788 Ctidružice – 17. června 1848 u Vicenzy, Itálie) se stal později důstojníkem v armádě Rakouského císařství.[2][16] Za Karlovy vojenské zásluhy Kopalové obdrželi dědičný šlechtický titul.[17] Dne 12. února 1837 byl císařem za vojenskou udatnost povýšen do prostého šlechtického stavu. Dne 27. listopadu 1848 byl Karel Kopal za rozhodující podíl na vítězství u Vicenzy[18] jmenován in memoriam rytířem Řádu Marie Terezie. Na základě císařského diplomu z 11. ledna 1852 byli členové Kopalovy rodiny povýšeni do stavu svobodných pánů (baronů). Do šlechtického znaku rodiny von Kopal byl tehdy přidán symbol signálního rohu od Vicenzy.[2]
V roce 1832 se Karel Kopal v Kostelní Bříze oženil s baronesou Marií Terezií von Spiegel[19] (25. prosince 1797 Kostelní Bříza – 5. září 1846 Kostelní Bříza[20]). Měli spolu 5 dětí.[21] Karla (8. prosince 1833 Cheb[22] – 4. února 1912 Bolzano[23]), Viktorínu (* 2. února 1835 Waldstein in Böhmen)[24][25], Viktora (25. července 1836 Jevišovice[26] – 2. ledna 1892 Hřebeny[27]), Arnoštku (3. září 1839 Fiume[28] – 19. září 1915 Kostelní Bříza[29]) a Roberta (1842 Bolzano – 24. června 1866 Oliosi[30]). Všichni tři Kopalovi synové se později stali důstojníky císařské armády.
Nejúspěšnější byl nejstarší Karel, který dosáhl hodnosti generálmajora. Oženil se s Marií svobodnou paní Hippoliti von Paradiso e Montebello (* 13. ledna 1845),[31][32] měli spolu dceru Františku (* 24. srpna 1881 Hradec Králové).[33] Prostřední syn, c. k. plukovník[34] Viktor se oženil s Marií, rozenou Henn von Henneberg-Spiegel,[35] (16. dubna 1860 Hrzín – 30. ledna 1913 Hřebeny),[36][37] dědičkou velkostatku a zámku Hřebeny v západních Čechách.[38] Nejmladší syn Robert padl jako poručík 5. praporu císařových polních myslivců ve vítězné bitvě u Custozy v červnu 1866.[39][40]
Vnuk Viktoríny Kopalové Viktor Brand-Kopal (7. října 1886 Praha – 17. září 1959 Litschau[41]) získal v roce 1915 panství Kostelní Bříza[42], jehož byl až do roku 1945 posledním šlechtickým majitelem.[43]
Remove ads
Rodové majetky
Panství Hřebeny
Panství Hřebeny se dostalo do vlastnictví rodu Kopalů sňatkem Marie Henn von Henneberg-Spiegel s Viktorem Kopalem. Zahrnovalo mimo jiného Hrzín, Krajkovou, Lesnou, Lomničku a Nový Dvůr. V roce 1913 panství získala jejich dcera Františka Kopalová. Majetek držela do roku 1945.[5]
Panství Josefov
Ves Josefov byla založena v roce 1833 a byla úzce spjata s rodovým hradem Hřebeny. Františka Kopalová byla poslední šlechtickou majitelkou vlastnící velkostatek do roku 1945.[44]
Panství Kostelní Bříza a Arnoltov
Panství Kostelní Bříza se dostalo do vlastnictví rodu Kopalů sňatkem Arnoštky Kopalové a Bohumila ml. Henn von Henneberg-Spiegel. Po smrti Arnoštky přešel majetek na jejího blízkého příbuzného Viktora Brand-Kopala. Viktor na Kostelní Bříze žil se svým bratrem Bohumilem. Návrhem Pozemkového úřadu ze dne 8. ledna 1921 byly Viktorovi nemovitosti zabrány a byla na nich provedena pozemková reforma. Většina majetku byla však ze záboru vypuštěna – velká část pozemků, pivovar, pila, cihelna v Arnoltově, a také samotný zámek v Kostelní Bříze, odkud Viktor svůj majetek dále řídil. Majitelem byl do roku 1945. Dne 8. února 1946 byla na majetek uvalena národní správa a zámek mu byl zabaven. Ve stejném roce Viktor nuceně vysídlil do Rakouska.[42]
Remove ads
Příbuzenstvo
Skrze sňatky byli spřízněni s Henny, Auerspergy, Spiegely, německým rytířským rodem von Berlichingen, českým rytířským rodem Brand von Santa Lucia, francouzským vikomtským rodem de Maistre, italskými svobodnými pány Hippoliti von Paradiso e Montebello a mnohými dalšími rody.[45]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads