Julian Cash
britský tenista From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Julian Cash (* 29. srpna 1996 Brighton) je britský profesionální tenista, deblový specialista. Na grandslamu triumfoval s Lloydem Glasspoolem ve čtyřhře Wimbledonu 2025. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál devět deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal třicet dva titulů ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2022 na 786. místě a ve čtyřhře v srpnu 2025 na 2. místě.[1]
Remove ads
Tenisová kariéra
Na okruhu ATP Tour debutoval červnovým Rothesay International 2022 v Eastbourne, kde s krajanem Henry Pattenem obdrželi divokou kartu do čtyřhry. Na úvod však podlehli kazachstánsko-pákistánské dvojici Oleksandr Nedověsov a Ajsám Kúreší. O týden později se premiérově představili na grandslamu, opět po udělení divoké karty ve čtyřhře Wimbledonu 2022. Časnou porážku jim přivodili třináctí nasazení, Mexičan Santiago González s Argentincem Andrésem Moltenim.[3] Deseti challengerovými tituly ze čtyřhry překonal s Pattenem v roce 2022 rekord nejvyššího počtu trofejí v jedné sezóně, který drželi thajská dvojčata Sančaj a Sončat Rativatanovi z roku 2012.[4]
Na druhém odehraném turnaji v rámci túry ATP postoupil s Pattenem do prvního deblového čtvrtfinále i semifinále, v němž je na Tata Open Maharashtra 2023 přehráli Indové Sriram Baladži s Džívanem Nedunčežijanem. Maximum vylepšili první finálovou účasti na antukovém U.S. Men's Clay Court Championships 2023 v Houstonu. V závěrečném klání je však zastavili Australané Max Purcell s Jordanem Thompsonem.[5] I další dvě finále čtyřhry v sezóně 2023 prohrál. Nejdříve na Stockholm Open nestačil s Indem Jukim Bhambrim na kazachstánsko-ukrajinský pár Andrej Golubjev a Denys Molčanov, když v úvodní sadě neproměnili jeden setbol.[6] Poté s Chorvatem Nikolou Mektićem nezvládli závěrečný souboj na Sofia Open proti Ekvádorci Gonzalu Escobarovi a Kazachstánci Oleksandru Nedověsovi.[7][3]
Na letním Atlanta Open 2023 navázal spolupráci s Američanem Robertem Gallowayem, která v sezóně 2024 přerostla ve stabilní partnerství.[8] První kariérní tituly na túře ATP společně vybojovali na únorovém Delray Beach Open 2024 a travnaté wimbledonské přípravě, Mallorca Championships 2024. Ve finále delraybeachské události zdolali mexicko-britské turnajové jedničky Santiaga Gonzáleze s Nealem Skupskim.[8] V závěrečném klání mallorského turnaje si pak poradili s ekvádorsko-chilskou dvojici Diego Hidalgo a Alejandro Tabilo. V duelu odvrátili všech pět brejkbolů. V následném vydání deblového žebříčku ATP z konce června 2024 se posunul na nové kariérní maximum, 39. příčku.[9]
S krajanem Lloydem Glasspoolem ovládli letní travnatou sezónu 2025. Z osmnácti utkání čtyřhry odešli pouze jednou poraženi, když si zahráli finále na čtyřech turnajích v řadě. Přemožitele našli jen v souboji o titul na Libéma Open v 's-Hertogenboschi, kde je zdolali Australané Matthew Ebden s Jordanem Thompsonem.[10] Poté triumfovali na HSBC Championships v londýnském Queen's Clubu i na Eastbourne Open. Ve Wimbledonu startovali jako pátí nasazení. Do čtvrtfinále postoupili bez ztráty setu. V něm odvrátili tři mečboly druhé světové dvojici a obhájcům Heliövaarovi s Pattenem.[11] Ani v semifinále je nezastavili turnajové šestky Marcel Granollers s Horaciem Zeballosem a ve finále vyhráli nad náhradníky Rinkym Hijikatou s Davidem Pelem ve dvou setech. Vybojovali tak první kariérní grandslamy a šestou společnou trofej. Wimbledonskou mužskou čtyřhru ovládli jako první ryze britská dvojice v otevřené éře, když posledními britskými šampiony byli Pat Hughes s Raymondem Tuckeyem v roce 1936.[12] Historicky představovali třináctý vítězný pár Britů ve Wimbledonu a patnáctý na grandslamu. V rámci otevřené éry byli teprve druhou britskou dvojicí ve finále mužského majoru, po Salisburym se Skupskim na předcházejícím French Open 2025.[13][14]
Šestou sezónní tofej si s Glasspoolem odvezli z torontského National Bank Open 2025 poté, co ve finále proti Salisburymu a Skupskému odvrátili čtyři mečboly. Jako vůbec první britský pár ovládli turnaj série Masters, kategorie hrané od roku 1990.[15] Jejich 22zápasová neporazitelnost skončila v semifinále Cincinnati Open 2025, po porážce od Nikoly Mektiće s Rajeevem Ramem.[16] Po skončení se, 18. srpna 2025, poprvé stal světovou dvojkou ve čtyřhře a partner jedničkou.[17][18]
Remove ads
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 1 (1–0)
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 17 (9–8)
Remove ads
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
Čtyřhra (32 titulů)
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads