Romain Arneodo
monacký tenista původně reprezentující Francii From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Romain Arneodo (* 4. srpna 1992 Cannes) je monacký profesionální tenista, deblový specialista, který do roku 2013 reprezentoval rodnou Francii. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva deblové turnaje včetně Monte-Carlo Masters 2025. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jeden titul ve dvouhře a třicet šest trofejí ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2014 na 455. místě a ve čtyřhře v dubnu 2025 na 43. místě. Trénuje ho Guillaume Couillard.[1]
V monackém daviscupovém týmu debutoval v roce 2014 úvodním kolem 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Jihoafrické republice, v němž vyhrál obě dvouhry. Jihoafričané přesto zvítězili 3–2 na zápasy. Do června 2025 v soutěži nastoupil k dvaceti sedmi mezistátním utkáním s bilancí 12–9 ve dvouhře a 15–6 ve čtyřhře.[3]
Na Hrách malých států Evropy 2019 v černohorské Budvě vyhrál dvouhru a s Lucasem Catarinou získal stříbrnou medaili ze čtyřhry.[4][5]
Remove ads
Tenisová kariéra
Na okruhu ATP Tour debutoval čtyřhrou Monte-Carlo Rolex Masters 2014, do níž obdržel s krajanem Benjaminem Balleretem divokou kartu. V úvodu vyřadili nizozemsko-rumunský pár Jean-Julien Rojer a Horia Tecău a poté náhradníky Roberta Bautistu Aguta s Andreasem Seppim. Ve čtvrtfinále jejich cestu soutěží ukončili pátí nasazení z druhé světové desítky, Kanaďan Daniel Nestor se Srbem Nenadem Zimonjićem. První semifinále si zahrál jako 851. deblista žebříčku při třetí účasti na túře ATP, v sérii Masters i v Monte-Carlu,[6] když s krajanem Hugem Nysem v této fázi Monte-Carlo Rolex Masters 2017 podlehli pozdějším vítězům, Indovi Rohanu Bopannovi a Uruguayci Pablu Cuevasovi.[7] Do grandslamu poprvé zasáhl s Američanem Jamesem Cerretanim ve čtyřhře Wimbledonu 2018. Časnou čtyřsetovou porážku jim přivodili němečtí kvalifikanti Kevin Krawietz s Andreasem Miesem.[8]

Ve finále okruhu ATP se premiérově objevil s Nysem v deblové soutěži Los Cabos Open 2019. Ve čtvrtfinále vyřadili druhé nasazené Argentince Guida Pellu s Diegem Schwartzmanem a následně turnajové trojky Santiaga Gonzáleze s Ajsámem Kúreším. Titul získali po zdolání nejvýše nasazených, Brita Dominica Inglota a Američana Austina Krajicka. O výhře rozhodli až v dlouhém supertiebreaku poměrem míčů [16–14]. V něm odvrátili dva mečboly a v utkání sami využili až sedmou mečbolovou příležitost.[9] Po boku Francouze Benoîta Paira skončil jako poražený finalista v argentinské čtyřhře Córdoba Open 2021. V souboji o titul prohráli s Brazilci Rafaelem Matosem a Felipem Meligenim Alvesem.[10]
Na divokou kartu se s Rakušanem Samem Weissbornem probojovali do deblového finále Monte-Carlo Rolex Masters 2023. V něm však nenašli recept na chorvatsko-americkou dvojici Ivan Dodig a Austin Krajicek, přestože si vypracovali dva mečboly.[11] Monacké finálové maximum vylepšil o dva roky později, když s Francouzem Manuelem Guinardem vyhráli ročník 2025. V závěrečném klání zdolali sedmé nasazené Brity Juliana Cashe s Lloydem Glasspoolem až díky zisku závěrečného supertiebreaku. Již ve zkrácené hře druhé sady přitom odvrátili dva mečboly. Ve 32 letech se tak stal historicky prvním monackým vítězem Monte-Carlo Masters od jeho založení v roce 1897 a po Hugu Nysovi druhým Monačanem, jenž triumfoval na Mastersech.[12][13]
Remove ads
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 4 (2–2)
Remove ads
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
Dvouhra (1 titul)
Čtyřhra (36 titulů)
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads