Lloyd Glasspool
britský tenista From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Lloyd Edward Glasspool (* 19. listopadu 1993 Redditch, Worcestershire) je britský profesionální tenista. Na grandslamu triumfoval s Julianem Cashem ve čtyřhře Wimbledonu 2025. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál deset deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a šestnáct ve čtyřhře.[3]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2016 na 282. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2025 na 3. místě. Trénují ho Oliver Plaskett s Louisem Cayerem. Dříve tuto roli plnil Morgan Phillips.[2]
Remove ads
Soukromý život
Narodil se roku 1993 v Redditchi, městě anglického hrabství Worcestershire, do rodiny Neila a Siany Glasspoolových.[4] O rok starší bratr Parry Glasspool je herec.[1] Po maturitě na birminghamské Woodrush High School pokračoval studiem Texaské univerzity v Austinu, kde získal titul bachelor of education (B.Ed.). Mezi lety 2011–2015 hrál za alma mater univerzitní tenis. V roce 2015 s Dánem Sørenem Hessem-Olesenem triumfoval ve čtyřhře národního mistrovství NCAA.[4]
V období 2016–2018 udržoval partnerský vztah s britskou tenistkou Heather Watsonovou.[5]
Remove ads
Tenisová kariéra
V rámci událostí okruhu ITF debutoval v červenci 2012, když do dvouhry v anglickém Wrexhamu dotované 15 tisíci dolary postoupil z kvalifikace. Ve druhém kole podlehl krajanu Danielu Coxovi z páté světové stovky.[3] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu získal během října 2015 v Heráklionu po finálové výhře nad Srbem Mikim Jankovićem, figurujícím ve čtvrté stovce žebříčku. První challenger pak vyhrál ve čtyřhře únorového Gran Canaria Challengeru 2021 v Las Palmas po boku Harriho Heliövaary.[6][3]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledonu 2016, do nějž obdržel s Danielem Evansem divokou kartu. Na úvod však nenašli recept na tunisko-český pár Malek Džazírí a Lukáš Rosol. Jednalo se zároveň o jeho první start na okruhu ATP Tour. Grandslamovou kvalifikační dvouhru si poprvé zahrál ve Wimbledonu 2018, kde byl vyřazen v jejím druhém kole.[6] Do premiérového finále na túře ATP postoupil v březnové čtyřhře Open 13 2021, konané v Marseille. S Finem Harrim Heliövaarou ve finále zdolali nizozemskou dvojici Sander Arends a David Pel po dvousetovém průběhu. Spolupráci s finským tenistou navázal během challengerů v listopadu 2020, na nichž se probojovali do čtyř finále.[7]
S krajanem Julianem Cashem ovládli letní travnatou sezónu 2025. Z osmnácti utkání čtyřhry odešli pouze jednou poraženi, když si zahráli finále na čtyřech turnajích v řadě. Přemožitele našli jen v souboji o titul na Libéma Open v 's-Hertogenboschi, kde je zdolali Australané Matthew Ebden s Jordanem Thompsonem.[8] Poté triumfovali na HSBC Championships v londýnském Queen's Clubu i na Eastbourne Open. Ve Wimbledonu startovali jako pátí nasazení. Do čtvrtfinále postoupili bez ztráty setu. V něm odvrátili tři mečboly druhé světové dvojici a obhájcům Heliövaarovi s Pattenem.[9] Ani v semifinále je nezastavili turnajové šestky Marcel Granollers s Horaciem Zeballosem a ve finále vyhráli nad náhradníky Rinkym Hijikatou s Davidem Pelem ve dvou setech. Vybojovali tak první kariérní grandslamy a šestou společnou trofej. Wimbledonskou mužskou čtyřhru ovládli jako první ryze britská dvojice v otevřené éře, když posledními britskými šampiony byli Pat Hughes s Raymondem Tuckeyem v roce 1936.[10] Historicky představovali třináctý vítězný pár Britů ve Wimbledonu a patnáctý na grandslamu. V rámci otevřené éry byli teprve druhou britskou dvojicí ve finále mužského majoru, po Salisburym se Skupskim na předcházejícím French Open 2025.[11][12]
Remove ads
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 1 (1–0)
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 23 (10–13)
Remove ads
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
Dvouhra (5 titulů)
Čtyřhra (16 titulů)
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads