Kevin Krawietz
německý tenista From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Kevin Krawietz (* 24. ledna 1992 Coburg) je německý profesionální tenista. Ve čtyřhře grandslamu zvítězil s Andreasem Miesem na French Open 2019 a 2020. V páru s Timem Pützem prohrál finále čtyřhry na US Open 2024 a ovládl ATP Finals 2024. Stali se tak první vítěznou dvojicí Turnaje mistrů z Německa. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jedenáct deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtyři tituly ve dvouhře a čtyřicet čtyři ve čtyřhře.
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v prosinci 2018 na 211. místě a ve čtyřhře pak v únoru 2025 na 5. místě. Trénuje ho Lukas Wolff. Dříve tuto roli plnil Klaus Langenbach.[1]
V německém daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 madridským finálovým turnajem, v němž s Andreasem Miesem vyhrál čtyřhru proti párům Chile a Argentiny. Do roku 2025 v soutěži nastoupil k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 16–1 ve čtyřhře.[2]
Německo reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. Ve smíšené soutěži dohrál po boku Laury Siegemundové ve čtvrtfinále. Ve druhém kole čtyřhry s Pützem podlehli Britům Andymu Murraymu a Joeovi Salisburymu. Společně zasáhli i do deblové soutěže pařížských Her XXXIII. olympiády. Z pozice druhých nasazených ve čtvrtfinále nestačili na Tomáše Macháče a Adama Pavláska.
Remove ads
Tenisová kariéra
V juniorské kategorii vyhrál s Francouzem Pierrem-Huguesem Herbertem čtyřhru ve Wimbledonu 2009.
Na okruhu ATP World Tour debutoval červencovým International German Open 2009 v Hamburku. Do singlové soutěže obdržel divokou kartu. V úvodním kole vypadl s Čechem Janem Hernychem po třísetovém průběhu. Ani s Hilsem Langerem nepřešli první kolo čtyřhry.[1] Poté získal divokou kartu do mnichovského BMW Open 2010, kde dohrál na raketě Tomáše Berdycha. Premiérový kariérní vyhraný zápas v této úrovni tenisu dosáhl v deblu BMW Open 2018. V páru s krajanem Maxmilianem Martererem v prvním kole vyřadili rakousko-německou dvojici Jürgen Melzer a Philipp Petzschner. Ve čtvrtfinále však skončili na raketách Mektiće s Peyou.[1][3]

Do prvního finále na okruhu ATP Tour postoupil s Andreasem Miesem ve čtyřhře halového New York Open 2019 v Uniondale. V boji o titul zdolali mexicko-pákistánskou dvojici Santiago González a Ajsám Kúreší po dvousetovém průběhu. Jako pár oba Němci odehráli čtvrtou hlavní soutěž na túře ATP.[4] Spolupráci navázali ve Wimbledonu 2018, kde prošli z kvalifikace do třetího kola čtyřhry. V něm nestačili na pozdější šampiony Mika Bryana s Jackem Sockem, ačkoli měli dva mečboly.[5]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledonu 2017 po boku Slováka Igora Zelenaye. V úvodní fázi však nenašli recept na Olivera Maracha s Matem Pavićem.[1][3]
Grandslamovou trofej vybojoval s Miesem na antukovém French Open 2019. Ve třetím kole deblové soutěže oplatili porážku čtvrtým nasazeným Marachovi s Pavićem a ani v semifinále je nezastavil argentinský pár Guido Pella a Diego Schwartzman. Ve finálovém duelu za 85 minut přehráli Francouze Jérémyho Chardyho s Fabricem Martinem ve dvou setech. V otevřené éře se stali vůbec první ryze německou dvojicí, která vyhrála grandslamovou trofej ve čtyřhře mužů, a první od Gottfrieda von Cramma a Hennera Henkela z roku 1937.[6] Jednalo se přitom o jejich devátý společný start na turnajích okruhu ATP Tour a teprve druhý grandslamový. V open éře French Open zvítězili, po Jimu Grabbovi a Patricku McEnroeovi z roku 1989, jako druhý pár již při své debutové účasti. Na pařížské antuce před nimi triumfovalo pět deblistů při své premiéře. Po Michaelu Stichovi a Philippu Petzschnerovi se stali třetím a čtvrtým německým tenistou, který ovládl mužskou grandslamovou čtyřhru. Na deblovém žebříčku ATP se Krawietz posunul na nová kariérní maximum, 21. příčku.[7]
S krajanem Timem Pützem navázal nepravidelně partnerství v sezóně 2017. První dvě trofeje si odvezli z Hamburg Open 2023 a 2024. Na závěrečném Turnaji mistrů, turínském ATP Finals 2024, postoupili do semifinále po obsazení prvního místa ve skupině. V něm otočili průběh proti Australanům Maxi Purcellovi s Jordanu Thompsonovi, jimž oplatil porážku z finále US Open. Ve finále přehráli, stejně jako ve skupinové fázi, salvadorsko-chorvatské turnajové jedničky Marcela Arévala s Matem Pavićem po zvládnutí obou tiebreaků. Již do semifinále prošli jako první německý pár v historii turnaje.[8] Následně se tak stali prvními německými šampiony deblové soutěže Turnaje mistrů a nejníže postavenými od zavedení nasazování v roce 1995.[9][10]
Remove ads
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 3 (2–1)
Finále na Turnaji mistrů
Čtyřhra: 1 (1–0)
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 22 (11–14)
Remove ads
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
Dvouhra (4 tituly)
Čtyřhra (44 titulů)
Remove ads
Finále na juniorském Grand Slamu
Čtyřhra juniorů: 2 (1–1)
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads